Pátek, 18. června, 2021

Nemocnost a chronické zdravotní potíže stojí ročně českou ekonomiku téměř dvakrát víc než pandemie

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Česká ekonomika přichází ročně o zhruba čtrnáct procent HDP v důsledku nemocnosti, špatného zdravotního stavu obyvatelstva a předčasných úmrtí, vyplývá z aktualizované studie mezinárodní poradenské společnosti McKinsey Global Institute, která vyšla poprvé před rokem a nyní přináší bilanci po roce od počátku koronavirové krize.

Autoři studie uvádějí, že ročně se nemocnost a s ní spojená snížená produktivita, výpadky a odchody z pracovního trhu a úmrtnost v důsledku nemocí podepisuje na ekonomických ztrátách, které jsou skoro dvojnásobné oproti ztrátám HDP během prvního roku pandemie koronaviru. (Evropské HDP pokleslo v důsledku pandemie zhruba o 7,5 procent.)

„Říkává se, že zdraví se nedá koupit penězi. Je to ve skutečnosti naopak: neinvestovat do zdravotní prevence se podepisuje na ztrátách jak kvality lidských životů, tak na samotných ekonomických ukazatelích. Mezinárodní studie přináší poměrně unikátní pohled na to, jak důležité je vnímat fungující zdravotnictví a propojení oblasti jako investici, nikoli jako náklad. Studie je také připomenutím, že i po odeznění pandemie bude důležité systematicky pracovat na snižování zdravotní zátěže a zlepšování zdraví, což bylo prioritou i před pandemií,“ říká Dan Svoboda, řídící partner společnosti McKinsey pro Českou republiku a Slovensko.

Od roku 2007 se Češi dožívají v průměru o 2,8 let vyššího věku: průměrná délka dožití je 80 let, ale jen polovinu takto získaného času se obvykle těší dobrému zdraví.

Skoro dvě třetiny (62 %) období, kdy se Češi potýkají se zdravotními potížemi, spadají do produktivního věku. Ročně tím česká ekonomika ztrácí přibližně 700 miliard korun, například proto, že lidé trpící zdravotními potížemi mají nižší produktivitu, nejsou pracovně způsobilí nebo potřebují méně náročnou roli, na kterou připadne nižší mzdové ohodnocení. Péče o nemocnou blízkou osobu bývá také dalším důvodem, proč k těmto ztrátám dochází.

„Česká republika nutně potřebuje nové stimuly k růstu a inovativní způsoby, jak se vyrovnat se stárnutím obyvatelstva. Studie McKinsey přináší přesvědčivé důkazy, že investovat do zlepšení zdravotního stavu dává velký smysl. Právě teď, po zkušenosti s pandemií, je ten pravý čas, kdy podpořit občany ke změně životního stylu a využívání preventivních služeb,“ dodává MUDr. Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute.

Zátěž, kterou představuje nemocnost, je do určité míry adresovatelná: například zaměřením se na prevenci kardiovaskulárních nemocí, diabetu či na osvětu v oblasti zdravé životosprávy. Studie také popisuje kroky, které by pomohly zlepšit kvalitu života lidí do roku 2040 tak, aby pětašedesátiletí lidé se mohli těšit porovnatelnému zdraví jako dnešní pětapadesátníci.

Zdravotní zátěž by podle autorů studie bylo možné v nejbližších dvaceti letech snížit v Česku přibližně o třetinu, pokud by se lépe využily možnosti prevence, které jsou již dnes dostupné. Z tohoto objemu více než dvě třetiny adresovatelných možností ke zlepšení celkového zdraví českého obyvatelstva spočívá v různých formách prevence a změny životosprávy.

Pandemie koronaviru nám připomněla, jak moc je provázané zdraví obyvatelstva a ekonomická prosperita a odhalila slabiny našeho systému zdravotní péče. Také se ukázalo, že lidé trpící zdravotními potížemi mají typicky i zhoršený průběh onemocnění a vyšší úmrtnost při nakažení koronavirem. Na druhou stranu se během krize udělal obrovský pokrok v některých inovacích, například ve vývoji nových vakcín. Nyní je o to významnější příležitost posílit důraz na prevenci, především v oblastech, které mají vysokou návratnost jak z pohledu kvality lidských životů, tak z hlediska ekonomického.

Tomáš Rovný

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY