Čtvrtek, 9. prosince, 2021

Zdravotníci by měli být ambasadoři očkování proti covid-19. Naráží však na nedostatek informací ze strany státu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Vakcíny proti covid-19 mají potenciál zachránit miliony lidských životů. Těžko však mohou fungovat, pokud je pacienti na základě zavádějících či vyloženě lživých zpráv odmítnou. Klíčová je v tomto ohledu úloha zdravotníků. Právě na tom, zda oni sami budou vakcinaci akceptovat a současně předávat kvalitní a srozumitelné informace, do značné míry závisí ochota široké veřejnosti očkování přijmout. Ve chvíli, kdy zdravotníci sami, ať už z nevědomosti či úmyslně, šíří nesmysly o očkování, spolupráce veřejnosti i její důvěra v očkovací program klesá a jen těžko se napravuje. Přesto v Česku stále chybí systematická komunikace ze strany státu o blížící se vakcinaci proti covid-19 směrem k odborné veřejnosti. Pokud zdravotníci informace mají, tak jen díky iniciativě na straně odborných společností, dobrovolným aktivitám či osobnímu zájmu.

Očkování proti covid-19 v Česku ještě ani nezačalo a už nyní je jasné, že jeho start nebude ideální. Nikoli snad kvůli vakcínám samotným. Ty splňují potřebné požadavky na bezpečnost a účinnost stejně jako jiné již používané očkovací látky. Očkování se však rozběhne v poněkud nepřehledné atmosféře, kdy je laická i odborná veřejnost zaplavena přívalem informací, u nichž lze mnohdy jen obtížně ověřit jejich důvěryhodnost. Čím větší je informační zmatek, včetně množství dezinformací ve veřejném prostoru, tím je náročnější přesvědčit veřejnost o smysluplnosti očkování a získat ji ke spolupráci.

„Jsem šokovaný z toho, jak se v Česku rozšířily nejrůznější mýty a konspirační teorie v souvislosti s onemocněním covid-19 a očkováním proti němu. Myslím, že se v tomto projevují dlouhodobá frustrace a zklamání občanů z politické situace. Současně chybí objektivní informace, které by vysvětlovaly důležitost vakcín, včetně toho, jaká rizika a přínosy vakcinace přináší,“ popisuje profesor imunologie Zdeněk Hel. Profesor působí na americké University of Alabama a je jedním z představitelů nezávislé vědecké Iniciativy Sníh, jež navazuje na Výzvu Johna Snowa vyhlášenou odborným časopisem Lancet. Podepsalo jí více než sedm tisíc vědců a vědkyň. Cílem iniciativy je spolupracovat na ochraně zdravé populace a zmírnění dopadů pandemie na základě kvalitních vědeckých informací.

Zásadní vliv mají zdravotníci

Zcela zásadní vliv mají nyní zdravotníci. Jejich pacienti jim důvěřují a současně je vnímají jako odbornou autoritu a důvěryhodný zdroj informací. „Lékaři a lékařky jsou osoby, kterým veřejnost v otázkách zdraví věří nejvíce. Jejich role je při vysvětlování benefitů očkování nezastupitelná,“ dodává profesor Hel s tím, že vědecký konsensus je v otázce očkování proti covid-19 jednoznačný. Je to zásadní nástroj, který může společnost vyvést ze současné krize.

Pokud však zdravotníci sami, ať už z neznalosti či úmyslně, šíří zavádějící či vyloženě lživé informace o očkování, páchají obrovské a těžko napravitelné škody. „Pokud lékaři jako odborné autority šíří nepravdivé informace o očkování, páchají ještě větší škody,“ shrnuje dále Hel. Nemusí to být vždy ze zlé vůle. Mnohdy jde pouze o neznalost, kdy zdravotníkům samotným chybí potřebné informace.

„Není vždy jednoduché orientovat se v aktuální problematice vakcinace, když zdravotník zrovna nepracuje v oboru, který se očkováním více zabývá. Zvláště u nové nemoci jako je covid-19. Výsledky aktuálních výzkumů se prezentují v rychlém sledu a pro zdravotníky není lehké najít si čas a seznámit se s daty a jejich kritickou interpretací. Proto je podstatné, aby měli přístup ke kvalitnímu, srozumitelnému a dostatečně obsáhlému zdroji, který by udržoval jejich znalosti aktuální,“ říká Ondřej Žižka, student 5. ročníku 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK), který se také aktivně podílí na informačním projektu Medici PRO Očkování. Ten vznikl ve spolupráci studentů 2. LF UK a oboru Marketingová komunikace a public relations Fakulty sociálních studií (FSV) UK.

O očkování víme to, co si zjistíme sami

Zásadním problémem je, že český stát, ať již prostřednictvím ministerstva zdravotnictví či Státního zdravotního ústavu, příliš s odbornou veřejností o očkování proti covid-19, ale ani o dalších infekčních chorobách, nekomunikuje. „Stát zásadně podcenil komunikaci o očkování proti covid-19 jak vůči široké veřejnosti, tak vůči odborníkům. Lékaři jsou v situaci, kdy jsou odkázáni na informace z otevřených zdrojů, tedy obdobně jako široká veřejnost,“ popisuje prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek.

Pokud nedojde k zásadní změně přístupu státu k očkování proti covid-19, hrozí podle Kubka tento očkovací program blamáží. „Stojíme před logisticky extrémně náročnou akcí. Ta vyžaduje také kvalitní informovanost veřejnosti, tedy mít připravené informace, které budeme jako lékaři předávat pacientům. Nic takového jsme však od státu nedostali. Ministerstvo nebylo schopné dát dohromady informační materiály. Přitom jsme v situaci, kdy si nemůžeme dovolit ztrácet čas. Každý den, o který se začne očkovat později, bude stát desítky či stovky lidských životů a přinese obrovské ekonomické škody,“ je přesvědčený Kubek, který se také připojil k Iniciativě Sníh.

Pokud tedy zdravotníci – nejen lékaři a lékařky, ale také sestry, bratři a další zdravotníci – chtějí mít k dispozici informace o vakcínách proti covid-19, například o podmínkách pro jejich skladování a aplikaci, o vývoji, testování či schvalování, a připravit se tak na otázky svých pacientů, musí se sami aktivně zapojit.

„Máme jen obecné informace. Ty další, speciální, ve smyslu jak přesně bude očkování probíhat, zatím nemáme. Čili vím to, co proběhlo médii, tedy například jak budou rozvrženy jednotlivé vlny. Bylo by dobré, kdybychom se dozvěděli detailnější strategii, abychom věděli, kdy přijde řada na nemocniční a ambulantní pneumology,“ říká Ivana Čierná Peterová, místopředsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP a předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů ČPFS ČLS JEP. Tato odborná společnost zatím sama vzdělává své členy o diagnostice i léčbě covid-19 a věnuje se problematice očkování. „Na oficiální informace ze strany ministerstva nebo jiných orgánů stran očkování zatím čekáme,“ dodává lékařka.

Právě pneumologové jsou lékaři specialisté, kteří své pacienty běžně očkují, například proti tuberkulóze, chřipce nebo pneumokokům. Současně také pečují o ty, kteří onemocněli covid-19 či mají po prodělané nákaze následky. V podobné situaci jako pneumologové jsou také praktičtí lékaři, kteří by výhledově měli být těmi, kdo budou proti covid-19 očkovat své pacienty. „Zatím jsme nebyli nijak systematicky připravováni. Není přesně určeno, které vakcíny a kdy budou pro primární péči k dispozici. Zatím ta jediná dosud schválená (od společností Pfizer a BioNTech – pozn.red.) není pro primární péči vzhledem k náročným podmínkám jejího uchovávání vhodná. Předpokládá se tak její použití ve vybraných nemocnicích,“ říká docent Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Podle jeho slov zatím proběhl „první orientační rozhovor“ s tím, že se se celá problematika „bude dále řešit“.

Tři čtvrtiny Britů se chtějí nechat očkovat proti covid-19

Vakcíny proti covid-19 navíc přichází v době, kdy očkování obecně není pro český stát prioritou. Dlouhodobě zde neprobíhá systematická komunikace, která by laické i odborné veřejnosti vysvětlovala výhody očkování. Paradoxně se tak někteří zdravotníci nechávají chytit do pasti zavádějících informací. Nejen že nejsou schopni svým pacientům přetlumočit výhody očkování, ale dokonce je jim aktivně rozmlouvají.

Jedním z konkrétních viditelných důsledků je velmi nízká proočkovanost české populace proti chřipce. Zatímco cílem Evropské unie je proočkovanost rizikové populace starší 65 let a také chronicky nemocných na úrovni 75 procent, což doporučuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), Česko se podle dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) dlouhodobě pohybuje na chvostu evropských zemí. Proočkovanost v těchto rizikových skupinách byla v předchozích chřipkových sezónách okolo 20 procent a v celé populaci podle údajů českého ministerstva zdravotnictví jen asi 6 procent. To bylo také důvodem toho, proč letos i přes zvýšený zájem veřejnosti nebyl vakcín proti chřipce dostatek. V loňském roce se však část očkovacích látek musela pro nezájem veřejnosti zlikvidovat.

Ve Velké Británii se přitom proočkovanost proti chřipce u seniorů starších 65 let pohybuje mezi 71 až 75 procenty. Je tak dlouhodobě nejvyšší mezi evropskými státy. Jedním z důvodů je, že zde dlouhodobě probíhá komunikace směrem k odborné i široké veřejnosti o výhodách očkování. Například vládní zdravotní úřad Public Health England každoročně oslovuje všechny praktické lékaře a informuje je nejen o očkování samotném, ale také o tom, jak o něm komunikovat s pacienty. Mimo jiné radí, jak toto očkování učinit pro veřejnost přístupnější. Tedy například umožnit očkování i mimo obvyklou pracovní dobu ordinace, poučit o očkování ostatní zaměstnance ambulance, včetně sester a recepčních, aby mohli pacientům podat kvalitní informace. A také aktivně pacienty k tomuto očkování opakovaně zvát.

Úřad též pracuje s tím, že někteří pacienti mohou očkování odmítat, protože se necítí chřipkou ohroženi nebo nevěří v účinnost očkování. „Pacienti by měli rozumět tomu, že očkování je správné rozhodnutí. Je bezpečné a chrání je samotné i jejich okolí. Potřebují pochopit, že mají nárok na očkování proti chřipce, protože jejich věk nebo zdravotní stav zvyšují riziko chřipky a komplikací infekce,“ doporučuje praktickým lékařům Public Health England. Zároveň přidává konkrétní tipy, jak oslovit pacienty z různých rizikových skupin a také proč je důležité očkovat proti chřipce děti.

Velká Británie také dlouhodobě skrze své státní instituce jako Národní zdravotní služba (NHS) či ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb vysvětluje význam a přínos očkování proti covid-19. Komunikace směrem k široké i odborné veřejnosti probíhala ještě před vlastním spuštěním očkovacího programu. Výzkum Královské společnosti pro veřejné zdraví uvádí, že 76 procent dotazovaných by se nechalo proti covid-19 očkovat, pokud by jim to doporučil jejich praktický lékař. Mezi příslušníky etnických minorit byla podpora očkování na úrovni 57 procent s tím, že 35 procent těch, kteří toto očkování odmítají, by s vakcinací souhlasilo, pokud by od svého praktika získali více informací.

Pro srovnání – podle údajů agentury STEM, u které si české ministerstvo zdravotnictví nechalo zpracovat výzkum veřejného mínění, by s očkováním proti covid-19 souhlasilo 39 procent dotazovaných. 45 procent by se nenechalo očkovat a 16 procent respondentů neví. Podle 52 procent dotazovaných by se však mělo očkovat co nejvíce lidí.

Zdravotníci jsou vzorem pro ostatní

WHO ve svém nedávném Behaviorálním doporučení pro přijetí vakcín proti covid-19 popisuje, že u očkování se lidé rozhodují podle svého sociálního prostředí, kam patří jejich rodina, přátelé a také zdravotníci. „Pravděpodobnost přijetí vakcíny se snižuje, pokud velká část sociálního prostředí očkování nedoporučuje. Na druhé straně povzbuzení a sociální tlak od lidí, kterým konkrétní jedinec důvěřuje, ochotu nechat se očkovat zvyšuje,“ píše WHO.

Zásadní přitom je ovlivnit ty, kteří mají značný vliv na ostatní. To jsou právě zdravotníci. Pokud oni očkování akceptují a sami o něm dokáží vhodně informovat, ovlivňují velké množství lidí. Cílit komunikaci o očkování právě na zdravotníky tak má podle WHO efekt i na širokou veřejnost. Právě ti by se měli stát pomyslnými ambasadory očkování. K tomu ale potřebují informační podporu. Měli by být připraveni na to, jak se svými pacienty mluvit nejen o očkování samotném, ale také o jejich motivaci či o tom, proč očkování odmítají.

Pozitivním základem je fakt, že velká část zdravotníků očkování proti covid-19 podporuje a současně jsou připraveni nechat se očkovat. Právě jejich osobní příklad má na pacienty značný vliv. „Já sám, jakmile to bude možné, očkování podstoupím. Stejně tak budu rád, když bude očkována moje maminka. Pro nás oba je to lepší volba než prodělání covid-19,“ říká profesor Hel.

Podle průzkumu Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP provedeného mezi 1 200 lékaři a lékařkami se více než dvě třetiny z nich jednoznačně chtějí nechat očkovat. „Motivuje je k tomu především zájem o vlastní zdraví. Potkávají se s potenciálně nemocnými pacienty každý den a chtějí být v bezpečí. Očkování na různé choroby zachraňuje miliony životů. Lze říci, že očkování proti covid-19 je další takovou vakcínou,“ doplňuje docent Býma.

Obdobně se pro očkování vyslovili pneumologové, kdy i jejich většina souhlasí s tím, že se nechají očkovat. „Vnímáme očkování jako cestu z tohoto začarovaného kruhu, kdy čísla nakažených neustále kolísají a epidemii se nedaří účinně zastavit. Víru ve vakcínu zvyšuje i to, že na vlastní oči vidíme, co covid-19 dokáže a jaké způsobuje komplikace i těm kteří jej překonali, například tzv. postcovidové postižení plic,“ vysvětluje Ivana Čierná Peterová.

ČLK aktivně lékaře vzdělává

ČLK si význam informovanosti odborné veřejnosti a role zdravotníků jako těch, kteří ovlivňují v otázce očkování ostatní, plně uvědomuje. „Vnímáme, jak je důležité, aby naši členové měli k dispozici kvalitní a ověřené informace. Proto se očkování proti covid-19 věnujeme v našem časopise Tempus Medicorum. Chystáme instruktážní videa a využíváme náš vzdělávací portál,“ přibližuje Milan Kubek s tím, že ČLK připravuje vzdělávání lékařů o očkování proti covid-19 také ve spolupráci s českou kanceláří WHO. „Tato spolupráce nás těší. Je dobré, pokud jsou informace, které poskytujeme, odborně garantované ze strany WHO i českých odborníků,“ dodává.

Aktivně se za očkování proti covid-19 postavilo i několik odborných společností. Bylo například jedním z témat nedávného 38. kongresu Nefrologické společnosti ČLS JEP. Doporučení k očkování proti covid-19 vydala také Onkologická společnost ČLS JEP. Právě onkologičtí pacienti by podle ní měli být prioritizováni. Přítomnost onkologického onemocnění a jeho léčbě není důvodem k tomu očkování neprovést.

Kladně se k očkování proti covid-19 staví také Česká diabetologická společnost. „Svým členům jsme jednoznačně doporučili, aby své pacienty informovali o významu tohoto očkování a aktivně jim je doporučovali. Naši pacienti, zejména pokud u nich není diabetes dostatečně kompenzován, jsou ve vyšším riziku těžkého průběhu onemocnění, včetně vyššího rizika úmrtí. Očkování proti covid-19 je u nich tedy naprosto správná volba,“ říká profesor Martin Prázný, vědecký sekretář společnosti a současně vedoucí lékař Diabetologického centra 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.

Jednohlasné stanovisko na podporu očkování vydalo také všech pět lékařských fakult Univerzity Karlovy. „Očkování je jedinou cestou, jak dosáhnout návratu k normálnímu životu společnosti – tedy k životu bez roušek, k normálnímu společenskému, kulturnímu a sportovnímu životu, k cestování bez omezení. Kromě toho je očkování a tím potlačení nemoci v populaci cestou, jak vrátit normální pracovní rytmus i do nemocnic a dalších zdravotnických zařízení,“ stojí v textu, podle něhož vakcíny, které projdou schválením Evropské lékové agentury, budou bezpečné.

Komunikovat srozumitelně a lidsky

Dobrým příkladem toho, jak vhodně komunikovat o očkování, je již zmíněný projekt Medici PRO Očkování. Podle Ondřeje Žižky se snaží reflektovat současnou situaci, kdy kvůli snadnému šíření nepravdivých a zavádějících informací o vakcinaci narůstá počet osob odmítajících očkování. „Tento negativní trend vnímáme jako závažný celospolečenský problém, který může ohrozit budoucnost českého zdravotnictví a způsobit návrat závažných infekčních onemocnění,“ vysvětluje Žižka a dodává: „Věříme, že my, medici, jsme pomyslným mostem mezi odborníky a laickou veřejností. Jsme tak schopni se vžít do role obou stran a informace široké veřejnosti předat tak, aby byly zajímavé, pochopitelné a zároveň fakticky správné.“ Spolupráce studentů medicíny 2. LF a oboru marketingové komunikace a public relations pak podle něj přispívá k tomu, že je možné poskytovat odborně správné informace zároveň srozumitelně.

Zdravotníci připravení pohotově reagovat na nejrůznější mýty a dezinformace o očkování představují velmi efektivní nástroj, jak proti nim bojovat. Konkrétně Medici PRO Očkování vysvětlují za pomoci infografik, videí a dalších nástrojů to, jak fungují jednotlivé vakcíny proti covid-19 či jak probíhaly testy bezpečnosti a účinnosti těchto očkovacích látek. „Hodně oblíbený je náš článek, který popisuje princip mRNA vakcíny a důvody, proč se jeví, že vakcína proti covid-19 byla vyvinuta příliš rychle. Neméně důležitá je pro naši práci také komunikace s konkrétními lidmi, kteří nás oslovují skrze zprávy na sociálních médiích a maily. V tomto případě naše práce spočívá také v uklidňování a slovech podpory,“ shrnuje na závěr Karolína Hájková, studentka FSV UK, která se na projektu také podílí.

V textu jsou použity komunikační materiály projektu Medici PRO Očkování.

Ludmila Hamplová

Aktualizováno 20. prosince 2020

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY