Úterý, 22. června, 2021

Vláda podpořila Vojtěchův návrh na novelu postgraduálního vzdělávání

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Vláda včera podpořila poslanecký návrh exministra zdravotnictví Adama Vojtěcha na novelu zákona o postgraduálním vzdělávání. Ten by měl primárně usnadnit specializační vzdělání pro lékaře, kteří by chtěli působit v hygienické nebo posudkové službě, tím, že jim zajistí uznání jejich dřívějšího vzdělávání a praxe. Uznat by se automaticky měla i odborná praxe mladých lékařů v zařízeních, která po novele zákona v roce 2017 přišla o svoji akreditaci. Návrh dále zpřísňuje některá akreditační pravidla, nastavuje možnost prodloužit délku základního kmene nebo upravuje podmínky pro odbornou praxi a aprobační zkoušky pro zahraniční lékaře.

Poslanecký návrh novely zákona č. 95/2004, který upravuje podmínky postgraduálního vzdělávání lékařů a začátkem října jej v Poslanecké sněmovně načetl tehdy už exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), vláda včera podpořila. Podle Vojtěcha má návrh především zlepšit prostupnost systému specializačního vzdělávání lékařů tak, aby bylo možné snadněji získat potřebnou specializovanou způsobilost v hygienické službě, epidemiologii a posudkové službě. Tedy oborech, které dlouhodobě trpí značným personálním nedostatkem.

Tyto specializace by mohli nově získat i ti atestovaní lékaři, kteří je nemají, ale dlouhodobě v těchto oborech působí. Připomeňme, že ani jeden z nich nepatří do základních oborů specializačního vzdělávání zakončeného atestací, ale do oborů nástavbových, kdy lékaři s atestací musí své vzdělání ještě dále prohloubovat. Podle Vojtěchova návrhu by však lékař s atestací mohl získat tzv. zvláštní specializovanou způsobilost v daném oboru čistě na základě své odborné praxe, pokud by odpovídala pravidlům vzdělávání v dané nástavbě.  Dále materiál nově upřesňuje, že i lékař, který se v nástavbovém oboru právě vzdělává, může pod odborným dohledem v daném oboru již pracovat, podobně jako je tomu v případě mladých lékařů před atestací. V případě posudkových lékařů by zároveň mělo stačit věnovat nástavbové přípravě pouze 0,2 úvazku namísto předepsaného 0,5 úvazku.

„Klíčové je, že novela usnadní vstup odborníků do oboru hygiena a epidemiologie. Tímto krokem do budoucna personálně posílíme nezastupitelné hygienické stanice. Pružnější bude i vzdělávání v posudkovém lékařství, což zvýší počty lékařů v tomto oboru,“ komentoval včerejší rozhodnutí vlády na svém twitterovém účtu Adam Vojtěch.

Vzdělávání má jít i bez akreditace…

Vojtěchův návrh také doplňuje právo ministerstva zdravotnictví udělit výjimku a započíst do vzdělávání v nástavbovém oboru odbornou praxi, kterou lékař absolvoval na pracovišti neakreditovaném pro vzdělávání. To se může stát ale pouze v případě, že příslušná akreditační komise a vzdělávací rada lékařů vyhodnotí, že toto zařízení bylo skutečně schopno lékaře připravit tak, aby mohl být připuštěn k závěrečné zkoušce nástavbového oboru.

Důvodem jsou podle předloženého materiálu zkušenosti z praxe. „Ukázalo se, že například po úmrtí školitelů poskytovatel zdravotních služeb nesplňoval podmínky pro udělení akreditace. Nicméně pracoviště stále bylo vzhledem ke svým kvalitám schopné zajistit školenci odbornou praxi na takové úrovni, že by mohl být připuštěn k závěrečné zkoušce nástavbového oboru,“ vysvětluje se v důvodové zprávě.

Navrhovaná novela by ráda rovněž chtěla řešit palčivý problém s akreditacemi zdravotnických pracovišť, která si ji musela obnovovat po velké novele specializačního vzdělávání v roce 2017. Lékařům by se tak měla nově započítávat i praxe v zařízeních, která novou akreditaci získala později (nebo ji ještě nezískala), ale podle předchozích pravidel ji měla. „Tento návrh vychází ze skutečnosti, že požadavky nových vzdělávacích programů na akreditovaná zařízení se od požadavků starých vzdělávacích programů liší jen minimálně a lze vycházet z předpokladu, že pokud zařízení bylo akreditováno k datu 30. 6. 2017, bylo schopné zajistit kvalitní specializační (předatestační) přípravu ve stejném oboru i po 1. 7. 2017,“ píše se v materiálu.

…není to ale v rozporu s právem EU?

„Novela se sice týká více lékařů než farmaceutů, ale i farmaceuti jsou ohroženi tím, že budou kvůli tři roky chybějícím vzdělávacím programům obtížně vykazovat praxi potřebnou pro složení atestační zkoušky. Pokud jim novela zjednoduší život, jak slibuje, pak bych ji minimálně v této části podpořil,“ sdělil Zdravotnickému deníku prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. (Zdravotnický deník oslovil i prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, který se však do uzávěrky tohoto vydání nevyjádřil – pozn.red.)

Započítání odborné praxe na neakreditovaných pracovištích ale podle připomínek předložených k materiálu shledali v rozporu s právem EU právníci Úřadu vlády, kteří se specializují právě na soulad navrhovaných zákonů s unijní legislativou. Sám Adam Vojtěch v tom ale problém nevidí: „Úprava je možná na hraně směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací, ale cílem je především pomoci mladým lékařům. A to nejen pokud jde o situaci, kdy v minulosti vykonávali ne svou vinou odbornou praxi na neakreditovaném pracovišti, ale i s ohledem na současnou situaci spojenou s covid, kdy často i nyní s ohledem na okolnosti musí vykonávat praxi na neakreditovaném pracovišti,“ sdělil k tomu Zdravotnickému deníku. Podle Vojtěcha  ani současné znění zákona není se směrnicí zcela v souladu, a přitom doposud napadáno nebylo. „Jsem případně připraven řešit ještě úpravu v rámci projednávání na půdě Poslanecké sněmovny,“ dodal exministr.

Není bez zajímavosti, že s rozvolněním pravidel pro vzdělávání v neakreditovaných zařízeních vyslovily zásadní nesouhlas zaměstnavatelské svazy (Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Unie zaměstnavatelských svazů ČR). Ty vládě vzkázaly, že uznávání praxe na neakreditovaných pracovištích „rozvolňuje požadavky na akreditovaná pracoviště pro specializační přípravu, tedy i na specializační přípravu lékařů, stomatologů a farmaceutů samotnou. Tímto postupem by došlo k devalvaci pozice řádně akreditovaných pracovišť a řádně atestovaných absolventů“, píše se v jejich připomínkách k materiálu. Podle nich takové zmírnění požadavků povede ke „zhoršení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb pro pacienty“.

Zjednodušení pro praktiky, větší dohled nad smluvními pracovišti

Vedle zmíněných klíčových pasáží obsahuje Vojtěchův materiál i řadu dalších dílčích návrhů, které reagují na některé více či méně známé problémy v prostupnosti systému vzdělávání mladých lékařů. Zjednodušit by se například mělo vzdělávání všeobecných praktických lékařů v základním kmeni. Ti by mohli nově získávat povinné odborné praxe v oborech jako vnitřní lékařství, chirurgie, gynekologie a porodnictví, anesteziologie a intenzivní medicína i ve zdravotnických zařízeních, která nemají akreditaci pro vzdělávání praktiků, ale školí tam lékaři specialisté.

Délka vzdělávání v základním kmeni by také mohla být delší než v současnosti pevně stanovených třicet měsíců. Návrh upřesňuje, že se jedná o délku minimální. „Toto doplnění vzešlo z diskuse s odbornými společnostmi a reaguje na potřebu umožnit za určitých okolností prodloužení vzdělávání v základním kmeni,“ píše se v důvodové zprávě. To je ale, trochu paradoxně, v rozporu s výše uvedenou snahou specializační vzdělávání urychlovat a je možné, že se tato snaha například u mladých lékařů nesetká s pochopením.

To by si naopak mohla vysloužit další na první pohled drobná úprava, která by měla zabránit tomu, aby akreditovaná zařízení neuzavírala smlouvy o zajištění odborných praxí a stáží s příliš vysokým počtem jiných zdravotnických zařízení. Stávalo se totiž, že ta pak nebyla z kapacitních důvodů schopná toto vzdělávání zajistit. „Školenci tak byli nuceni na povinné praxe čekat, což prodlužovalo jejich specializační vzdělávání. V případě, že se ukáže, že smluvní zařízení má v rámci svých smluvních závazků zajišťovat vzdělávání na stejném nebo větším počtu školicích míst, než pro kolik mu byla udělena akreditace, budou žádosti o udělení akreditace, která takové zařízení uvádějí jako smluvní, zamítnuty,“ píše se v materiálu. Rozhodnutí o akreditaci by také mělo tato smluvní zařízení a počet jejich školicích míst konkretizovat.

Nově byl též doplněn požadavek, aby mezi úspěšným složením zkoušky po ukončení vzdělávání v základním kmeni a přihlášením k atestační zkoušce uplynul alespoň jeden rok (v případě vzdělávání v základním kmeni praktiků šest měsíců). Termín, v jakém musí lékař přijít k atestaci po ukončení vzdělávání v základním kmeni, totiž není nijak stanoven. „Mezi odbornou veřejností panovala obava, že někteří lékaři by mohli k tomuto řešení přistoupit z důvodu usnadnění přípravy ke zkoušce, kdy by se de facto připravovali pouze jednou na obě zkoušky,“ vysvětluje materiál.

Cizinci: praxe bez aprobace tři roky a pět pokusů o aprobační zkoušku  

Za zmínku stojí také úprava působení zahraničních lékařů, především těch ze zemí mimo Evropskou unii. Současný zákon jim ukládá povinnost mít praxi pod odborným vedením atestovaného lékaře. To je však například podle České lékařské komory plněno formálně, a proto by nově museli být oba lékaři vždy na pracovišti přítomni ve stejnou dobu. Zpřísňují se i požadavky na zdravotnická zařízení, kde mohou zahraniční lékaři praxi vykonávat.

Na druhou stranu se ze čtyř na pět navrhuje zvýšit počet možností pro tyto lékaře podat žádost o uznání odborné způsobilosti a o vykonání aprobační zkoušky. A doba, po kterou je možné povolit výkon odborné praxe lékaře bez uznání odborné způsobilosti, se prodlužuje ze dvou na tři roky. To má podle materiálu pomoci regionálním poskytovatelům zdravotních služeb, kteří jsou závislí na zdravotnických pracovnících ze třetích zemí.

Ministerstvo souhlasí

Vláda návrh Adam Vojtěcha podpořila na základě souhlasného stanoviska ministerstva zdravotnictví. To mělo k materiálu jen několik připomínek spíše technického charakteru. Výhrady nevzneslo ani ministerstvo práce a sociálních věcí či ministerstvo financí. Je pravda, že materiál se snaží řešit některé současné palčivé problémy způsobem, o nichž se již diskutovalo v minulosti, a to i na ministerstvu zdravotnictví. Předložit novelu vzdělávání lékařů formou poslaneckého návrhu znamená vyhnout se mnohdy zdlouhavému meziresortnímu připomínkovému řízení, které je v případě vládních návrhů povinností.  Vojtěchovým materiálem se teď každopádně začnou zabývat poslanci a senátoři.

„Některé věci jsou prospěšné, některé bychom ale rádi změnili,“ sdělil Zdravotnickému deníku  – bez bližších podrobností – předseda spolku Mladí lékaři Martin Kočí, který jakýkoli vývoj ohledně specializačního vzdělávání bedlivě sleduje. „Je ale otázka, jak se v tom bude v této době pokračovat. Nicméně pokud se diskuse otevře, přijdeme s vlastními návrhy a uvidíme, jak rušno kolem toho bude,“ dodal trochu tajemně na závěr.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY