Pravidla a nástroje pro bezpečné sdílení informací mezi registry zdravotníků, pacientů a poskytovatelů nebo zdravotnickými zařízeními nastavuje návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví, který včera schválila Sněmovna. Poslanci také schválili pozměňovací návrhy, které doporučil Výbor pro zdravotnictví.
Elektronizaci zdravotnictví zavádějí dva sněmovní tisky – vládní návrh zákona o eHealth a změnový zákon, kterým se v souvislosti s elektronizací upravují některé další zákony.
Jak Zdravotnický deník informoval v článku zde, k samotnému návrhu zákona o eHealth byly navrženy dva pozměňovací návrhy. První nahrazuje navrhovanou „povinnost“ pracovníků používat osobní certifikát „možností“.
Druhou změnu navrhnul pirátský poslanec Petr Třešňák – krátí se lhůta pro zavedení standardů v rámci informačních systémů poskytovatelů. „Deset let je i z pohledu legislativy a technického nasazení dlouhá doba na to, aby se udělaly standardy a nakoupil se vhodný software. Pro velké poskytovatele to bude spočívat hlavně v aktualizaci již existujících nemocničních informačních systémů, které již standardy většinou mají. Pro menší poskytovatele to možná bude něco zcela nového, ale doba pěti let je adekvátní. I z pohledu kyberbezpečnosti, kde vidíme, co se událo v posledních letech, je aktualizace jednotlivých NISů na místě,“ odůvodnil poslanec svůj návrh na Výboru pro zdravotnictví.
Další dva pozměňovací návrhy (pokud nepočítáme legislativně technickou úpravu) pak byly podány v rámci změnového zákona. První z nich, který podali Rostislav Vyzula a Věra Adámková, legislativně upřesňuje rozsah předávaných identifikátorů o zdravotnických pracovnících. Druhý návrh, který podal František Petrtýl (za ANO), zakládá povinnost hlásit výsledky laboratorních vyšetření ze strany poskytovatelů zdravotním pojišťovnám. Zatímco ostatní návrhy Výbor pro zdravotnictví doporučil Sněmovně schválit, návrh Petrtýla odmítl, stejně tak negativně se k němu kvůli administrativní zátěži a duplicitě v hlášení stavěl ministr zdravotnictví Vojtěch Adam.
Včerejší rozhodnutí Sněmovny kopírovalo doporučení Výboru pro zdravotnictví, to znamená, že v zákoně o eHealth byly schváleny pozměňovací návrhy týkající se certifikátu a zkrácení lhůty pro zavedení standardů na 5 let a dále pak ve změnovém zákoně prošlo upřesnění rozsahu předávaných informací a byl zamítnut Petrtýlův návrh na hlášení pojišťovnám.
Zákon o eHealth nakonec prošel drtivou většinou hlasů , a to 147 ze 150 hlasujících, proti nebyl nikdo. Podobně suverénně prošel i změnový zákon. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
Žádné centrální úložiště, kde by se ukládala zdravotní dokumentace pacientů, se s novým zákonem neplánuje. Uložena bude jen u lékařů jako dosud. Budou ji ale moci mezi sebou v zabezpečené podobě sdílet. Vznik Integrovaného datového rozhraní jako centrální infrastruktury zajistí mimo jiné propojení poskytovatelů zdravotních služeb mezi sebou.
Jádrem systému budou tři kmenové registry spravované Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Půjde o registr poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotnických pracovníků a pacientů. Budou propojeny v neveřejný celek, do kterého budou moci vstupovat jen oprávněné osoby při zachování ochrany osobních údajů. Každý přístup bude zaznamenán.
Zdravotníci budou moci systém využívat s osobním certifikátem, zaručeným elektronickým podpisem, časovým razítkem nebo elektronickou pečetí pro sdílení dokumentů. Užívání nástrojů zákona bude podle dřívějších informací pro zdravotníky dobrovolné, účastníci ale budou muset dodržovat nastavená pravidla.
Pacienti budou mít přes Portál elektronického zdravotnictví přístup k tomu, jaké informace jsou o nich v registrech vedeny. Výpis bude možné získat také prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy.
Na rozdíl například od úložiště elektronických receptů nebude konkrétní zdravotnická dokumentace nikde centrálně evidovaná. Ošetřující lékaři si ale prostřednictvím státem garantovaného systému budou moci kopie nebo výpisy ze zdravotnické dokumentace přeposílat v zašifrované formě.
-cik, mk, čtk-
