Pátek, 18. června, 2021

Zdravotní výbor schválil novelu zákona o návykových látkách, odmítl zásilkový prodej léků či legalizaci pěstování konopí pro vlastní potřebu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Sněmovní zdravotnický výbor, který zasedal uplynulý čtvrtek, schválil jako garanční novelu zákona o návykových látkách umožňující předepisovat na eRecept léky s obsahem návykových látek a zvyšující dostupnost léčivého konopí. V jeho rámci poslanci výboru odsouhlasili také zvýšení maximálního obsahu THC v konopných mastích či tinkturách, které nespadají do seznamu návykových látek, na jedno procento. Oproti tomu nedoporučili schválení legalizace pěstování malého množství rostlin konopí pro vlastní potřebu či zásilkový prodej léků.

„Základními cíli návrhu je zakotvení, předepisování a výdej léčivých přípravků s obsahem návykových látek na elektronický recept s označením vysoce návyková látka a také zvýšení dostupnosti léčebného konopí pro pacienty v České republice. K návrhu zákona bylo ve druhém čtení načteno 17 pozměňovacích návrhů, přičemž s většinou z nich se nemohu ztotožnit, neboť jsou v rozporu s koncepcí a cíli zákona i mezinárodními závazky ČR. Jedná se o pozměňovací návrh zemědělského výboru zavádějící pojem technické konopí a posouvající hranici obsahu THC v tomto konopí na hodnotu jedno procento, což je v rozporu s úmluvou o omamných látkách z roku 1961. Nesouhlas vyslovuje například i Generální ředitelství cel a Národní protidrogová centrála. Dále je tu pozměňovací návrh pana poslance Vyzuly posouvající hranici obsahu THC, který může obsahovat konopný extrakt a tinktura, až na jedno procento, aby se vyhnul definici návykové látky, což je taktéž v rozporu s Úmluvou o omamných látkách. Navíc hranice obsahu jednoho procenta byla zvolena při absenci jakékoliv klinické studie, která by prokazovala zdravotní nezávadnost hodnoty ve smyslu psychoaktivních účinků zejména na mladý lidský organizmus,“ uvádí ministr zdravotnictví Petr Arenberger (ANO) s tím, že i v nejliberálnějších evropských zemích je hranice THC 0,2 procenta.

„Ministerstvo se odvolává na úmluvu o omamných látkách, která je ale z roku 1961. Nejsem pro to, aby se tu legalizovalo konopí, ale zvažme, že jsme přece jen trochu jinde. Mastičky, extrakty a tinktury s malým obsahem THC by ho mohly obsahovat do jednoho procenta. Nastudoval jsem přitom stoh literatury a nikde jsem nenašel to, co tady bylo řečeno, tedy že kdyby bylo v těchto mastech THC do jednoho procenta, že by došlo k poškození zdraví lidí. Publikace za psychotropní procento určují od 10, 11 či 12 procent; léčebné konopí obsahuje 15 až 20 procent. Hranicí do jednoho procenta se nikdo nezabývá, protože je to tak titěrné množství, že to nikomu nemůže ublížit,“ oponuje předkladatel návrhu profesor Rostislav Vyzula (ANO).

Ten také vyvrací, že by evropské státy měly horní hranici 0,2 procenta – například ve Švýcarsku je také stanovena hranice jednoho procenta, v Itálii jde o 0,6 procenta. „Ministerstvo by nás nemělo mystifikovat,“ pozastavuje se Vyzula. Podporu pozměňovacím návrhům zemědělského výboru a Rostislava Vyzuly vyslovil také Tomáš Vymazal (Piráti). „Posouvají zákon o návykových látkách do 21. století,“ konstatuje.

Podle ministerstva se však vynětí CBD kapiček s obsahem THC do 0,2 procenta ze seznamu návykových látek řešilo loni na mezinárodním fóru, nebylo ale přijato s tím, že WHO nepřinesla důkazy o neškodnosti hranice. „Velice také záleží na formě aplikace. Problematické může být i dlouhodobé užívání. Ministerstvo zdravotnictví má předběžnou opatrnost,“ poukazuje vedoucí inspektorátu omamných a psychotropních látek Petr Novák s tím, že procentní hranice THC by znamenala nekompatibilitu s trhem EU.

Poslanci zdravotnického výboru ale nakonec ministerské argumenty nevyslyšeli a doporučili přijetí jak vyšší hranice obsahu THC v mastech, tak v technickém konopí.

Pěstitel nemusí dodržovat správnou výrobní praxi

Problém je podle ministerstva také odstranění povinnosti mít certifikát správné výrobní praxe výrobců léčivých látek u žadatelů o licenci k pěstování rostlin konopí pro léčebné použití, s nímž přichází další pozměňovací návrh Rostislava Vyzuly. „Odbourání této podmínky nejenže vrhá na konopí pro léčebné účely stín jakési farmaceutické substance nižší kategorie, ale také prakticky omezuje výkon kontrolních orgánů,“ poukazuje Arenberger.

„Pěstitel nepotřebuje správnou výrobní praxi, protože nevyrábí, jen pěstuje – vyrábí někdo jiný a výrobců může být i několik. Pro pěstování jsou pravidla, není mi ale jasné, proč by pěstitel měl dodržovat i pravidla, která neuplatní,“ reaguje Vyzula.

Ministerstvo to ale vidí jinak. „Když jsme vymýšleli systém, jak nastavit licencování pěstitelů léčebného konopí a sejmout ze SÚKL odpovědnost, aby konopí musel vykupovat, bylo ve hře několik modelů. Jeden z nich byl takový, že už pěstitel se bude k látce stavět tak, jakoby vyráběl farmaceutickou substanci, a bude muset disponovat certifikátem správné výrobní praxe z toho důvodu, aby byl dodržen postup od začátku do konce. Bez certifikátu může vypustit produkt, což bude rostlina konopí, která nám do zákona nezapadá. Bude moci s ní obchodovat volně? Zákon a kontrolní systém by se tím bořil,“ vysvětluje Petr Novák s tím, že jen tak může SÚKL držet pěstitele v rozumných intencích. I v tomto případě ale dali poslanci přednost pozměňovacímu návrhu, který doporučili ke schválení.

Desatero návrhů poslance Vymazala

Ministerstvo se dále postavilo proti většině pozměňovacích návrhů poslance Tomáše Vymazala. Ten podal dohromady deset pozměňováků, z nichž je dle jeho vlastních slov prvních šest nekontroverzních. Ministerstvo je ale jiného názoru.

Jeden z návrhů zavádí druhou kategorii zodpovědné osoby, což by podle ministerstva mohlo vést k riziku nedbalostního zacházení s návykovými látkami. „Při představě, že řidič dodávky, která veze léčiva ze skladu do lékárny, má mít magisterský titul z farmacie, se chytám za hlavu. Na výrobu léčiv ponecháváme požadavek na vysokoškolské vzdělání, ale na činnosti, kde nedochází k žádné rafinaci a ničemu, co je zdraví škodlivé, nechápu, proč je potřeba víc než maturitní vzdělání,“ pozastavuje se Tomáš Vymazal.

Mezi jeho kontroverznějšími návrhy patří ten, který umožňuje dospělé osobě pěstovat při registraci až tři rostliny konopí pro vlastní potřebu. Asi nepřekvapí, že zde je ministerstvo zdravotnictví v hrubém rozporu. „Je to nemedicinální využití a věc, kterou nemůžeme připustit,“ říká k tomu Petr Novák.

Další návrh přichází s možností držet malé množství psychotropní látky v případě adiktologické intervence, což by mělo pomoci se vznikem tzv. aplikačních místností. „Jde o typ služby, který existuje v západních zemích, ve Švýcarsku či Německu, a neukázalo se, že by to vedlo ke zvýšení užívání těchto látek. Nepotvrdilo se, jak říká protidrogová centrála, že by si tam dealeři chodili testovat tablety extáze, aby se mohli chlubit, jak mají čistý produkt – jen to zachraňuje životy. Když někdo užívá heroin, což je neštěstí, může se stát, že si koupí směs s fentanylem a po jedné aplikaci dávky, kterou považuje za bezpečnou, zemře. Proto by měly existovat aplikační místnosti. Pro většinovou společnost je pak hmatatelnější, že se na pískovištích bude válet méně injekčních stříkaček a na diskotékách bude méně předávkovaných náctiletých,“ vysvětluje Vymazal.

„Debata se na odborné úrovni vede několik let a mezi odborníky se nedokázalo dojít ke konsenzu. Nepřijde mi vhodné to do zákona propašovat pozměňovacím návrhem. Aplikační místnosti se zavádějí ve společnostech, kde existuje tzv. otevřená drogová scéna. Tu ČR až tolik nemá, navíc jsou aplikační místnosti napojeny na řadu problémů. Nechápu ani statut aplikační místnosti – mluvíte o dohledu, ale co by to bylo, poskytovatel zdravotních či sociálních služeb? Pro to by musely být vytvořeny podmínky. Jak by aplikační místnosti měla být vybavena a kdo by nesl odpovědnost, kdyby tam někdo umřel? To se nedá vyřešit tímto způsobem v zákoně o návykových látkách,“ reaguje Petr Novák.

Tresty za samopěstitelství se nyní řešit nemají

Za klíčový ovšem sám Vymazal považuje jiný návrh, který zavádí nový přestupek – zpracování a skladování neoprávněně vypěstovaných rostlin či hub obsahujících návykovou látku. „Napravujeme tak křivdu z roku 2010, které se na obyvatelstvu ČR dopustili státní zástupci a soudy. V roce 2009 byla schválena novela trestního zákoníku, kde byla zavedena privilegovaná skutková podstata pěstování rostlin obsahujících omamnou a psychotropní látku. Definovali tam pojem malé množství, který se pak různě vykládal. Došlo se k tomu, že jde o jednu až pět rostlin, což by nemělo být trestáno odnětím svobody – toho chtěli zákonodárci dosáhnout. Státní zástupci ale vymysleli, že přestanou hodnotit samopěstitele podle toho, kolik pěstují rostlin, ale jaké množství toxikomansky zneužitelné hmoty vypěstovali,“ popisuje Vymazal.

Výsledkem tak je podle něj například případ publikovaný v březnu v médiích, kdy muži za převoz dvou rostlin vypěstovaných pro vlastní potřebu hrozí trest odnětí svobody od dvou do osmi let. Pozměňovací návrh by zapříčinil, že místo vězení dostanou lidé 15 tisíc pokuty a rostliny jim budou zabaveny.

„Nejde to úplně za ministerstvem zdravotnictví, takže jsme to diskutovali hlavně s ministerstvem spravedlnosti. To k tomu zaujalo negativní stanovisko, protože by se musel změnit i trestní zákoník,“ říká k tomu Petr Novák.

Poslanci se nakonec rozhodli nedoporučit žádný z výše uvedených pozměňovacích návrhů Tomáše Vymazala. Souhlas dali jen dvěma – jednomu zahrnujícímu legislativně technickou změnu a pak umožnění pěstovat keře koky na vědeckých pracovištích.

Vedle toho výbor nedoporučil návrh Adama Vojtěcha (ANO) na umožnění zásilkového prodeje léků. Ostatní Vojtěchovy pozměňováky ale dostaly zelenou. Patří k nim zahrnutí záznamů o očkování do centrálního úložiště léků a lékového záznamu, přeshraniční eRecept či ošetření prodeje léků a nelegálních webech.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY