Sobota, 16. ledna, 2021

Epidemie nebrzdí tak rychle, vláda v neděli rozhodne, co dál

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Epidemie koronaviru v Česku sice dál zpomaluje, ale už ne tak rychle jako v minulých dvou týdnech. Podle protiepidemického systému ČR je souhrnný index rizika pro ČR na hodnotě 57, která je na úrovni třetího pohotovostního stupně. Vzhledem k odlišné situaci v jednotlivých krajích ministerstvo zdravotnictví teprve zváží, zda vládě ČR navrhne přesun do jiného stupně pohotovosti. Velké rozdíly panují mezi regiony – jen Praha a Moravskoslezský kraj se dlouhodobě pohybují ve třetím stupni rizika, ostatní kraje jsou na tom hůř. Obavy z kolapsu nemocnic se nenaplnily. Většina nemocnic začala tento týden obnovovat normální péči, která nesouvisí s epidemií covidu-19.

Epidemie nemoci covid-19 v Česku dále zpomaluje. Oproti minulým dvěma týdnům klesá populační zátěž, reprodukční číslo je nižší než 1 a zejména pokračuje pokles v počtu hospitalizací. Včera k 18:00 přibylo 2151 případů, zhruba o 800 méně než minulý pátek k večeru. Také aktuálně zveřejněný podíl případů na počtu provedených testů za čtvrtek je nižší oproti minulému čtvrtku i proti středě. Klesl ze středečních asi 22,3 procenta na 21,2 procenta.

Zpomalování ale není tak výrazné, jako v uplynulých dvou týdnech a některé regiony ve vývoji situace spíše stagnují. Situace dál zůstává nestabilní, řekl včera na tiskové konferenci ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Časový vývoj počtů pozitivních diagnóz ukazuje na zpomalování šíření nemoci. Situace je ale stále nestabilní.

„Pozitivní zprávou, která napomáhá příznivějšímu vývoji epidemické situace, je úspěšnost trasování. Z údajů posledních týdnů je patrné, že zhruba 85 % případů vyřešíme do 24 hodin. Celkové procento vyřešených případů je na úrovni okolo 99 %. Velmi nám v tomto směru pomáhá také sebereportovací formulář,“ popisuje stav okolo trasování hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.

Stávající vývoj odpovídá krátkodobým predikcím vycházejícím z reprodukčního čísla 0,7 – 0,9.

Podle protiepidemického systému ČR (PES) je souhrnný index rizika pro ČR již pátý den na hodnotě 57, která je na úrovni třetího pohotovostního stupně. Tato hodnota se musí držet před přechodem k dalšímu uvolnění na stejném stupni nejméně sedm dní, nyní je Česko na čtvrté příčce škály.

Rozdíl ve skóre jednotlivých krajů je až 33 bodů

Značné rozdíly v rizikovém skóre PES ale panují mezi jednotlivými regiony. Včera bylo devět krajů ve čtvrtém stupni rizika a pět regionů ve třetím. Nejhůře na tom je Vysočina se 75 body, nejlépe Praha se 42 body. Hlavní město tak těsně zůstává ve třetím z pěti stupňů, podle kterých se řídí opatření proti nákaze, a blíží se ke druhému.  „Také tu epidemie dříve začala,“ vysvětlil Dušek. V metropoli lidé rovněž nejvíc omezili pohyb, největší podíl jich může pracovat z domova. S vyloučením Prahy by rizikové skóre bylo 62. To by neumožňovalo přesun do třetího stupně přísnosti opatření.

Zatímco metropole a Moravskoslezský kraj jsou v lepších číslech dlouhodobě a ve Středočeském, Libereckém a Plzeňském kraji se situace zlepšuje, v Jihočeském, Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském se horší.

Za rizikový pak Dušek ve své prezentaci označil stav na Vysočině, v Královéhradeckém, Pardubickém a Karlovarském kraji. Podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové tyto kraje spojuje to, že je v nich vyšší výskyt nákazy v zařízeních sociálních služeb, jako jsou domovy pro seniory.

Vývoj indexu rizika pro kraje a ČR.

Opatření musí nicméně podle ministra Jana Blatného (za ANO) zůstat dál plošná, lidé by přejížděli do otevřených obchodů nebo restaurací, uvedl. Vláda na nedělním jednání, kde by se mělo rozhodnout o případném zmírnění protiepidemických opatření, bude brát ohled nejen na dosaženou celostátní hodnotu, ale také na vývoj v jednotlivých regionech.

Existuje tak podle Blatného i možnost, že skóre sice bude odpovídat třetímu stupni, přesto se ale obchody v pondělí neotevřou. „Od začátku jsme říkali, že nevnímáme PSA jako robot, ale ve chvíli, kdy by sice skóre v daný den bylo takové, ale v ostatních krajích by byla situace nebezpečná, tak se můžeme rozhodnout jinak,“ vysvětlil ministr.

Nemocnice obnovují normální péči

V současnosti covidem-19 trpí přes 73.000 lidí. U většiny z nich má nemoc lehčí průběh, v nemocnicích je teď asi sedm procent nemocných. Na konci října panovaly obavy, zda české zdravotnictví dramatický nárůst nakažených mezi pacienty i personálem zvládne. Obavy z kolapsu se nenaplnily, počet hospitalizovaných v poslední době zvolna klesá a většina nemocnic začala tento týden obnovovat normální péči, která nesouvisí s epidemií covidu-19.

„Obnovování normální péče bylo zahájeno v naprosté většině nemocnic v Česku. Je pozvolné a rozsah se liší. Dosažení původního rozsahu péče je otázkou týdnů až jednotek měsíců,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví a národní koordinátor intenzivní péče Vladimír Černý.

V posledním týdnu podle Černého klesl počet lidí hospitalizovaných s nemocí covid-19 o 1260 na současných 5047. Méně je i pacientů na jednotkách intenzivní péče. Před týdnem na těchto odděleních leželo 981 lidí, nyní asi o 160 méně. Počet nemocných na plicní ventilaci se snížil asi o stovku na 386. Nejvíce hospitalizovaných je nadále v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji a v Praze, ale i tam se podle Černého situace zlepšuje.

Predikce celkového počtu hospitalizací.

Ladislav Dušek odhadl, že k tomu, aby mohla být zcela obnovena normální péče, měl by počet pacientů s covidem-19 v nemocnicích klesnout asi na polovinu. Doplnil, že nemocnice denně přijímají asi 300 až 400 nových pacientů s koronavirem.

Situace podle Černého zatím neumožňuje, aby byla zrušena pracovní povinnost pro mediky a studenty zdravotních škol. Lékařské fakulty by už ale podle něj rády své pacienty z nemocnic stáhly. „Povede se o tom debata, zdali lékařské fakulty odsouhlasí, aby ti medici mohli být ještě dále nasazeni,“ dodal Černý. Aktuálně je podle Černého nakažených celkem 5526 lidí z nemocničního personálu, z toho 866 lékařů, 2688 sester a 1972 ostatních zdravotnických pracovníků.

Počet zdravotníků s covid-19, stav k 25.11.2020.

Systém PES bez nouzového stavu by měl opatření mírná a regionální

Blatný také novinářům oznámil, že plánuje předložit ve Sněmovně přepracovanou verzi protiepidemického systému PES bez nutnosti nouzového stavu. Ten bez dalšího souhlasu Sněmovny skončí 12. prosince. Stávající PES by byl podle dřívějšího ministrova vyjádření bez nouzového stavu jen souborem doporučení. Fungovat s nouzovým stavem by měl podle Blatného aspoň do konce roku.

Nová varianta, o kterou minulý týden požádala vládu Sněmovna, je podle Blatného již připravena. „Je to přepracováno tak, aby ve stupni jedna byla opatření, kterých je možno dosáhnout bez nouzového stavu, a aby také z toho bylo jasno, kde je bude možno dosáhnout,“ uvedl ministr.

V principu se podle něj opatření lišit nebudou. „Zásadně se ale bude lišit to, že je nebudeme aplikovat plošně, ale jenom cíleně na konkrétní lokality díky aplikaci zákona o ochraně veřejného zdraví konkrétními hygienickými stanicemi,“ dodal.

Nová verze nebude podle Blatného obsahovat nulový stav. „Jakmile proočkujeme kolem 60 až 70 procent populace, potom můžeme poslat PES do výsluhy,“ řekl ministr již v neděli v pořadu Partie TV Prima.

Testování učitelů vyjde maximálně na 70 milionů korun

Stát chce nabídnout od 4. prosince všem učitelům či vychovatelům možnost nechat se zadarmo otestovat pomocí antigenních testů. Testování vyjde stát nanejvýš na 70 milionů korun, náklady se uhradí ze zdravotního pojištění. Pojišťovny budou zdravotnickým zařízením, která budou pedagogy testovat, proplácet celkem 350 korun, z toho 150 korun za pořízení testu a 200 korun za provedení testu.

Antigenní testování pedagogů by se mělo odehrát na stávajících odběrových místech v nemocnicích a zdravotnických zařízeních. Ta si podle Blatného budou muset testy objednat sama, ministerstvo o centrálním nákupu neuvažuje. Zařízení ale dostanou od ministerstva doporučení, které se bude týkat parametrů testu a toho, jak by mělo testování vypadat. Odběrová místa pro antigenní testování budou mít kapacitu asi 40.000 testů denně.

Ministr předpokládá, že na testování přijde maximálně 200.000 lidí. Násobkem počtu lidí a nákladů na jeden test pak vychází částka na uvedených 70 milionu korun. To je podle Blatného zlomek toho, co už stálo testování dražšími PCR testy.

Od 18. prosince se pak počítá s testováním také ostatních zájemců. Náklady na testování veřejnosti zatím nechtěl Blatný odhadovat. Ministerstvo si podle něj zadalo dva průzkumy, z kterých by mělo vyplynout, jaký o to bude zájem.

-čtk-, -sed-

grafy: ÚZIS, MZd

 

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY