Pátek, 18. června, 2021

Zásadní úkol pro ministra zdravotnictví po volbách? Ústavní soud rozhodne o úhradové vyhlášce do konce září

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Plénum Ústavního soudu by do konce září mělo podle vyjádření soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka pro Českou justici rozhodnout o stížnosti 51 senátorů na úhradovou vyhlášku, podle které se rozdělují peníze ze systému veřejného zdravotního pojištění na zdravotní péči. Experti na zdravotnické a ústavní právo předpokládají, že Ústavní soud minimálně z části stížnosti vyhoví. Termín rozhodnutí soudu se časově v podstatě kryje s parlamentními volbami.

Rozhodnutí Ústavního soudu patrně zasáhne zásadním způsobem do organizace a způsobu financování zdravotní péče. Nový ministr zdravotnictví tak bude muset prakticky okamžitě po volbách řešit, jak na nález ústavní stížnosti reagovat. Dopady na zdroje financí systému veřejného zdravotního pojištění se předpokládají v řádech desítek miliard korun. Prozatím žádná z politických stran kandidujících v parlamentních volbách se vážněji nezabývala otázkou, kde tyto prostředky vzít, aniž by došlo k omezení rozsahu poskytované zdravotní péče.

Stížnost Pl. ÚS 49/18, kterou na konci roku 2018 předložil Ivo Valenta (za Soukromníky), podepsalo 51 senátorů. Domnívají se, že vyhláška ministerstva zdravotnictví je nespravedlivá pro nemocnice, zejména v některých regionech. Podle nich nefunguje ve prospěch pacientů, kteří napříč Českou republikou nemají stejný přístup ke zdravotní péči. Za textem stížnosti stojí advokát Vladimír Bíba, spoluautorem pak je expert Pirátské strany Ondřej Dostál.

Ministerstvo argumenty stížnosti odmítá, podle něj stěžovatelé opomíjejí různou náročnost péče ve specializovaných nemocnicích ve velkých městech a v menších okresních nemocnicích. „Ústavní stížnost je velmi široká. Pokud by jí Ústavní soud plně vyhověl, znamenalo by to kompletní zrušení systému úhrad zdravotní péče v České republice,“ uvedl k návrhu už dříve exministr Adam Vojtěch.

Ústavní soud se úhradami zdravotní péče zabýval opakovaně, poprvé už v roce 1996. Obdobné výhrady jako nyní měli senátoři už v roce 2015. Poukazovali na porušení práva podnikat, práva na spravedlivou odměnu za práci a bezplatnou zdravotní péči.

Podle soudu ale vyhláška žádným základním právům neodporovala. Navazovala na starší předpisy a pravidla byla předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohla vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.

Eva Paseková

Článek vyšel na portálu Česká justice, který patří stejně jako Zdravotnický deník do vydavatelství Media Network.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY