Návrh zákona o eHealth je hotový. Nastavuje základní pravidla, není to žádná revoluce, tvrdí ministerstvo i ÚZIS

Kulatý stůl senátního Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku k elektronizaci českého zdravotnictví. Zleva: náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel, ředitel ÚZIS Ladislav Dušek a senátor Petr Koliba (nestraník za ANO). Foto: Senát

Návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví je na světě a ministerstvo zdravotnictví jej brzy rozešle k připomínkám. Včera o tom informoval na kulatém stole v Senátu náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel. Zákon má nastavit „pouze“ základní pravidla a architekturu elektronizace českého zdravotnictví, podle autorů stojí na decentralizovaném řešení a respektuje již existující instituce, nástroje a procesy. Kamenem úrazu se však může ještě stát identifikace zdravotnického pracovníka. Lékaři požadují zavedení profesní karty, zákon však počítá především s ověřováním přes poskytovatele zdravotní služby.

Vedení ministerstva zdravotnictví včera schválilo dlouho očekávaný návrh zákona o elektronizaci českého zdravotnictví a posílá jej do meziresortního připomínkového řízení. Účastníky kulatého stolu Senátu k elektronizaci zdravotnictví o tom včera informoval náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel.

Zákon podle něj nastavuje „pouze“ základní architekturu, na níž má elektronické zdravotnictví fungovat. „Pokud bychom byli příliš ambiciózní, pravděpodobně bychom nebyli schopni dát dohromady návrh, který by byl konsensuální pro celou oblast zdravotnictví,“ řekl Vrubel. Zákon tak nebuduje žádné centrální úložiště dat, respektuje již zavedené instituce, nástroje a procesy a nastavuje jednotná pravidla pro bezpečné sdílení zdravotnické dokumentace. Zásadní má být také ochrana dat a maximální možná míra dobrovolnosti.

Neumíme sdílet data v reálném čase

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška může zákon do budoucna zásadně pomoci v situacích, jako je současná epidemie covidu-19. Ta totiž jasně ukázala, že systém není schopen sdílet potřebné údaje v reálném čase. „Předáváme si krásná data, ale retrospektivně,“ prohlásil Dušek. Pojišťovnám podle něj lékaři, nemocnice a další poskytovatelé zdravotní péče vykazují svou práci do tří až šesti měsíců, do zdravotnických registrů, například konkrétních nemocí, do roka. „Patnáctého března jsme tak nebyli přesně schopni říct, kolik nám leží pacientů na lůžkách v nemocnicích nebo kolik máme v kterém kraji praktických lékařů a ambulantních specialistů a kolik mají zaměstnanců, abychom jim mohli dodat ochranné pomůcky,“ popsal ředitel ÚZIS. V registrech podle něj chybí také některé údaje nebo kontakty.

Zároveň chybí jednotné standardy pro komunikaci mezi jednotlivými poskytovateli a vzájemné sdílení dat. To podle Duška například komplikovalo získání přehledu o testování, protože každá laboratoř pracuje ve svém systému, který dále nekomunikuje se systémy lékařů nebo hygieniků. Přestože laboratořím nařídilo ministerstvo reportovat o všech testech v polovině dubna mimořádným opatřením, některé to dál nedělaly. Teprve v červenci byly podle Duška do systému doplněny údaje o všech negativních testech. Pozitivní měli hlášeny už od prvního týdne.

„Systém nebyl připraven na komunikaci v reálném čase. Tento zákon by měl nastavit fungování datového rozhraní tak, aby se to už nikdy nestalo,“ uvedl Dušek. „Vznikne integrované datové centrum resortu, abychom byli schopni v reálném čase zajistit provazbu poskytovatelů mezi sebou, abychom je dokázali propojit, pokud by to byla potřeba,“ dodal.

Na systému se již pracuje

Podle Duškova zástupce Milana Blahy ÚZIS již v současnosti pracuje na elektronizaci v rámci projektu, na který získali 300 milionů korun z evropských fondů. Nový systém by měl začít fungovat od začátku roku 2022, i kvůli epidemii koronaviru se ale termín nestihne.

V jádru systému mají stát tři kmenové zdravotnické registry: poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků a pacientů, které by měly být propojeny v jeden bezpečný komunikující celek. Zákon má zároveň nabídnout k bezplatnému využití vlastní resortní nástroje k ověření identity jako systémový identifikační a přístupový certifikát pro poskytovatele,  elektronická časová razítka, elektronické pečetě pro zaměstnavatele nebo zaručený elektronický zaměstnanecký podpis.

Dále by měl vzniknout státem garantovaný systém pro bezpečné sdílení kopií zdravotnické dokumentace, jehož součástí by mělo být i dočasné úložiště v případě, že adresát není k zastižení. Využití systému by opět mělo být dobrovolné a zdarma.

Pohled do auditoria kulatého stolu k elektronizaci zdravotnictví. Foto: Senát

Lékaři chtějí profesní kartu

Návrh zákona zatím nepočítá s tím, že by elektronickou zdravotnickou dokumentaci musel lékař nutně podepisovat jako fyzická osoba. „K identifikaci původce dokumentu postačí kvalifikovaná pečeť poskytovatele zdravotních služeb v kombinaci s časovým razítkem,“ vysvětlil vedoucí datového centra ÚZIS Daniel Klimeš. Podle něj musí být konkrétního pracovníka schopen dohledat jeho zaměstnavatel, který za něj ručí. Lékař však stále bude mít možnost podepsat se svým zaměstnaneckým elektronickým podpisem nebo resortním zaručeným podpisem navázaným na IČO, dodal Klimeš.

V budoucnu by to pak mělo podle něj ideálně vypadat tak, že si zdravotník pro vstup do elektronického zdravotnictví vybere jakýkoli garantovaný identifikátor, který používá (například občanský průkaz s čipem, identifikace přes Národní bod pro identifikaci a autentizaci NIA, elektronické bankovnictví).

Návrh zákona tak zatím nepočítá se zavedením elektronické profesní karty zdravotníka, což se nelíbí nejen senátoru a místopředsedovi Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Petru Kolibovi (nestraník za ANO), který celý kulatý stůl uspořádal, ale především samotným lékařům, jak se v průběhu diskuze ukázalo. Přenést povinnost identifikace z konkrétního pracovníka na poskytovatele zdravotních služeb vnímají například zástupci České lékařské komory jako problematické. Lékař je tak totiž závislý na svém zaměstnavateli a může to omezovat i jeho rozhodování. Podle Koliby navíc zvláště velké nemocnice nemusí být ani schopny konkrétního pracovníka, který dokument vystavil, vždy dohledat. Jako nejvhodnější prostředek k identifikaci zdravotníka označil během diskuze profesní kartu i hlavní architekt eGovernmentu Petr Kuchař. „Někteří lékaři ani nechtějí ke své profesi používat prostředky, které používají ke své občanské identifikaci,“ upozornil.

„Elektronizace také nesmí vést k tomu, že znemožní výuku a výkon praxe medikům,“ apeloval dále v diskusi předseda spolku Mladí lékaři Martin Kočí. Ten upozornil, že medici se mohou v souladu se zákonem o zdravotních službách podílet, spolu s dohlížejícím lékařem, v plném rozsahu na vedení zdravotnické dokumentace. Měli by mít tedy také k dispozici legální nástroj, jak se do ní dostat, a nemuset sdílet identifikátory s lékaři. Nejlépe právě profesní kartu, uvedl Kočí.

Ladislav Dušek v reakci na debatu upozornil, že o profesní kartě se hovoří již několik let, ale ÚZIS stále nedostal jasný pokyn, jak se k ní postavit. „Pokud někdo zorganizuje schůzku ministra vnitra s ministrem zdravotnictví, kteří o tom s konečnou platností rozhodnou, budu rád. Ale opravdu bych nerad dostal v připomínkovém řízení na 350ti stránkách, co si kdo o tom myslí,“ dodal Dušek, který zároveň vyjádřil obavu, aby se kvůli profesní kartě nezdržel celý proces přijímání zákona, jenž vnímá jako zásadní. „Souhlasím a udělám pro to maximum. Je to jediná správná cesta,“ reagoval na výzvu ředitele ÚZIS senátor Koliba. Náměstek Vrubel však v závěru upozornil, že certifikační autorita, která by kartu spravovala, na to musí být připravena a potřební lidé a peníze nejsou v současnosti k dispozici.

-sed-, -čtk-