Znepokojující má být především meziroční dynamika výdajů systému, která loni významně převyšovala tempo růstu příjmů. Foto: koláž ZD

Výdaje veřejného zdravotního pojištění loni rostly rychleji než příjmy

Výdaje systému veřejného zdravotního pojištění loni v důsledku epidemie covidu-19 meziročně stouply o 34 miliard korun (zhruba o 11 procent) na 352,2 miliardy Kč. Rostly tak výrazně rychleji než příjmy. I přesto veřejné zdravotní pojištění vykázalo loni přebytek hospodaření ve výši 5,8 miliardy korun, což však bylo meziroční zhoršení o 7,7 miliardy korun. Vyplývá to z hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění, které v pondělí projedná vláda a které má ČTK k dispozici.

Za kladným výsledkem je především výrazné navýšení plateb za státní pojištěnce, které do systému přineslo meziročně navíc 25,4 miliardy korun. Příjmy veřejného zdravotního pojištění loni činily 358 miliard korun a meziročně stouply o 26,5 miliardy korun, tedy o osm procent. Podle dokumentu je znepokojující především meziroční dynamika výdajů systému, která loni významně převyšovala tempo růstu příjmů.

Materiál také upozorňuje, že některé výdaje spojené s epidemií covidu-19 se plně projeví až v letošním roce. Například letos v dubnu byla vydána novela kompenzační vyhlášky, která zajistila prostředky na odměny zdravotníkům za druhou vlnu epidemie a na dodatečné kompenzace za rok 2020 v některých segmentech. Svaz zdravotních pojišťoven, který sdružuje šest menších zdravotních pojišťoven a pečuje asi o 4,5 milionu klientů, nedávno uvedl, že hospodaření všech zdravotních pojišťoven za osm měsíců letošního roku vykazuje v důsledku epidemie covidu-19 deficit 16 miliard korun.

V důsledku vyššího počtu uchazečů o práci se také loni o téměř 80.000 lidí zvýšil počet pojištěnců, za které platí odvody stát. Průměrný počet státních pojištěnců dosáhl 5,96 milionu osob. Kromě nezaměstnaných platí stát pojistné také za důchodce, děti a rodiče na rodičovské dovolené. Ke konci loňského roku úřady v Česku evidovaly 10,55 milionu pojištěnců, z toho největší Všeobecná zdravotní pojišťovna jich měla 5,94 milionu, tedy asi 56 procent. Druhá největší Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR registrovala 1,3 milionu klientů a třetí Česká průmyslová zdravotní pojišťovna pak 1,27 milionu klientů. Ke konci roku měly pojišťovny na bankovních účtech 64,4 miliardy korun, meziročně o deset procent více.

Celkové náklady na zdravotní služby, které zahrnují například i výdaje z krajských nebo obecních rozpočtů, dosáhly loni 360,5 miliardy korun, což byl meziroční nárůst asi o 48 miliard korun.

-čtk-