Do českých a moravských lázní přijelo loni 196.307 pacientů, což je nejnižší počet nejméně od konce 90. let. Meziročně počet klientů klesl o 170.000. Z celkového počtu pacientů bylo loni 38.835 cizinců, což je oproti roku 2019 necelá třetina. Vyplývá to z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Na situaci v lázeňství se loni podepsala epidemie covidu-19. Poskytování lázeňské péče bylo částečně omezeno, v některých měsících mohli do lázní jen lidé, kterým pobyt hradily zdravotní pojišťovny. Propad nezvrátilo ani to, že stát podporoval léčebné pobyty příspěvkem 4000 korun.
V roce 2000 počet pacientů, kteří podstoupili lázeňskou léčebnou rehabilitační péči, dosáhl 275.800. Od té doby s mírnými výkyvy stoupal, v posledních deseti letech se pohyboval mezi 360.000 a 380.000 klienty ročně. Loni se tak návštěvnost lázní propadla téměř o polovinu. Provozovatelé lázní si stěžovali především na úbytek německé klientely, která je nejvýznamnější skupinou hostů z ciziny. Podle provozovatelů tvořili Němci v minulých letech zhruba polovinu všech zahraničních klientů. Cizinci do tuzemských lázní loni nejezdili kvůli špatné epidemické situaci v Česku, pro cizince z některých zemí byl také vstup do ČR omezen nebo podmíněn karanténou.
Dopady covidové epidemie pocítí lázně pravděpodobně i letos, na jaře nejprve nesměly vůbec přijímat samoplátce, poté pouze ty, kteří v posledních 90 dnech prodělali covid-19.
Z celkového počtu 196.307 lázeňských hostů v roce 2020 se 42 procent z nich léčilo na náklady zdravotního pojištění. Tuzemští samoplátci tvořili 38 procent a cizinci pětinu klientely. O rok dříve cizinci tvořili 37 procent ze všech hostů, na náklady zdravotního pojištění pak přijela necelá třetina lidí.
Pacienti strávili v lázních celkem přes tři miliony ošetřovacích dní, což je o dva miliony méně než v roce 2019. Pobyt jednoho hosta trval loni v průměru 15,5 dne, to je asi o den a půl více než v roce 2019. Nárůst je ale dán tím, že více pobytů bylo hrazeno zdravotní pojišťovnou a tato léčba bývá výrazně delší než pobyty samoplátců.
Nejčastější diagnózou, s kterou do lázní přijížděli dospělí pacienti na hrazenou léčbu, byly nemoci pohybového ústrojí. Ty tvořily asi tři pětiny všech případů, následovala nervová onemocnění s 16 procenty a choroby oběhové soustavy se šesti procenty. Dětští pacienti v lázních pobývali především kvůli nemocem dýchacího ústrojí. Lázeňské léčebny měly loni k dispozici necelých 23.700 lůžek, nejvíce jich je dlouhodobě v Karlovarském kraji.
V důsledku poklesu počtu pacientů se lázním i výrazně snížily tržby. Například společnosti Lázně Luhačovice se tržby loni propadly asi o 150 milionů korun. Luhačovice tvoří s lázněmi v Jáchymově největší lázeňskou skupinu v Česku. Tržby skupiny poklesly o 360 milionů korun, tedy o víc než třetinu oproti předchozím dvěma rokům. „Do obou lázní přijelo o 40 procent méně hostů. Počet pobytových dnů se snížil o 33 procent. Zastavili jsme veškeré investice i opravy a v nákladech utáhli opasek tak, že se téměř nedalo dýchat,“ uvedl na začátku letošního roku ředitel lázní Eduard Bláha. Tehdy dodal, že o práci přišlo více než 200 z původních 1200 zaměstnanců skupiny.
Vývoj počtu pacientů v lázních od roku 2000
| rok | počet klientů celkem | z toho cizinci |
| 2000 | 275.811 | 93.021 |
| 2001 | 304.835 | 115.567 |
| 2002 | 295.968 | 109.212 |
| 2003 | 298.994 | 117.922 |
| 2004 | 309.258 | 117.196 |
| 2005 | 314.298 | 120.474 |
| 2006 | 327.078 | 134.803 |
| 2007 | 346.556 | 133.962 |
| 2008 | 383.414 | 154.015 |
| 2009 | 378.181 | 143.922 |
| 2010 | 375.866 | 138.810 |
| 2011 | 360.178 | 133.630 |
| 2012 | 360.537 | 158.884 |
| 2013 | 377.552 | 165.623 |
| 2014 | 380.170 | 152.391 |
| 2015 | 347.377 | 126.458 |
| 2016 | 364.648 | 149.346 |
| 2017 | 366.264 | 151.663 |
| 2018 | 349.306 | 140.870 |
| 2019 | 366.512 | 134.605 |
| 2020 | 196.307 | 38.835 |
-čtk-
