Prodlužovat nebo neprodlužovat interval mezi dvěma dávkami vakcíny proti covidu-19, když nejsou k dispozici jasná vědecká data? To je, oč tu běží. Foto: Pixabay

Má smysl prodlužovat interval mezi dvěma dávkami vakcíny proti covidu-19? Pět věcí, které byste měli vědět

Ještě koncem loňského roku schválily britské úřady možnost zásadně prodloužit dobu uvedenou výrobcem mezi podáním první a druhé dávky u vakcín proti covidu-19, a to až na dvanáct týdnů. Podle vládního poradního výboru expertů tak bude možné počet proočkovaných lidí zdvojnásobit. Kritici tohoto kroku však varují před důsledky, které může odchýlení se od výzkumem ověřeného očkovacího schématu mít. Vědecký magazín Horizon, který se věnuje výzkumu a vědě v EU, nedávno v pěti základních faktech popsal, jak to s důkazy ohledně změny očkovacího schématu v současnosti je.

Když se koncem loňského roku začalo ve Velké Británii – v předstihu před zbytkem Evropy – očkovat vakcínami proti covidu-19 od firem Pfizer/BioNTech a AstraZeneca, bylo jasné, že očkovací látky bude s ohledem na omezené výrobní kapacity nedostatek. Netrvalo dlouho a britské úřady schválily možnost zásadně prodloužit výrobcem doporučenou dobu mezi podáním první a druhé dávky u obou vakcín, a to až na dvanáct týdnů. Podle vládního poradního výborů expertů tak bude možné počet proočkovaných lidí zdvojnásobit. Imunitní reakce sice není po první injekci ještě plně rozvinuta, z hlediska veřejného zdraví se to ale podle nich vyplatí – sníží se riziko hospitalizace a úmrtí.

Kritici tohoto kroku však varují před důsledky, které může odchýlení se od vyzkoušeného očkovacího schématu mít. Současný stav diskuse o možné změně doby mezi podáním dvou dávek vakcíny proti covid-19 shrnul nedávno vědecký magazín Horizon, který se věnuje výzkumu a vědě v EU.

V úvodu ještě připomeňme, že obě zmiňované vakcíny nejsou technologicky stejné. Obě vpravují do těla část dědičné informace viru SARS-CoV-2. Tato informace pak přiměje buňky očkovaného člověka vytvořit stejnou bílkovinu (spike protein), jakou se vyznačuje virus. Imunitní systém rozpozná, že tento protein v těle být nemá, a reaguje proti němu vytvořením přirozené cílené obrany. U očkovací látky společností BioNTech/Pfizer se přímo do organismu očkovaného přenese jenom malá část genetické výbavy viru v podobě mRNA (messenger ribonukleová kyselina). V případě vakcíny AstraZeneca dopraví DNA (deoxyribonukleovou kyselinu) viru SARS-CoV-2 do organismu jiný neškodný virus.

1. Nevíme prakticky nic o tom, jaký vliv má delší interval mezi dávkami na účinnost vakcíny Comirnaty od firem Pfizer a BioNTech.

Klinické studie firem Pfizer a BioNTech prokázaly mimořádnou účinnost jejich mRNA očkovací látky pojmenované v EU jako Comirnaty. Ta se ustálila na 95 procentech, a to již po dvou týdnech od druhé dávky. Tu účastníci studie dostali po 21 dnech od té první. Účinnost vakcíny při různých délkách tohoto intervalu se nezkoumala (nicméně v rámci klinické studie s 44 tisíci osob starších 16 let byla podávána druhá dávka v rozmezí 19 až 42 dnů, maximum, kdy lze garantovat účinnost, je tedy šest týdnů – poznámka redakce). Ani se nehodnotilo, jaký je rozdíl mezi tím, když se aplikuje pouze jedna a když dvě dávky. Ukázalo se „pouze“, že účinnost vakcíny v době mezi první a druhou dávkou dosahuje v průměru 52,4 procent.

Britský panel expertů konstatoval, že všechny případy, kdy některý z účastníků studie i po aplikaci první dávky vakcíny onemocněl covidem, se odehrály již velmi krátce po první injekci. Účinnost vakcíny mezi 15. a 21. dnem po první dávce proto odhadl na 89 procent. To také vedlo britské odborníky k závěru, že krátkodobá ochrana po první dávce je velmi vysoká již od 14. dne po první injekci.

Britská společnost pro imunologii však posléze upozornila, že podle dostupných dat úroveň tzv. neutralizačních protilátek – což je podle imunologů z imunitního arzenálu ta nejúčinnější zbraň – roste výrazně až po aplikaci druhé dávky. Společnosti Pfizer a BioNTech navíc počátkem ledna samy potvrdily, že nemají žádná data, která by účinnost vakcíny i po 21 dnech od první dávky potvrzovala.

Podobnou cestou jako Velká Británie se nicméně rozhodlo jít Dánsko. Podle tamních úřadů lze interval mezi podáním obou dávek prodloužit až na šest týdnů. Vážně to počátkem ledna zvažovalo i Německo.

2. V případě vakcíny od AstraZeneca však určitá data naznačují, že prodloužení doporučeného intervalu mezi dávkami může být přínosem.

V případě druhé zmiňované vakcíny od společnosti AstraZeneca – která stále v EU čeká na své schválení – se obě dávky během klinických studií skutečně podávaly i v intervalu, který se pohyboval mezi dvěma až třemi měsíci. Toto schéma navíc zřejmě vyvolávalo i silnější imunitní reakci. Jednalo se však o malou skupinu pacientů, kteří obdrželi chybně nejprve půl dávky a pak jednu dávku. Naprostá většina účastníků studie dostala dvě standardní injekce v rozmezí několika týdnů.

Účinnost vakcíny se po podání dvou dávek pohybovala v průměru na 62 procentech. Zmíněná chyba v dávkování však účinnost vystřelila na 90 procent. Tento výsledek byl přijat s opatrným optimismem – přeci jen se jednalo o malý počet pacientů, kterým navíc nebylo více jak 55 let.

Britské úřady nicméně došly k závěru, že za větší účinností 1,5 dávkového schématu stojí spíše delší časový interval mezi podáním než chybné dávkování. Britští vládní experti tedy po analýze odhadli, že účinnost první dávky vůči symptomatickému covidu-19 je 73 procent.

3. Různé vakcíny si žádají různé přístupy.

Mariola Fotin-Mleczeková, hlavní technoložka německé farmaceutické společnosti CureVac, která v současnosti také vyvíjí vakcínu proti covidu-19 na bázi mRNA, příliš nevěří tomu, že by se dalo technologicky různým vakcínám měřit stejným metrem. U mRNA vakcín první dávka imunitní systém sice nabudí, ale úplnou imunitní reakci ještě nevyvolá. „Pokud se v pár následujících týdnech opět nepodpoří, tvorba protilátek klesne. Proto je zapotřebí ještě zjistit, jaký dopad změna schématu na úroveň ochrany má. V současné době žádná data k tomu, jestli ochrana přetrvá, nemáme,“ vysvětluje.

Podobný názor zastává i Evropská léková agentura, která dává Evropské komisi své odborné doporučení, zda vakcínu v EU zaregistrovat či nikoli a za jakých podmínek. Podle jejích expertů nelze v současné době s jistotou tvrdit víc než to, co výrobce uvedl v podkladech pro registraci. Světová zdravotnická organizace sice připouští, že v případě očkovací látky firmy AstraZeneca jsou k dispozici určitá data podporující prodloužení intervalu, u Comirnaty žádný podobný vědecký důkaz, který by zdůvodnil odložení druhé dávky až o dvanáct týdnů, není.

4. Podle některých vědců může slabší ochrana urychlit vznik mutací viru odolných vůči očkování. Jiní si to zase nemyslí.

Jak dlouho trvá ochrana po jedné injekci přesně nevíme. Na druhou stranu však doposud nevíme ani to, jak dlouho tato ochrana trvá po dávkách dvou. To je stále předmětem výzkumu. Stejně tak není zcela zřejmé, do jaké míry očkování chrání před přenosem nemoci. Někteří vědci však již veřejně vyjádřili obavy, že slabá imunitní odpověď po první injekci by mohla urychlit schopnost viru zmutovat do podoby, která vakcíně začne odolávat.

„Pokud byste chtěli vyvinout mutaci viru odolného vůči vakcíně, tak uděláte přesně tohle. Tedy že doprostřed vysoce rozšířené infekce postavíte skupinu jen částečně imunizovaných osob,“ řekl serveru STAT News virolog Paul Bieniasz z Rockefellerovy univerzity v americkém New Yorku. Podle jiných vědeckých ohlasů je však toto riziko poměrně nízké. Imunitní odpověď lidského těla na virus je totiž složitější a virus, který mutuje relativně pomalu, by tak musel zvítězit nad komplexní reakcí různých protilátek, které vakcína aktivuje.

5. Prodlužování intervalu mezi dávkami může narušit důvěru v jiná očkovací schémata.

Důvody, proč se některé státy rozhodly posečkat s aplikací druhé dávky vakcíny, lze pochopit. Na druhou stranu takové změny mohou narušit důvěru v očkování a vědu jako takovou, myslí si profesorka Heidi Larsonová ze slavné Londýnské školy hygieny a tropické medicíny a jedna ze zakladatelek projektu na vylepšení důvěry veřejnosti v očkování. Právě časový plán je podle ní jedna z věcí, o níž se lidé v souvislosti s očkováním velmi zajímají.

Typické je to v případě rodičů malých dětí. Ti mívají často obavy, aby případné rychlé podání více dávek za sebou nepřetížilo imunitní systém dítěte. Obvykle se jim dostává odpovědi, že tak je to nejlepší, protože jen při aplikaci v daném schématu je vakcína nejúčinnější. Rychlé změny schémat u vakcín proti covidu-19 podle Larsonové snahy vědců jako je ona sama nabourávají.

„Veřejnost má potom pocit, že se jim něco tvrdí, ale pak se udělá pravý opak toho, co jsme jim – rodičům – celou dobu říkali, že se dělat nemá. Tedy měnit harmonogram očkování,“ řekla magazínu Horizon Larsonová. „Z mnoha důvodů se jedná o historickou dobu, na níž se jen tak nezapomene. Takže bychom neměli myslet pouze na současnou krizi, ale i na to, co to přinese do budoucna z hlediska důvěry a života v postcovidovém světě,“ dodala na závěr.

Helena Sedláčková