Neděle, 5. prosince, 2021

Podzimní rozhodnutí Ústavního soudu může nabourat celý systém financování zdravotnictví

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Problematika covidu zabírala v posledním roce téměř veškerou pozornost všech aktérů ve zdravotnictví. Ve finále tak zapadla více než dva roky stará ústavní stížnost 51 senátorů na způsob rozdělování peněz ve zdravotnictví. Jak ale před měsícem informoval partnerský server Česká justice, očekává se podle vyjádření soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka rozhodnutí soudu na přelomu letošního září a října, tedy zhruba v době parlamentních voleb. Dá se přitom očekávat, že Ústavní soud alespoň části stížnosti vyhoví, což může nabourat celý systém financování zdravotní péče. Jak se shodli účastníci Kulatého stolu ZD na téma Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a dostupnost inovativních léčiv, který se konal 27. dubna, bude náprava stavu pro nového ministra velmi obtížným úkolem.

„Trochu jsme pozapomněli na problematiku, která se nám pravděpodobně vrátí v září a říjnu. Jde o ústavní stížnost, kterou podali senátoři už před více než dvěma roky a soudce zpravodaj pan Šimíček mluví o tom, že by rozhodnutí Ústavního soudu v této ústavní stížnosti mělo padnout na přelomu září a října tohoto roku. Ten, kdo po volbách převezme ministerstvo zdravotnictví, ho tedy převezme i s nutností implementovat stanoviska Ústavního soudu. Zásadně by se tu přitom mohla měnit oblast úhradové vyhlášky, centrové péče, ambulantních specialistů či smluvních vztahů s pojišťovnami. Nemůžeme sice předvídat rozhodnutí Ústavního soudu, ale určitě bychom se měli zamýšlet nad oblastmi, které pravděpodobně soud označí za protiústavní. Bude to obnášet i náklady spojené s úpravou systému a pro nové osazenstvo to nebude jednoduché,“ uvádí výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Stížnost Pl. ÚS 49/18 podanou v závěru roku 2018 Ivo Valentou (za Soukromníky) podepsalo 51 senátorů. Za textem stojí advokát Vladimír Bíba, spoluautorem je expert Pirátské strany Ondřej Dostál. Podle stížnosti je úhradová vyhláška nespravedlivá pro některé nemocnice a nefunguje ve prospěch pacientů, kteří tak nemají stejný přístup ke zdravotní péči.

„Bude to hrozný výbuch. Strukturu tu máme 24 let a po celou dobu se mluví o tom, jak se to musí změnit, nikdy se to ale nikomu nepodařilo. Nemáme ani výklad komepenzačního zákona pro rok 2021, nemáme uzavřený rok 2020 a vůbec nevíme, co bude v roce 2022. Probíhá dohodovací řízení, které je na vodě, protože nemáme polovinu podkladů. Když do toho ještě vstoupí rozhodnutí Ústavního soudu, tak si neumím představit, jak to skončí. Byl bych nerad, kdyby to skončilo katastrofou. Bude to neskutečný úkol – podívejte se jen na zdánlivě jednoduchý výklad Ústavního soudu k volbám, kde doteď nemáme zákon. A to se jedná zjednodušeně jen o přepočet hlasů,“ poukazuje místopředseda sněmovního zdravotnického výboru Jiří Běhounek (ČSSD).

Úhradová vyhláška poskytuje alespoň základní jistotu

Že bude náprava situace v duchu usnesení Ústavního soudu pro nové vedení ministerstva velmi náročný úkol, potvrzuje i předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS). „Ústavní stížnost dopodrobna znám. Ještě jako ředitel FN Brno jsem o tom byl jednat s panem doktorem Dostálem a senátorem Vystrčilem, který ještě tehdy nebyl předsedou. Z pohledu nemocnic tu byla velká obava, jak vůbec bude zdravotnictví financováno, protože by to zpochybnilo celý systém. Ať si o úhradové vyhlášce myslíme, co chceme, byla to jistota pro systém a alespoň na rok nastavené parametry, takže plátci, poskytovatelé a hlavně pacienti měli určitou jistotu, co všechno bude placeno a na co všechno mají nárok,“ konstatuje Roman Kraus.

Ten také připomíná, že v září už se pracuje na úhradové vyhlášce, která musí vyjít ke konci října – a to ani nemluvíme o dohodovacím řízení, které končí v pololetí. Těžko si tak lze představit, že by se rozhodnutím bylo možno řídit již v příštím roce. „To by došlo k naprosté dezorganizaci a nejistotě celého systému. Rozhodně se to ale v roce 2022 bude muset nachystat a připravit tak, aby to v roce 2023 mohlo být zapracováno do systému. Bude to nesmírně obtížný úkol a ministerstvo bude potřebovat velké množství lidí, kteří mu pomohou vytvořit novou kodifikaci financování zdravotnictví – pokud to samozřejmě z nálezu vyplyne,“ dodává Roman Kraus.

Podle Lenky Tesky Arnoštové z Centra zdravotnického práva Právnické fakulty UK by se problematice měl věnovat i seminář na půdě Společnosti medicínského práva ČLS JEP. „Budeme ve věci nápomocni. Doufám, že od Senátu bude dána dlouhá lhůta, protože to vůbec nebude jednoduché,“ potvrzuje předseda výboru České lékařské společnosti JEP Štěpán Svačina.

„Úhradová vyhláška byla několikrát předmětem posuzování Ústavního soudu a doposud se zmocnění na vydání vyhlášky nerozbořilo. Je tam ale spousta otázek, které mohou být zrušeny. Ústavní soud však dal vždy lhůtu k transformaci nebo předložení nové právní úpravy, takže pokud bude vyhověno ústavní stížnosti podané senátory, bude tam lhůta k předložení,“ domnívá se Lenka Teska Arnoštová.

Ústavní soud se úhradami zdravotní péče zabýval poprvé už v roce 1996. S podobnými výhradami jako v současné stížnosti přišli senátoři v roce 2015, kdy poukazovali na porušení práva podnikat, práva na spravedlivou odměnu za práci a bezplatnou zdravotní péči. Podle soudu však vyhláška základním právům neodporovala, navazovala na starší předpisy a pravidla byla předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohla vyvolávat nerovnosti.

Ministerstvo se chce problému začít věnovat v červnu

Téma ústavní stížnosti zvedl na zasedání sněmovního zdravotnického výboru, které se konalo před dvěma týdny, také poslanec Vlastimil Válek (TOP 09). Ten se v rámci diskuze o finančních rezervách zdravotních pojišťoven dotázal ministerstva, jak se na rozhodnutí Ústavního soudu připravuje.

„Je otázka, jak predikovat, co Ústavní soud rozhodne a jak bude ve výroku konkrétní. Už letošní vyhláškou jdeme naproti tomu, co v některých bodech senátoři kritizují – sbližují se sazby, je tam DRG, které výrazně posiluje nemocnice s nižší sazbou, celý systém zkrátka sbližujeme a jdeme naproti tomu být spravedlivější,“ říká náměstkyně ministerstva Helena Rögnerová.

Poslanec Adam Vojtěch (ANO) k tomu doplňuje, že Ústavní soud má pouze derogační pravomoc, tedy pouze ruší, neříká však, jakým způsobem věc napravit. „Ústavní soud pravděpodobně rozhodne v části a část podrží – nedovedu si představit, že by rozhodl v celku. Na zdravotně pojistné plány by to ale nemělo mít dopad, protože se pouze ruší, ale ne že by se řeklo, jak se má hradit péče. Neznamená to tedy, že by na základě rozhodnutí Ústavního soudu vznikly nějaké náklady,“ domnívá se Vojtěch.

Podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera by přitom měl být rok či rok a půl prostor, kdy bude čas na přijetí změn. „V červnu a červenci bychom se tomu ale už chtěli více věnovat a eventuálně se na některé potřebné změny připravit,“ dodává Arenberger.

Poděkování za generální partnerství kulatého stolu patří společnosti Vertex, hlavní partnerství společnosti Gilead Sciences a partnerství AIFP.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY