Sobota, 16. ledna, 2021

Německý ministr zdravotnictví žádá o prodloužení lhůty mezi podáním první a druhé dávky vakcíny proti koronaviru

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Sousední Německo stále vykazuje poměrně vysoké přírůstky nově potvrzených případů nákazy koronavirem. Zároveň čelí potížím s dostatečným množstvím očkovací látky, a tak spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) hledá způsob, jak počet vakcín navýšit. Tím by mohlo být prodloužení doby mezi podáním první a druhé dávky vakcíny proti viru SARS-CoV-2.

Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn by mohl brzy získat vakcínu pro větší počet svých spoluobčanů. Podle deníku Deutsches Ärzteblatt jeho úřad poslal Stálé očkovací komisi (STIKO – Ständige Impfkommission) při Institutu Roberta Kocha dopis, v němž žádá o přezkoumání možnosti prodloužit dobu mezi podáním první a druhé dávky vakcíny proti koronaviru od firem Pfizer a BioNTech. Komise by měla navržený postup zhodnotit a vydat stanovisko, zda je něco takového možné, či nikoli.

Ministerský dopis odkazuje na praxi ve Velké Británii, kde se údajně interval mezi první a druhou dávkou prodlužuje na více než 42 dnů, což je maximální prodleva stanovená výrobci vakcín. „Takové rozhodnutí, které se odchyluje od schválených parametrů užití vakcíny, ale vyžaduje důkladné vědecké přezkoumání,“ píše podle Deutsches Ärzteblatt ministerstvo Institutu Roberta Kocha.

Spahn v tom není sám

A zdá se, že nápad Jense Spahna má oporu i u některých zástupců odborné veřejnosti. Podle Leifa Erika Sandera, vedoucího výzkumného týmu Infection Immunology and Vaccine Research při berlínské nemocniční univerzitě Charité, by se o flexibilnějších intervalech očkování mělo diskutovat také v Německu. „Na rozdíl od Velké Británie by ale každý musel být očkován dvěma dávkami v relativně krátké době,“ uvedl Sander pro zmíněný list.

Během třetí fáze klinického testování vakcíny od společností Pfizer a BioNTech se interval mezi dávkami pohyboval v rozmezí 19 až 42 dní. „Z imunologického hlediska je tak třeba interval tří týdnů chápat jako spodní hranici,“ vysvětlil Sander s tím, že uvedené rozmezí dává pro vakcinaci určitou flexibilitu. Existují ale obavy, že případné zpoždění v podání druhé dávky by mohlo podpořit šíření rezistentních variant viru SARS-CoV-2.

Ženevská vědkyně nesouhlasí

Podle Isabelly Eckerleové z ústavu pro výzkum infekčních nemocí na Ženevské univerzitě by ale bylo daleko lepší před očkováním snížit výskyt viru v populaci na „velmi nízkou úroveň“. Podle deníku Deutsches Ärzteblatt Eckerleová považuje prodloužení lhůty mezi oběma dávkami vakcíny za „špatný nápad“ právě prato, že epidemie není prakticky pod kontrolou, i s ohledem na mutaci viru.

Leif Erik Sander je ale přesvědčen, že daleko větší problém je rychlost, jakou se infekce šíří. „Problém rezistence vnímám jako teoretický nebo přinejlepším dlouhodobý scénář. Zatímco scénář s vysokým počtem infekcí, úmrtí a omezeným počtem vakcín je v současné době velmi reálný,“ oponuje.

Sander současně zdůrazňuje, že by se časové okno částečné imunizace prodloužilo jen o krátkou dobu. Na druhé straně už první dávka spouští imunitní odpověď, která napadá různé části proteinu koronavirového hrotu. Ta navíc podle Sandera přetrvá v těle podstatně déle než v případě chřipkových virů.

Myšlence zvětšení intervalu mezi první a druhou dávkou je nakloněn také předseda STIKO Thomas Mertens. „Vzhledem k tomu, že interval mezi očkováními se může velmi pravděpodobně lišit v širokých mezích a ochrana je již po první dávce velmi dobrá, je rozhodně vhodné zvážit upřednostnit podání první dávky širšímu počtu osob, pokud bude hrozit nedostatek očkovací látky,“ uvedl podle listu Deutsches Ärzteblatt.

Také EMA je proti

Na druhé straně prezident Institutu Paula Ehrlicha Klaus Cichutek je přesvědčen, že původní očkovací schéma je „rozumné a správné“. Podle něho je důležité, že výrobci otestovaný postup je podložený odpovídajícími poznatky o účinnosti a bezpečnosti takto podávané vakcíny.

Diskuse o odložení druhé vakcinační dávky tlumí také Evropská léková agentura (EMA). „Přestože horní hranice časového intervalu mezi dávkami není výslovně definována, důkaz účinnosti vakcíny je založen na podávání dávek v intervalu od 19 do 42 dnů,“ uvedl Deutsches Ärzteblatt s odkazem na EMA.

Aby byl považováno za bezpečné a efektivní prodloužení tohoto intervalu, muselo by dojít k přezkoušení vakcíny a obnovení schvalovacího procesu právě Evropskou lékovou agenturou. V současné době totiž neexistují důkazy, že by první dávka efektivně chránila delší dobu, než jakou výrobci uvádějí.

Petr Musil

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY