Čtvrtek, 6. května, 2021

Tvrdit, že nemocnice si drží covidové pacienty kvůli úhradám, je podle krajských koordinátorů nesmysl. Ministerstvo navíc bonifikace omezilo

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Tvrzení, že v nemocnicích leží pacienti zbytečně kvůli zvýšené úhradě, jsou nepravdivá a znevažují práci lékařů i sester na daných odděleních, myslí si krajští koordinátoři intenzivní péče i ministerstvo zdravotnictví. Podle zdravotních pojišťoven náklady zvyšují především dlouhodobě hospitalizovaní pacienti na standardních lůžkách. Ta však od 1. ledna již nijak finančně zvýhodněna nejsou. Podle typu péče je navíc odstupněná i bonifikace za pobyt na lůžku JIP.

Počet pacientů s laboratorně potvrzenou nákazou covid-19 se v českých nemocnicích pohybuje v posledních dvou týdnech kolem hranice šesti tisíc. Pacientů ve vážném stavu a na jednotkách intenzivní péče (JIP) je kolem jednoho tisíce. Tato čísla jsou velmi vysoká a nijak zásadně neklesají. V této souvislosti se objevily názory –  prezentované některými politiky a ekonomy – že nemocnice částečně zneužívají zvýhodněné úhrady od zdravotních pojišťoven za covidové pacienty a drží je na svých lůžkách déle, než je nutné.

Podle zdravotních pojišťoven náklady v desítkách miliard korun ročně zvedají zejména dlouhodobě hospitalizovaní pacienti s covid-19. Za ty však nemocnice finančně zvýhodněny již nejsou. Od 1. ledna totiž ministerstvo zdravotnictví omezilo bonifikace na covid+ pacienty pouze na lůžka JIP. Krajští koordinátoři intenzivní péče navíc považují za nesmysl, že by nemocnice držely pacienty s covid-19 jen kvůli zvýšené úhradě. Považují to za znevažování práce zdravotníků, kteří jsou na pokraji sil.

Každý den hospitalizace stojí tisíce až desetitisíce

V souladu s kompenzační a úhradovou vyhláškou vydanými ministerstvem zdravotnictví jsou nemocnicím skutečně kompenzovány vyšší náklady spojené s péčí o pacienty s covid-19. Bonifikace na lůžka s těmito pacienty pak navyšují celkové úhrady ze strany zdravotních pojišťoven. Podle Ladislava Friedricha, prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP), který sdružuje zaměstnanecké zdravotní pojišťovny, se tyto náklady pohybují v řádech až několika desítek miliard korun ročně v závislosti na průběhu epidemie. Každý den hospitalizace navíc znamená podle kategorie pacienta o tisíce až desetitisíce korun větší náklady.

Vykázaná zdravotní péče podle Friedricha ukazuje především na neobvykle dlouhé hospitalizace u pacientů, u nichž je stav již stabilizovaný. „U seniorních pacientů může být problémem předání těchto lidí do domácího doléčení nebo k doléčení v sociálních zařízeních i pro obtíže se zajištěním případné vhodné karantény,“ vysvětluje důvody.

Bonifikace jen na lůžka JIP

S ohledem na situaci se proto ministerstvo zdravotnictví rozhodlo vydat metodické doporučení k aplikaci úhradové a kompenzační vyhlášky, které zvýšené bonifikace u dlouhodobých hospitalizací omezuje. Jak vysvětlila Zdravotnickému deníku tisková mluvčí ministerstva Barbora Peterová, od 1. ledna již nemají být standardní lůžka s covid pozitivními pacienty bonifikována. „Bonifikace zůstává pouze v rámci JIP a je odstupňována podle intenzity péče,“ uvedla mluvčí. Jiný bonus tedy má dostat nemocnice za pacienta na umělé plicní ventilaci nebo na mimotělní membránové oxygenaci (59.064 korun za den), jiný za pacienta na ostatních lůžkách JIP (39 967 koruna za den). „Tento bonus je navíc poskytován pouze po dobu dvaceti dnů od pozitivního PCR testu na covid-19,“ dodala.

Nový režim Zdravotnickému deníku potvrdil i Josef Škola, primář Kliniky anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny (KAPIM) v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem  a krajský koordinátor intenzivní péče: „Zdravotní pojišťovny bonifikují pouze prvních dvacet dnů pobytu pacienta s covid-19 na JIP. Průměrná doba hospitalizace na KAPIM aktuálně činí třináct dnů, a tedy zdaleka nečerpá celý možný bonus. Délka pobytu pacientů na JIP se řídí výhradně medicínskými kritérii. Hospitalizace na standardním oddělení v roce 2021 zvýhodněna žádným způsobem není.“

To, že by své vysoké náklady nemocnice navyšovaly záměrně, odmítá největší Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP).  „Z naší dosavadní revizní činnosti nevyplynulo porušení pravidel, která jsou definována vyhláškou,“ sdělil Zdravotnickému deníku mluvčí VZP Milan Řepka. A doplňuje, že čísla, která zveřejňuje Ústav zdravotnických informací a statistiky o počtu pacientů v nemocnicích a na JIP odpovídají údajům, které VZP od nemocnic dostává, a to i v vztahu k podílu počtu pojištěnců VZP.

Prezident SZP Friedrich nicméně upozorňuje, že ministerské opatření, i když jistě odůvodněné, není závazné. „Nemusí se tedy do všech smluvních vztahů (pojišťovny s poskytovateli) prosadit,“ dodal.

Taková prohlášení práci zdravotníků znevažují

„Teze, že v nemocnicích leží pacienti zbytečně kvůli lepší úhradě jsou nejenom nepravdivé, ale znevažují i práci všech zdravotníků na daných odděleních,“ pohoršuje se Barbora Peterová. Něco takového je podle ní ve chvíli, kdy každé uvolněné lůžko na JIP se ve velmi krátké době obsadí pacientem novým, navíc prakticky nemožné. „Lékaři a sestry se musí denně zabývat tím, jak co nejlépe péči o své pacienty zorganizovat, než aby řešili finanční ohodnocení za jejich hospitalizaci,“ dodává.

Dotčeni jsou i krajští koordinátoři intenzivní péče. Podle Tomáše Gabrhelíka, primáře Oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně a krajského koordinátora intenzivní péče pro Zlínský kraj se proti podobným vyjádřením, a to i ze strany premiéra Andreje Babiše (ANO), důrazně ohradili všichni koordinátoři intenzivní péče v ČR. „Jejich vyjádření bylo také premiérovi odesláno cestou náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého,“ upřesnil. Podle něj je takové vyjádření nešťastné, neodborné a neseriózní vůči zdravotníkům. „Lživé a zavádějící prohlášení pouze zbytečně podkopává pracovní nasazení a ochotu zdravotníků jít za hranici fyzických a psychických možností při péči o covidové pacienty,“ konstatoval Gabrhelík.

Je to nesmyslná spekulace

Jeho kolegové z ostatních krajů to jen potvrzují. „Čísla nejsou nadnesená. Hospitalizovaní jsou ti, kteří to potřebují,“ reagovala lakonicky na náš dotaz lékařská ředitelka Karlovarské krajské nemocnice Dagmar Uhlíková, která je zároveň krajskou koordinátorkou intenzivní péče v jednom z našich v současnosti covidem nejvíce zasažených krajů.

Podle ředitele Fakultní nemocnice Olomouc a krajského koordinátora intenzivní péče pro Olomoucký kraj Romana Havlíka se jedná  o zcela nesmyslnou spekulaci. „Většina pacientů je léčena na intenzivní či standardní péči delší dobu, než na kterou se vztahuje covidový příplatek. Navíc potřebujeme šetřit personální kapacity jak standardní, tak intenzivní péče, hlavně pro velkou vyčerpanost zdravotníků,“ napsal Zdravotnickému deníku a dodal: „Kategoricky a zcela vylučuji, že bychom ve FN Olomouc jakkoliv uzpůsobovali léčbu podle úhradových mechanismů.“

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY