Středa, 21. dubna, 2021

Dobře kompenzovaný diabetik má v případě covidu lepší prognózu, tvrdí odborníci

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Dobře kompenzovaný diabetik žije kvalitnější život s nižším rizikem zdravotních komplikací. Jakékoli zanedbání péče vyústí v další rozvoj nemoci a tím i nákladnou léčbu. Jak ukazují data ze zahraničí, pandemie covid-19 riziko odkládání potřebné péče značně zvyšuje. V Česku zatím zřejmě k zásadním propadům nedochází, obavy diabetologů však trvají. Cukrovkáři jsou navíc rizikovou skupinou i z hlediska nákazy covid-19. O snižování rizik diabetu v době pandemie se hovořilo na nedávném Kulatém stole Zdravotnického deníku.

Nedávno na tiskové konferenci popisoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), jak za současné pandemické situace dochází k zásadnímu propadu v počtu mamografických skríningů nebo návštěv u praktického lékaře, a to až o polovinu. Přerušení komunikace s lékařem může být velkým problémem u diabetiků, u nichž je nezbytné dbát na dobrou kompenzaci jejich stavu, a tím oddalovat zdravotní komplikace.

Prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., předseda České diabetologické společnosti

Lidí s diagnózou diabetes mellitus je v ČR registrováno více než jeden milion a stále přibývají. „Za posledních třicet let se počet diabetiků ztrojnásobil a v příštích deseti letech jich přibude dalších 250.000 až 300.000,“ říká předseda České diabetologické společnosti Jan Škrha. Zároveň roste jejich věk. Je více než zřejmé, že jakékoli zanedbání péče o diabetika vyústí v nákladnou léčbu. Při nákaze nemocí covid-19 pro ně platí i vyšší riziko zdravotních komplikací. A nejde jen o nákazu samotnou. „Ukazuje se, že také tzv. post-covidový syndrom je spojen s významným rozvojem komorbidit jako právě diabetes,“ upozornil vědecký sekretář České diabetologické společnosti Martin Prázný na Kulatém stole Zdravotnického deníku na téma kompenzace pacientů a snižování rizik spojených s diabetem v době pandemie covid-19.

Znepokojivé výsledky britské studie

Profesor Prázný poukazuje na velkou studii, která proběhla vloni ve Velké Británii a sledovala četnost testů hladiny glykovaného hemoglobinu. Ta se používá při hodnocení úspěšnosti léčby nebo kompenzace diabetu v období čtyř až osmi týdnů před vyšetřením u lékaře a ve Velké Británii také k diagnostice nemoci. Studie prokázala zásadní pokles v míře testování v období od února do dubna 2020, a to až na dvacet procent úrovně z ledna 2020. A jak ukázal další vývoj, do původních lednových hodnot se pomyslná křivka nevrátila ještě ani na podzim. „Během šesti měsíců nebylo ve Velké Británii provedeno kolem 206 tisíc monitorovacích testů. Podobný pokles testování lze očekávat i u nás,“ myslí si Prázný.

Za pozornost stojí skutečnost, že u 11 procent z těchto neprovedených testů byly předchozí hodnoty hladiny glykovaného hemoglobinu vyšší než 59 mmol/mol, tedy v pásmu, kdy hovoříme o neuspokojivé kompenzaci diabetu a tedy vysokém riziku rozvoje zdravotních komplikací. „Odhaduje se, že bez řádně provedených testů stoupne hladina glykovaného hemoglobinu u diabetiků o 5,7 mmol/mol,“ konstatuje Prázný.

Prof. MUDr. Martin Prázný, PhD., vědecký sekretář České diabetologické společnosti

Vedle propadu ve sledování cukrovkářů autoři zmíněné studie také uvádí, že provedeno nebylo ani 81.425 diagnostických testů. Podle Prázného by se mezi nimi našli zcela určitě pacienti v pásmu prediabetu a diabetu. „A u zhruba 1.300 pacientů by hodnoty byly vyšší než 76 mmol/mol,“ dodává diabetolog. Pokud se tyto hodnoty přepočtou na celou populaci Spojeného království, je to zhruba 490.000 osob s nedostatečně léčeným diabetem se zvýšeným rizikem komplikací a mortalitou. Čísla dále naznačují i 127.000 nediagnostikovaných osob s prediabetem a 76.000 nediagnostikovaných nových případů diabetu s prodlevou v léčbě.

Pozor na syndrom

V době covidové pandemie však nejde jen o omezování prevence, testování a diagnostiky. U pacientů s diabetem, kteří se nakazí covid-19, stoupá také riziko, že nemoc bude mít horší průběh a více komplikací. Pacient také s mnohem větší pravděpodobností skončí na jednotce intenzivní péče.

Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., předseda České obezitologické společnosti

Problémy však nemusí zmizet ani se zdánlivě úspěšným vyléčením z nemoci. U diabetiků je také riziko rozvoje tzv. postcovidového syndromu, který nejčastěji provází chronická únava, dušnost, kašel či přetrvávající ztráta čichu a chuti. Týká se to sice především osob starších 70 let, nicméně bez rizika nejsou podle Prázného ani osoby mladší (relativní riziko je u nich dokonce vyšší).

Právě postcovidový syndrom je spojen i s významných rozvojem komorbidit včetně diabetes. „Riziko kardiovaskulárních chorob vzroste více než osminásobně, narůstá i riziko onemocnění a ledvin,“ popisuje Prázný. „Diabetes v postcovidové populaci vzroste čtyř až pětinásobně,“ dodává.

V Česku je situace lepší

Ing. David Šmehlík, MHA., náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny

Výsledky studie z Velké Británie jsou poměrně jasné. Co se týče České republiky, tak zatím nelze s určitostí říci, do jaké míry se diagnostika a kompenzace pacientů s diabetem mění i zde. Něco naznačují data, která z informačního systému pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) „vytáhl“ předseda České obezitologické společnosti Martin Haluzík. Ten porovnal vývoj indexu tělesné hmotnosti i pacientů s diabetem během let 2018 až 2020.

„Je zřejmé, že u diabetiků 1. a 2. typu skutečně došlo k vzestupu hmotnosti. Podobný vývoj vidíme i v jiných zemích,“ vysvětluje Haluzík. „Navíc data o mediánu glykovaného hemoglobinu ukazují, že v loňském březnu, tedy v době nejtvrdšího lockdownu, kdy pacienti ještě chodili na odběry, ale už ne na kontroly, došlo ke zvýšení této hladiny. V období před Vánoci však k obdobnému vzestupu nedošlo,“ dodává.

MUDr. Renáta Knorová, MBA., předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven, ředitelka zdravotního úseku ČPZP

Zdravotní pojišťovny jsou spíše optimistické. „Přesná data zatím nejsou k dispozici, ale můžeme říci, že u nás byla z hlediska diabetologické péče situace lepší než v jiných zemích,“ tvrdí náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny David Šmehlík a pokračuje: „Nákladová data zatím nějaký výrazný propad a zhoršení péče o diabetiky neukazují. Určitě k tomu přispělo i to, že jsme umožnili distanční kontakt pacienta s lékařem.“

Se Šmehlíkem souhlasí i předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR a ředitelka zdravotního úseku České průmyslové zdravotní pojišťovny Renáta Knorová: „Diabetologové skutečně nezavřeli své ordinace a pracovali. Právě u nich jsme zaznamenali jeden z nejmenších propadů v segmentu ambulantní specializované péče,“ pochválila diabetology Knorová.

Dobře kompenzovaný pacient má lepší prognózu

Profesor Prázný nicméně optimismus zdravotních pojišťoven trochu mírní. „Víme, že k odkládání péče u diabetiků dochází. Obávám se, že vzroste počet komplikací infikované diabetické nohy v případech, kdy se pacienti báli přijít za lékařem a nechali infekci se rozvíjet,“ tvrdí. Podobně se podle něj dodatečně prokáží i například klinicky němé, a tedy nediagnostikované, infarkty myokardu.

To vše může do budoucna přinést problémy. Proto je podle Prázného zásadní stále klást důraz na prevenci, sledovat glykovaný hemoglobin a s pacienty dobře komunikovat. „Dobře kompenzovaný diabetik bude mít méně kardiovaskulárních komplikací a v případě covidu lepší prognózu,“ dodává na závěr.

Helena Sedláčková

Kulatý stůl se uskutečnil za laskavé podpory Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY