Sobota, 16. ledna, 2021

Kanada omezuje vývoz léků na předpis, Trump na poslední chvíli reguluje ceny léků

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Severní Amerika se uprostřed koronavirové krize snaží snížit ceny léků, které jsou na předpis, a tedy hrazené ze systému zdravotního pojištění. Problém je v tom, že Spojené státy a Kanada se svými kroky dostaly fakticky na pokraj lékové cenové války.

Na počátku byl slib jednoho z kandidátů na funkci šéfa Bílého domu. Donald Trump ve své předvolební kampani v roce 2016 Američanům tvrdil, že zařídí, aby ceny léků klesly nebo přinejmenším nerostly tak rychle jako do té doby. Jenže pokud nechcete opustit principy tržní ekonomiky, kde se ceny tvoří víceméně svobodně, není snadné takovému slibu dostát.

Nutno ale podotknout, že Donald Trump se snažil využít několika možností, jak svému slibu dostát. Jednou z nich byl také exekutivní příkaz číslo 13938 vydaný letos v červenci. Na jeho základě bylo umožněno začít do Spojených států dovážet léky na předpis z Kanady. Přestože Kanada není z tohoto pohledu právě lacinou zemí, v mnoha případech je tam cena léků na předpis nižší než v USA. Farmaceutičtí obchodníci tedy začali přirozeně reagovat a léky z levnějšího kanadského trhu vyvážet na ten dražší americký. Výsledkem mělo být snížení ceny léků na předpis právě v USA.

Kanada řeší nedostatek léků

Jenže netrvalo dlouho a Kanada se začala sama potýkat s nedostatkem léků na předpis, což zvýšilo tlak na růst jejich ceny. Jinými slovy na kanadsko-americkém příkladu bylo možné v přímém přenosu sledovat učebnicový případ arbitráže – situace, kdy obchodníci využívají rozdílných cen na dvou trzích a nakupují tam, kde je levnější, a prodají tam, kde je dražší, a ceny se mají vyrovnat.

Kanadská vláda nyní na vzniklou situaci reagovala. Tamní ministerstvo zdravotnictví v sobotu zavedlo zákaz exportu vybraných druhů léků na předpis. Přitom už dříve řada dodavatelů varovala, že může dojít k nedostatku léků na kanadském trhu. Podle kanadského ministerstva zdravotnictví bylo opatření nutné, protože Kanada více než dvě třetiny léků na předpis dováží ze zámoří. Úkolem ministerstva tedy bylo zabránit nedostatku a narušení plynulosti dodávek, uvedla britská BBC.

„Dodavatelé budou mít nově stanovenou povinnost informovat o stavu zásob léků ve svých skladech, aby ministerstvo mohlo posoudit rizika a v případě nutnosti během 24 hodin přijmout nutná opatření, pomocí nichž by se nastalá situace mohla řešit,“ uvedlo podle BBC kanadské ministerstvo zdravotnictví. Pokud tedy vláda usoudí, že u konkrétního léku nehrozí riziko akutního nedostatku na domácím trhu, může ho obchodník vyvézt do zahraničí.

Trumpova radikální regulace

Nařízení kanadské vlády přišlo jen den poté, co administrativa Donalda Trumpa představila dvě opatření, která mají za cíl na poslední chvíli splnit více než čtyři roky starý předvolební slib. Oba kroky by výrazně proměnily národní lékový cenový systém. První z dvojice opatření by znamenalo, že systém Medicare bude pojišťovnám, respektive dodavatelům léků, platit stejnou cenu, která je účtována ve vyspělých zemích, přičemž by měla být vybrána ta „nejvhodnější cena“. Dá se tedy očekávat, že bude hrazena nejnižší cena, za kterou se lék prodává ve vybraném vzorku zemí.

Druhé opatření by efektivně zavedlo zákaz rabatů, které dávají výrobci léků svým odběratelům či jejich manažerům. Tento systém prý vede k cenové diferenciaci a netransparentní cenové politice, ale také k tomu, že odběratel preferoval léky od té firmy, která nabídla největší rabat. Namísto toho budou farmaceutické firmy motivovány nabízet slevy přímo pacientům, takže se k nim skutečně dostane. Doposud totiž pacienti rabat nemuseli na finální ceně léku vůbec pocítit.

Kritika byznysu o politických oponentů

Proti opatřením se okamžitě zvedla vlna nevole z řad farmaceutických firem. Organizace The Pharmaceutical Research and Manufacturers of America (PhRMA), která sdružuje přední americké farmaceutické výrobce, uvedla, že zváží podniknutí všech kroků, které by Trumpova opatření zrušily. Podle PhRMA by totiž taková změna výrazně snížila inovační schopnost farmaceutického průmyslu a poškodila zájmy amerických pacientů.

„Historické zkušenosti ukazují, že když vláda přijme jednostranné opatření, jímž reguluje ceny, naruší to přístup pacientů k léčbě, farmaceutické společnosti jsou odrazovány od investic a jsou ohrožena pracovní místa i hospodářský růst,“ uvedl výkonný ředitel PhRMA Stephen J. Ubl. podle televizní stanice CNN. Trump ale sklidil kritiku i od demokratické opozice. Podle ní se prezident snaží v posledních týdnech svého mandátu narychlo přijmout polovičatá opatření, kterými se snaží zakrýt svůj neúspěch při snaze bránit zdražování život zachraňujících léků.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY