Švýcarsko se má do deseti let stát světovým farmaceutickým hubem. To je hlavní cíl strategie, kterou představila asociace švýcarského výzkumně-farmaceutického průmyslu Interpharma. „Ukazujeme, kudy se má farmaceutické odvětví, vláda a další vlivné instituce vydat, aby bylo možné v roce 2030 říci, že Švýcarsko je úspěšným farmaceutickým hubem, který dokáže zajistit přístup pacientů k vysoce inovativní medicíně,“ píše v předmluvě celého dokumentu Jörg-Michael Rupp, prezident asociace Interpharma.
Strategie chce skloubit tři klíčové oblasti, v nichž si klade své cíle: pacient má být ve středobodu zájmu, systém se má opírat o silný ekonomický rámec, a v neposlední řadě má být švýcarský farmaceutický průmysl lídrem v oblasti medicínského výzkumu. To mimo jiné znamená, že nejpozději za deset let bude možné prohlásit, že švýcarský farmaceutický systém se opírá o vysoce kvalifikované pracovníky na všech úrovních, ekonomika této alpské země bude z výsledků farmaceutického sektoru profitovat, systém bude motivovat k investicím do výzkumu nebo že náklady na systém budou adekvátní péči, kterou bude zajišťovat.
Využít potenciál digitalizace
Dokument mimo jiné upozorňuje, že Švýcarsko trochu usnulo na vavřínech. Autoři zmiňují, že se jen během několik málo let propadlo žebříčkem konkurenceschopnosti, který každoročně vydává Světové ekonomické fórum. Zatímco ještě před dvěma lety mu Švýcarsko vévodilo (stejně jako předchozích deset let), loni se umístilo až na páté příčce. Na čele ho vystřídal Singapur. Švýcarsko navíc kleslo i z hlediska dílčích kritérií konkurenceschopnosti jako je například digitalizace zdravotnictví a tomu odpovídající regulatorní rámec.
Autoři ve strategii zmiňují, že je nutné zejména v digitalizaci napnout síly. Do medicínského odvětví se totiž nebojí vstupovat společnosti, které bychom v daném sektoru před lety hledali jen stěží. Jde o technologické firmy, které jsou schopny propojovat informační a komunikační technologie se zdravotnictvím. Příkladem mohou být nedávné kroky společností Google, Amazon nebo Samsung. „Švýcarsko musí rychle reagovat, pokud chce být klíčovým hráčem v digitální transformaci farmaceutického průmyslu,“ stojí v dokumentu.
To má jít ruku v ruce s vytvořením lepších podmínek pro výzkum a vývoj inovativních, kvalitních a bezpečných léků. Za tímto účelem by měl stát skrze svého lékového regulátora Swissmedic vytvořit a využít schéma zrychlené procedury pro schvalování léků. Stejně tak by se členové asociace Interpharma měly zavázat, že budou své výsledky podávat ke schválení co nejdříve. Ideálně v jakémsi „okně“ mezi podáním žádostí o schválení evropskému a americkému regulátorovi.
Ceny léků mají zaručit rozumnou dobu návratnosti
Strategie řeší také otázku ceny, za kterou by se měly léky dostávat na trh. Farmaceutické společnosti by měly přistoupit na to, že cena se bude odvíjet od nákladů na výzkum a vývoj a měla by být taková, aby zajistila rozumnou návratnost investic do vývoje nových léků. Na tomto principu by se měly dohodnout také se státem, jenž by to měl akceptovat. V případě, že se během procesu vývoje ukáží významné nejistoty, které by jednak finální lék podstatně prodražily nebo by vzrostlo riziko, že finální lék nebude použitelný, měly by farmaceutické společnosti najít společný model financování, jenž by umožnil tyto nejistoty a rizika rozložit.
To by mělo razantně zvýšit počet kandidátů na léčebné přípravky, jež se nacházejí v některé z fází klinického testování. Autoři strategie připomínají, že v roce 2008 se v nějaké fázi klinických testů nacházelo téměř 350 potenciálních léků, zatímco před dvěma lety to bylo už jen 176. Ambicí Švýcarska tedy musí být tyto počty opět navýšit. V tom by mimo jiné měla pomoci obrovská datová základna, kterou má švýcarský farmaceutický průmysl k dispozici již z předchozího období. Nyní jde jen o to tyto informace efektivně propojit s technologickými možnostmi a využít jejich potenciál.
Přívětivé podnikatelské prostředí je základ
Švýcarsko má také lépe využívat svůj ekonomický potenciál. Jednoznačnou výhodou země je její přístup na jednotný evropský trh, byť to není Evropská unie, kam směřuje většina exportu švýcarských farmaceutických výrobků. Nejvíce do Německa a Itálie. Největším trhem pro švýcarský farmabyznys jsou Spojené státy, kam míří téměř čtvrtina švýcarského farmaceutického exportu.
Stát by tedy měl dělat vše pro to, aby se Švýcarsko účastnilo, pokud možno, všech dohod, jejichž výsledkem bude uvolňování obchodních bariér. S tím souvisí také nutnost vytvářet přívětivé prostředí pro zahraniční investory i pro zahraniční pracovní sílu, která by měla zájem se na výzkumu a vývoji farmaceutických produktů podílet přímo ve Švýcarsku. Je tedy na vládě, aby podporovala zachování politické stability i příznivých fiskálních podmínek, jako je zejména transparentní daňová politika.
Petr Musil
