Německo schválilo první digitální zdravotní aplikace na předpis. Budou hrazeny z pojištění

Německo se stane první zemí, kde budou aplikace v telefonu na předpis lékaře hrazeny z pojištění. Konkrétně jde o aplikace Kalmeda a Velibra. Foto: Koláž ZD

Lékaři v Německu budou moci předepsat digitální zdravotní aplikace, které budou hrazeny ze zákonného zdravotního pojištění. Spolkový úřad pro léčiva a zdravotnické prostředky (BfArM – Bundesinstitut für Arzneimittel und Medizinprodukte) po několikaměsíčním testování vybral první dvě. Seznam by se měl v dalších týdnech a měsících rozšiřovat.

 

Jako první se na seznamu digitálních zdravotních aplikací DiGA (Digitale Gesundheitsanwendungen) objevily aplikace Kalmeda a Velibra. Kalmeda od vývojářské společnosti Mynoise nabízí pacientům s chronickým tinitem takzvanou behaviorální terapii založenou na pokynech. Kalmeda je optimalizovaná jak pro operační systém iOS, který využívají mobilní zařízení Apple, tak pro Android, na němž fungují ostatní chytré telefony.

Webová aplikace Velibra od společnosti Gaia zase slouží k podpoře pacientů s příznaky určitých úzkostných poruch. BfArM na své internetové stránce uvádí, že Velibra může pomoci bojovat s agorafobií, sociální fobií, při nástupu panické ataky nebo obecně při pociťování strachu, který se dostavuje bez zjevné příčiny.

Dá se předpokládat, že seznam DiGA se bude rozšiřovat. Již během letních měsíců probíhalo testování téměř dvou desítek aplikací, které chtěly od Spolkového úřadu pro léčiva a zdravotnické prostředky získat potřebou certifikaci, aby mohly být předepisovány a jejich užití hrazeno ze systému zákonného zdravotního pojištění.

Spahn novinku vítá

Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) zprávu o výběru prvních dvou zdravotnických aplikací na předpis uvítal. „Německo je první zemí na světě, kde jsou aplikace na lékařský předpis,“ uvedl podle deníku Deutsches Ärtzeblatt. Šéf Spolkového úřadu pro léčiva a zdravotnické prostředky Karl Broich pak zdůraznil, že jde o „významný příspěvek k rozvoji digitalizace zdravotní péče“.

Proces hodnocení užitečnosti zdravotnické aplikace trvá tři měsíce. BfArM během něho zjišťuje, zda aplikace splňuje předepsané požadavky na zabezpečení a funkčnost, ochranu dat a také nároky na kvalitu. Firma, která aplikaci vyvinula a žádá o zařazení na seznam DiGA, musí rovněž prokázat, že software skutečně má pozitivní účinky na zdravotní stav uživatele.

Existuje ale možnost zařadit aplikaci na seznam i v případě, že výrobce zatím nemá v ruce studii, která by účinnost jeho produktu prokazovala, nicméně dosavadní data naznačují, že aplikace by skutečně „léčit“ mohla. V takovém případě ale vývojářská společnost musí do jednoho roku požadovanou studii dodat, píše deník Deutsches Ärzteblatt.

Je ale nutné říci, že schvalovací proces nabral téměř dvouměsíční zpoždění. První aplikace se totiž na seznam měly dostat již v průběhu srpna. „V současné době máme osmnáct aplikací, z nichž je asi polovina určena pro dočasné a polovina pro finální zařazení do adresáře DiGA,“ uvedla na přelomu července a srpna pro deník Deutsches Ärzteblatt Wiebke Löbkerová, šéfka oddělení pro digitální aplikace ve zdravotnictví při Spolkovém úřadu pro léčiva a zdravotnické prostředky.

Obavy a kritika

Ne každý ale nadšení ministra Spahna sdílí. Maria Klein-Schmeinková, expertka Zelených na zdravotnictví, je přesvědčena, že v případě přidávání zdravotnických aplikací na seznam těch proplácených ze zdravotního pojištění není třeba spěchat. Podle ní se výhody a užitek pro pacienty upozaďuje ve prospěch ekonomických zájmů softwarových společností.

Klein-Schmeinková je přesvědčena, že v extrémních případech bude možné neúčinné aplikace ze zákonného zdravotního pojištění hradit až po dobu dvou let. Neexistuje prý žádná záruka, že se aplikace nakonec součástí efektivní péče skutečně stanou. Podle ní by bylo lepší vypracovat komplexní koncepci pro hodnocení přínosů digitálních aplikací, která by dostatečně pečlivě mapovala všechna rizika a vycházela by z potřeb pacientů.

Zdravotní pojišťovny naopak v digitálních aplikacích vidí potenciál. Přesto mají určité obavy, aby nedocházelo ke zneužívání peněz, které plynou do zdravotnického systému ze zákonného zdravotního pojištění. Podle členky správní rady Národní asociace zákonných fondů zdravotního pojištění Stefanie Stoff-Ahnisové je zásadní, aby „digitální aplikace měla skutečnou lékařskou přidanou hodnotu,“ uvedla pro Deutsches Ärzteblatt.

Petr Musil