Pátek, 23. července, 2021

Pacientské organizace mají být spolky, žádá sněmovní výbor. Skončí NAUTIS, Koalice pro zdraví nebo Česká alzheimerovská společnost?

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Situace některých respektovaných pacientských organizací se může v budoucnu velmi zkomplikovat. Důvodem je pozměňovací návrh, který poslanci výboru pro zdravotnictví připojili k návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění na podnět předsedkyně výboru Věry Adámkové (ANO). Podle něj má být jedinou přípustnou právní formou pro oficiálně zapsanou pacientskou organizaci spolek. Pro ty s jinou právní formou to v konečném důsledku znamená zánik.

Aliance žen s rakovinou prsu, Česká alzheimerovská společnost, Koalice pro zdraví, Popálky, Česká unie neslyšících, Národní ústav pro autismus či DEBRA. To jsou známé a zavedené pacientské organizace, jejichž postavení se může velmi brzy zkomplikovat. Důvodem je pozměňovací návrh, který poslanci výboru pro zdravotnictví na svém jednání poslední březnový den připojili k návrhu novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. Stalo se tak na podnět předsedkyně výboru Věry Adámkové (ANO).

Druhé čtení této novely je aktuálně na programu právě probíhajícího pléna Poslanecké sněmovny. Podle zmíněného pozměňovacího návrhu se má jedinou přípustnou právní formou pro organizaci formálně zastupující určitou skupinu pacientů stát zapsaný spolek. Tato na první pohled zdánlivá formalita má však pro ty z organizací, které jsou „jen“ obecně prospěšnými společnostmi (o.p.s.) či zapsanými ústavy, dalekosáhlé důsledky. Ztratí nárok na zapsání na oficiální seznam pacientských organizací, a tím například na členství v Pacientské radě ministerstva zdravotnictví. Přestanou se podílet na rozhodování, nemluvě o tom, jak to ohrozí jejich financování.

AVPO ČR: Diskriminační, možná protiústavní

V souladu s občanským zákoníkem působí pacientské organizace v ČR ve třech právních formách: jako spolky (většina), o.p.s. (například Aliance žen s rakovinou prsu, Česká alzheimerovská společnost, Koalice pro zdraví, Popálky) a jako ústavy (Česká unie neslyšících, Národní ústav pro autismus, DEBRA ČR). Spolky sdružují pacienty jako členy, o.p.s. a ústavy fungují na klientském principu. Zajišťují odbornou pomoc, realizují osvětové aktivity a také spolupracují se zdravotnickými zařízeními a veřejnou správou.

„Návrh je diskriminační, dost možná protiústavní. Poškodí tisíce pacientů v České republice,“ říká o návrhu poslanců Marek Šedivý, prezident Asociace veřejně prospěšných organizací ČR (AVPO). Ta sdružuje přes 110 neziskových organizací poskytujících veřejně prospěšné, převážně sociální, služby. Vyřazení z chystaného ministerského seznamu pacientských organizací hrozí podle Šedivého celkem čtrnácti z nich.

Dotklo by se zavedených organizací jako již zmíněná Debra ČR, která jako jediná v ČR pomáhá pacientům s tzv. nemocí motýlích křídel, nebo Národní ústav pro autismus. To je největší specializovaná organizace zabývající se péčí o osoby s autismem v ČR, která se dlouhodobě zasazuje o systémové změny v této oblasti.

Žádná novinka

S návrhem na povinnou právní formu se nicméně pacientské organizace nesetkávají poprvé. V prakticky stejném znění se objevil již vloni v létě, ještě za působení ministra Adama Vojtěcha (za ANO), během přípravy novely zákona o zdravotních službách. Ta mimo jiné nově zakotvuje postavení pacientských organizací ve zdravotnickém systému a zavádí jejich oficiální seznam vedený resortem. Ministerstvo zdravotnictví tehdy požadavek na právní formu spolku odůvodnilo nutností zajistit reprezentativnost organizace. Podle resortu se legitimita zastupování odvíjí od vůle členů organizace a spolek je jedinou právní formou založenou na sdružování osob.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

Důvodová zpráva, s. 79: Podmínky reprezentativnosti, transparentního financování a minimální doby existence snižují riziko subjektů zřízených účelově, tj. např. k propagaci určitého medicínského postupu.

Závěrečná zpráva RIA, s.10: Není také žádoucí, aby za pacienty mohl mluvit kdokoli a zneužívat toho k prosazování svých zájmů.

Podle Marka Šedivého se ještě v červnu resort během přípravy novely s pacientskými organizacemi sešel a zjišťoval jejich názor. „Již na této schůzce jsme s dalšími organizacemi prezentovali naše stanovisko, že v rámci historického vývoje v legislativě je třeba uplatňovat v pacientském sektoru jak členský, tak klientský přístup,“ popisuje prezident AVPO. V srpnu nicméně úřad rozeslal k připomínkám návrh novely i s podmínkou spolku jako povinné právní formy. „AVPO ČR tehdy podalo zásadní připomínky prostřednictvím Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS), kde jsme členem sekce pro nestátní neziskové organizace. Ministerstvo je doposud nevypořádalo,“ konstatuje Šedivý. Návrh novely od té doby stále leží na resortu, nebyl tedy ani předložen vládě ke schválení.

Podle AVPO forma spolku demokratičnost ani reprezentativnost nezaručuje už z principu. Založit ho mohou již tři členové a jeho statutárním a nejvyšším orgánem může být i jen jedna osoba. Nemá být ani zřejmé, v čem jsou „poznatky, odbornost a snaha organizací založených na klientském přístupu pro zlepšení podmínek pacientů s konkrétní diagnózou méně hodnotné než srovnatelné snahy spolků“.

Podle Šedivého resort nepředložil na obhajobu svého záměru žádné věcné argumenty ani statistiky. To, že se nyní totožný a sporný návrh objevil v tichosti znovu jako pozměňovací návrh k jinému zákonu, považuje za nefér jednání. „Dotčené organizace ani neměly možnost zareagovat a k návrhu se vyjádřit,“ upozorňuje.

O.p.s. i ústavy by nejdřív musely zaniknout

Na zmíněném červnovém jednání s pacientskými organizacemi resort nepřijal ani návrh definovat pacientskou organizaci obecně jako nestátní neziskovou organizaci, jejíž hlavní činnost spočívá v ochraně práv a zájmů pacientů. „Odpověděli nám, že tato změna není možná, protože zákon pojem nestátní nezisková organizace nezná, a touto změnou nelze dosáhnout zamýšleného výsledku, kterým je legitimita organizace skrze členství,“ popisuje Jana Petrenko z Koalice pro zdraví, o.p.s. „A Rada vlády pro nestátní neziskové organizace na Úřadě vlády snad existuje mimo zákon?“ zlobí se.

Podle Petrenko je jméno a pověst organizace tím nejcennějším kapitálem. O ten by však Koalice pro zdraví přišla. Právnická osoba totiž může změnit svou právní formu jen tehdy, pokud to stanoví zákon. A občanský zákoník u ústavu či o.p.s. žádnou možnost změny na spolek nepřipouští. Tyto pacientské organizace by proto musely nejdříve formálně zaniknout a ustavit se znovu jako spolek.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

§ 3050

Práva a povinnosti obecně prospěšných společností se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Obecně prospěšná společnost má právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle tohoto zákona; ustanovení tohoto zákona o přeměně právní formy právnických osob se použijí obdobně.

„Změna z o.p.s. na spolek v praxi znamená: ohlásit v obchodním rejstříku likvidaci s výzvou pro věřitele, a pak čekat nejméně tři měsíce, jestli se někdo přihlásí. Mezitím nesmí provozovat žádnou činnost, musí provést finanční uzávěrku, zrušit bankovní konto původní organizace, web a všechno, co s organizací souvisí a co tolik let budovala,“ vypočítává Petrenko. Tím to však nekončí. Pokud si organizace chce po výmazu původní o.p.s. ponechat své jméno i jako spolek, čeká ji podobný proces s rizikem vyřazení z činnosti na dlouhou dobu. „Co budou zatím dělat pacienti nebo jejich blízcí, kteří na její pomoc léta spoléhali?“ ptá se.

Marek Šedivý s Petrenko souhlasí: „Bylo by absurdní nutit organizace podstupovat tuto složitou anabázi. Jedná se o dobře fungující a stabilní organizace, které si umějí shánět finance na svou práci. Takovým postupem by mohly přijít o důvěru svých členů, dárců i široké veřejnosti,“ tvrdí prezident AVPO.

Jana Petrenko stála mimo jiné také u vzniku Pacientské rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Hlavní podmínkou podle ní tehdy bylo , aby přístup na jednání měla kterákoliv pacientská organizace. „I dojem dělby na „důležité a méně důležité“ diagnózy a pacientské organizace může zpochybnit výsledky takové činnosti,“ dodává.

Třešňák: Výbor strká hlavu do písku

Za nespravedlivý a diskriminační považují požadavek na právní formu spolku Piráti. Ti se na zmíněném jednání výboru pro zdravotnictví neúspěšně pokoušeli přijetí pozměňovacího návrhu zabránit. „Zdravotní výbor strká hlavu do písku – ani neschválil doprovodné usnesení požadující po ministerstvu vyhodnocení jeho dopadů na etablované pacientské organizace,“ komentoval to pirátský poslanec a člen výboru Petr Třešňák.

AVPO ČR se obrací o pomoc i na současného ministra zdravotnictví Petra Arenbergera. „Pana ministra chceme požádat o podporu posunutí druhého čtení zákona, aby bylo možné sporný návrh prodiskutovat a najít dobré řešení, které bude prospěšné především pro pacienty. Rozhodně nechceme blokovat projednávání zákona ani zpochybňovat snahu nastavit pravidla fungování pacientského sektoru, pokud budou spravedlivá a transparentní,“ dodává Šedivý na závěr.

Zdravotnický deník opakovaně žádal o vyjádření i ministerstvo zdravotnictví, předsedkyni poslaneckého výboru pro zdravotnictví Věru Adámkovou a bývalého ministra zdravotnictví, člena výboru a poslance za ANO Adama Vojtěcha. Jejich reakce však do uzávěrky tohoto vydání nedorazily.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY