Očkování lidí z prioritních skupin, kterých je zhruba 600.000, by mělo být hotové nejpozději v březnu. Novinářům to včera řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Mimo jiné jde o zdravotníky, kteří pečují o covidové pacienty, a lidi nad 80 let. Rezervační systém pro očkování proti covidu-19 bude pro lidi nad 80 let spuštěn 15. ledna, pro ostatní pak od 1. února. Novým parametrem systému PES bude podíl hospitalizovaných z důvodu covidu-19, kteří nebyli předtím zachyceni testem či trasováním. Nahradí parametr podílu pozitivních testů, všechny ostatní parametry zůstávají beze změny.
Očkování lidí z prioritních skupin by mělo být hotové nejpozději v březnu. Novinářům to včera řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) na tiskové konferenci. Aktuální vakcinační strategie počítá s tím, že v první fázi budou očkováni především zdravotnici, kteří se starají o nemocné s covidem-19, senioři v domovech seniorů a také personál těchto zařízení a dále lidé, kterým je více než 80 let, protože mají vyšší pravděpodobnost těžkého průběhu nemoci. Celkem jde podle ministra asi o 600.000 lidí. Jen lidí nad 80 let je v Česku asi 441.100.
Následně budou mezi prioritními skupinami také praktičtí a dětští lékaři, vojáci, kteří se podílejí na boji s covidem-19, a pracovníci integrovaného záchranného systému. Rychlost očkování bude podle ministra ovlivňovat především to, jak rychle budou do ČR dodávány vakcíny od výrobců. „To bude v budoucích měsících limitovat rychlost očkování,“ uvedl Blatný.
Od února se mohou zaregistrovat všichni
Poté, co bude od února spuštěn centrální rezervační systém, se budou moci zaregistrovat i lidé, kteří nepatří do prioritních skupin. Podle ministra budou zařazeni do systému, ale bude jim přidělen termín až poté, co budou naočkováni lidé z prioritních skupin, kteří o očkování projeví zájem.
Systém bude podle ministra podobný jako rezervační web pro antigenní testování veřejnosti. Lidé budou muset uvést svůj věk, zaměstnání a případné onemocnění, kterým trpí a které je považováno za rizikové. Je to například cukrovka a vysoký krevní tlak. Pokud se budou ucházet o přednostní očkování, musí třeba potvrzením o zaměstnání nebo služebním průkazem doložit, že patří mezi prioritní skupiny, nebo budou muset přinést poslední lékařskou zprávu od lékaře. Na základě vyplněných údajů jim bude přiřazena priorita, podle které se dostanou na řadu. Lidem také přijde potvrzovací e-mail nebo sms.
Pokud se lidé nedokážou zaregistrovat pomocí formuláře na webu, může to za ně udělat například příbuzný, praktický lékař nebo mohou zavolat na informační linku 1221.
Po naočkování lidé dostanou potvrzení o očkování, doklad bude podle Blatného zaznamenán do Portálu občana a v budoucnu bude možné potvrzení vyzvednout například na Czech Pointu.
Na mladé lidi bez jakýchkoliv zdravotních problémů by se s vakcínou proti covidu-19 mohlo dostat na přelomu jara a léta, spíše v létě. Kýžená část populace, kolem pěti milionů lidí, by mohla být proočkována do konce léta, dodal Blatný. Pokud by se tedy s masivním očkováním začalo v únoru, muselo by se každý měsíc naočkovat přes 714.000 lidí, tedy asi 23.600 lidí denně. Vládní strategie očkování s takovými čísly v jarních měsících počítá, podmínkou je ale schválení vakcín dalších výrobců pro použití v EU.
Podle dat z pondělního večera bylo od 27. prosince dosud očkováno 13.000 lidí. Ministerstvo zdravotnictví by mělo každý čtvrtek zveřejňovat týdenní údaje o dodávkách vakcíny a o počtu očkovaných, poznamenal také Blatný.
Nový parametr PES budou hospitalizace, kde se o covidu nevědělo
Ministerstvo zdravotnictví také představilo novou verzi výpočtu indexu rizika protiepidemického systému PES 2.0. Ten získá nový parametr, kterým bude podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška podíl hospitalizovaných nezachycených v komunitě za posledních 14 dní, tedy těch s covid-19, kteří byli diagnostikováni až v nemocnici. Nahradí parametr relativní pozitivity testů, všechny další parametry zůstávají beze změny.
Nový výpočet se bude zveřejňovat od středy. Vypočítané skóre z pondělních dat by bylo 89 bodů ze 100 stejně jako při dosavadní metodice. Tabulky opatření podle Blatného ministerstvo ještě upravuje, zveřejní je příští týden.
„Nový parametr velmi dobře odráží nálož viru v populaci, ale především to, jakým způsobem je zatížený náš zdravotní systém a můžeme-li očekávat spíš zlepšení nebo zhoršení,“ uvedl Blatný. Podle něj všechna opatření směřují právě k tomu, aby nebyl zahlcen zdravotní systém.
„Pokud začne v populaci narůstat, je to signál, že nám v následujících dvou, třech, čtyřech týdnech hrozí vyšší počet pacientů na JIP,“ doplnil Dušek. Změnu výpočtu protiepidemického systému PES avizoval ministr už v polovině prosince po zahájení masového antigenního testování.
Podle Jana Kulveita z Oxfordské univerzity, který je jedním ze spoluautorů výpočtu rizikového skóre, je změna korektní. Na facebooku napsal, že dosud se odhadovalo, jak velká část epidemie není vidět, podle pozitivity testů. „Netestovaní hospitalizovaní je jiná proxy, ale odhaduje se z ní totéž. Odhady se dají nakalibrovat tak, že stará a nová verze indexu vyjdou víceméně stejně,“ napsal.
Dosavadní pozitivita testů je podle něj lepší, pokud se testuje hodně a včas a epidemie je relativně malá. V ČR se podle něj testuje málo a pozdě, navíc dotrasované kontakty nejsou zachycené na začátku nemoci, ale spíš se už potvrzují případy u lidí, kteří už stejně mají příznaky.
Antigenní testy a PCR testy mají výrazně jiný podíl pozitivních
Nová metoda antigenního testování podle Duška zásadně změnila strategii. V polovině listopadu se začalo testovat v domovech pro seniory, poté dobrovolně učitele i celou populaci. Nyní se podle něj testuje asi 30.000 lidí metodou PCR a stejný počet antigenními testy. Pozitivních případů zachycují zhruba čtvrtinu. Obě metody ale mají výrazně jiný podíl pozitivních. U PCR je to i více než 40 procent, protože na ně chodí lidé s příznaky poslaní lékařem nebo ti, kteří byli v kontaktu s nakaženým. Antigenní testy jsou pozitivní asi v pěti až sedmi procentech, protože je většinou absolvují lidé bez příznaků, kteří se často chtějí jenom ujistit o svém zdravotním stavu, například před návštěvou rodiny.
Právě tím byl započítávaný parametr výrazně ovlivněn, protože se započítávaly pozitivní případy z antigenních testů, ale v celkovém počtu testů se neprojevily. „Zásadní a správné je začít rozlišovat testy podle důvodu, proč jsou dělány, na jakou cílovou skupinu cílí a kým jsou indikovány,“ dodal Dušek.
Rizikové skóre PES nebude podle Duška ve dvou nejvyšších stupních dál počítané pro jednotlivé kraje, vstupní data ale zveřejňovaná budou. Za okresy se zveřejňovat nebudou, protože parametr hospitalizací se nedá na úroveň okresů dopočítat.
Od spuštění systému PES se rizikové skóre kromě pozitivity testů za posledních sedm dní vypočítávalo z dalších třech parametrů. Započítává se počet pozitivně testovaných na 100.000 seniorů a 100.000 obyvatel bez rozdílu věku za posledních 14 dní. Roli hraje také reprodukční číslo. Pokud se parametry týkající se seniorů a pozitivita testů zhoršují, za každý se připočítávají ještě další dva body. To podle Duška zůstane téměř beze změny, jen se více rozdělí škála pro přidělování bodů za reprodukční číslo.
Rizikové skóre je rozděleno do pěti pásem, na která jsou navázána různě přísná protiepidemická opatření týkající se například shromažďování, provozu škol, obchodů, restaurací, kultury, sportu a dalších oblastí lidského života. Při představení systému PES v polovině listopadu Blatný uvedl, že pro přechod do vyššího stupně opatření bude třeba, aby zhoršení trvalo tři dny, pro zlepšení sedm dní. Úprava podle Blatného čeká i tyto tabulky, zveřejnit je chce příští týden.
Dosavadní výpočet rizikového skóre PES: 14denní průměr nakažených na 100.000 obyvatel, 14 denní průměr nakažených na 100.000 seniorů starších 65 let, reprodukční číslo (zjednodušený výpočet), průměrná sedmidenní pozitivita testů z celkového počtu PCR testů (procento)
Nový výpočet rizikového skóre PES: 14denní průměr nakažených na 100.000 obyvatel, 14 denní průměr nakažených na 100.000 seniorů (+ 2 body za stoupající trend), reprodukční číslo (zjednodušený výpočet), průměrná sedmidenní pozitivita testů z celkového počtu PCR testů (procento)
Mutace koronaviru z Británie v ČR zatím není
Podle Jana Blatného zatím Národní referenční laboratoř v České republice neidentifikovala mutaci nového typu koronaviru, která se objevila v prosinci v Anglii. Nakažlivější mutace se už prokázala například na Slovensku, v Německu, v Rakousku nebo ve Francii, ale také v USA nebo Japonsku.
V Česku zemřelo do konce listopadu více lidí, než je běžné za celý rok. Podle údajů Českého statistického úřadu zemřelo do konce listopadu 114.781 lidí. Za 11 měsíců roku počet úmrtí překonal i celý rok 2015, který byl s více než 113.000 mrtvými za posledních deset let rekordní. Důvody nárůstu úmrtnosti statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale přispěla epidemie nemoci covid-19.
-čtk-
