Pandemie se podepsala na duševním zdraví. Rada vlády Rada schválila Akční plán prevence sebevražd i vznik nových krizových center

Na včerejším zasedání schválila rada vlády akční plán prevence sebevražd a vznik minimálně devíti nových krizových center. Foto: MK

Během nouzového stavu vyvolaného pandemií covid-19 bylo prioritou číslo jedna zdraví obyvatel. Bohužel se při tom trochu zapomnělo na zdraví duševní, což dokazuje i to, že se v krizové době paradoxně zavřelo všech pět českých krizových center. Právě na duševním zdraví se ovšem pandemie podepsala velmi výrazně – zatímco před covidem se s duševními problémy potýkalo 20 procent populace, nyní je to o deset procent více. Zaznamenán byl i nárůst pokusů o sebevraždu, což je bohužel jev, který by mohla ekonomická krize ještě prohloubit. Rada vlády pro duševní zdraví ale včera přijala Akční plán prevence sebevražd, který by měl s trendem bojovat. Zároveň se rada shodla na tom, že nejenže by při případné další vlně covid-19 měla krizová centra zůstat otevřená, ale jejich počet by měl během roku vzrůst tak, aby bylo alespoň jedno v každém kraji.

„Zapomíná se na oblast duševního zdraví, která se ale ze všech mezinárodních studií i z českých zkušeností jeví jako velmi zásadní. Podle studie, kterou nedávno provedla Evropská komise, i mladí lidé udávali duševní zdraví jako oblast, která je spolu s oblastí ekonomickou a nezaměstnaností trápí nejvíce. Je to logické, protože s celou krizí byl spojen strach z onemocnění i dopady sociální izolace dané karanténními opatřeními. Takovéto situace mají vliv na duševní zdraví obyvatel,“ uvádí ministr Adam Vojtěch.

Dopadu pandemie covid-19 se proto na svém včerejším, doposud druhém zasedání věnovala Rada vlády pro duševní zdraví. Na té se potvrdilo, že duševních problémů v populaci skutečně přibývá. Podle Národního ústavu pro duševní zdraví, který provedl zmapování duševního zdraví dospělých během krize, se zvýšil výskyt duševních onemocnění z 20 procent populace na 30 procent. Třikrát přibylo depresí, dvakrát úzkostných poruch, stouplo nárazové pití alkoholu a navíc se třikrát zvýšilo riziko sebevražd. Například linka 1212, která fungovala tři měsíce, odbavila 2600 hovorů, z nichž třetinu tvořily intervence u lidí s duševními problémy.

„V některých případech linka doslova zabránila spáchání sebevraždy lidí, kteří na linku volali. Ukázalo se tedy, že takováto pomoc je v obdobné krizi spolu s informacemi na webu a metodickou podporou psychiatrických nemocnic naprosto vitální. Pro širší veřejnost je nutné, aby se měla kam dovolat a měla místo, kde získá pomoc,“ vysvětluje ministr Vojtěch.

„Čeká nás období zvýšeného výskytu duševních poruch. V rámci VFN sleduji počty sebevražedných pokusů a čísla nám v posledních několika týdnech výrazně rostou. A to tu ještě nemáme dopad nezaměstnanosti a finanční krize, o které je jednoznačně známo, že zvyšuje počty sebevražd ve vyspělých zemích,“ konstatuje místopředseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Martin Anders. V Česku si přitom každoročně vezme život kolem 1300 lidí (pokusů je dvacetkrát více), což je mírně nad světovým průměrem, a v posledních dvou desetiletích na tomto poli příliš aktivit směrem k prevenci učiněno nebylo.

O to důležitější je fakt, že se včera povedlo schválit Národní akční plán prevence sebevražd (psali jsme také zde). „Plán přichází za pět minut dvanáct. Patrně nás čeká hluboká hospodářská recese, se kterou jsou spjaty i další negativní projevy, jako růst nezaměstnanosti, a s tím růst úzkostných a depresivních poruch – a s tím bohužel i sebepoškozujícího jednání, které mnohdy vede k fatálnímu ukončení života. Česká republika si tak stírá dluh, protože všechny civilizované státy EU už mají samostatný dokument, který se věnuje této palčivé oblasti. Národní akční plán prevence sebevražd navazuje na Národní akční plán pro duševní zdraví. Jedná se o soubor preventivních aktivit, kde se klade důraz na meziresortní spolupráci,“ přibližuje předseda Výkonného výboru pro implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Ivan Duškov s tím, že na ostatních resortech bude spolupráce důrazně vymáhána.

Kooperace je v tomto směru nutná zejména s MŠMT, protože edukace by měla probíhat už na základních a středních školách (sebevraždy jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí ve věkové skupině 15 až 24 let), či s ministerstvem dopravy při ošetření tzv. hot spotů, tedy míst, na kterých k sebevraždám dochází. Součástí národního plánu je i edukace médií tak, aby nevhodným referováním o sebevražách nedocházelo k fenoménu nápodoby.

Meziresortní spolupráce je ovšem nutná nejen u prevence sebevražd, ale při řešení problematiky duševního zdraví obecně. „Nejde jen o problém ministerstva zdravotnictví, ale do velké míry i MŠMT, MPSV a dalších. To nám zatím ještě úplně nejde,“ upozorňuje zakladatelka a členka vedení organizace Nevypusť duši Marie Salamonová, podle které se včera na radě vlády řešilo také bydlení pro lidi propuštěné z psychiatrických nemocnic, což je zase téma nutné řešit v kooperaci s ministerstvem pro místní rozvoj.

Řada lidí s duševními problémy nevyhledala pomoc

Období covid se ale negativně podepsalo i na dětech. Podle šetření České školní inspekce se deset tisíc dětí vůbec nezapojilo v distanční výuce a duševní zdraví i rozvoj těchto dětí tak mohou být nyní i do budoucna ohroženy. Linka bezpečí přitom během covidové krize zaznamenala 30 procentní nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, osobních problémů a problémů s internetem včetně sexuálního zneužívání. „I dětská populace si v krizi covid zaslouží pozornost. Zhoršení stavu bylo výrazné,“ podtrhává Marie Salamonová.

Z průzkumu organizací Nevypusť duši, Dialogos a O nás s námi navíc vyplynulo, že celých 49 procent lidí, kteří mají nějaké duševní problémy, zaznamenalo v době covid zhoršení stavu, čtvrtina ale nevyhledala pomoc. „To bude působit velkou zátěž na systém v dalších měsících. To, že skončil nouzový stav, neznamená, že končí duševní obtíže lidí, které v nouzovém stavu začaly. Je to běh na dlouhou trať a my se musíme zaměřit na posílení služeb, aby to byly schopné absorbovat,“ říká Marie Salamonová.

„To jsou aspekty, které musíme vnímat i v kontextu toho, že může přijít potenciální druhá vlna nemoci covid-19 a my na ni musíme být připraveni. Dnes jsme proto diskutovali i otázku, že chybí krizová centra, tedy místa, kam se mohou lidé s úzkostnou poruchou obrátit a kde dostanou i pomoc v rámci zdravotní péče, takže tam člověk dostane i medikaci. Dnes v ČR funguje pouze pět takových center, a Rada vlády pro duševní zdraví se shodla na tom, že krizové centrum by mělo být alespoň jedno na kraji při zdravotnickém zařízení. Měla by tu být jasná garantovaná síť včetně financování ze strany zdravotních pojišťoven. Určitě to není spojeno jen s covidem, byť ten potřebu akceleroval,“ říká ministr Vojtěch. Podle něj by vznik center mohly podpořit evropské peníze a nová centra by měla být na světě v horizontu jednoho roku.

Paradoxní přitom je, že oněch beztak nedostatečných pět krizových center navíc během krize zavřelo. „Bylo avizováno, že v době covid bude akutní péče dostupná, což jsme nezaznamenali. Krizová centra, kterých máme žalostně málo, byla uzavřena od začátku krize do jejích konce a ještě i v době, kdy už docházelo k rozvolňování. Doufáme, že pokud přijde druhá vlna, nebude se to opakovat a péče bude v krizových momentech, když už se jmenuje krizová, k dispozici,“ poukazuje Marie Salamonová. „Že centra nefungovala, jsem nenesl libě. Ministerstvo zdravotnictví nastavilo pravidla tak, že utlumena má elektivní péče, která snese odkladu. Krizová centra mají sloužit jako centra akutní péče, a pokud byla zavřena, musíme se z toho ponaučit. Nebude možné, aby se to opakovalo,“ zdůrazňuje Vojtěch.

Linka podpory pro zdravotníky bude fungovat dlouhodobě

Ve věci duševního zdraví se zvlášť myslí také na zdravotníky, pro které byla zřízena linka kolegiální psychické podpory. Ta by měla fungovat dlouhodobě i mimo období nákazy covid a poskytovat tak pomoc i v jiných velmi náročných situacích, jako byla například střelba v Ostravě.

Podle ministra Vojtěcha je třeba podpořit také distanční péči, na čemž padla shoda i s pojišťovnami. Rada vlády také považuje za klíčové zvýšit dostupnost psychoterapeutických služeb a služeb psychosociální podpory, urychlit práce na legislativním rámci, metodikách a úhradách v oblasti telemedicíny a zacílit fondy prevence zdravotních pojišťoven i na podporu psychické odolnosti.

Michaela Koubová