Foto: Pixnio

Po prakticích, ambulantech a soukromých nemocnicích ředitel FN Motol Ludvík zaútočil na farmaceutické firmy

Zhruba měsíc poté, co se ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík navezl do soukromých nemocnic, se pustil také do farmaceutických společností. Jak v neděli řekl pro Lidovky.cz, farmafirmy dodávající léky na covid se „chovají dost hnusně“ a „jak ke koloniím“. Jenže jiné fakultní nemocnice se společnostmi žádný problém nemají a podle některých dělají ve složité covidové situaci maximum možného. Samotné farmafirmy se pak snaží na podmínkách domluvit a rozdělit nedostatečné dodávky co nejrovněji.

Miloslav Ludvík rozšiřuje okruh subjektů ve zdravotnictví, na které útočí agresivní kritikou. Po praktických lékařích, ambulantních specialistech a soukromých nemocnicích teď přišly na řadu farmaceutické firmy vyrábějící léky proti covidu.

„Popravdě řečeno se chovají dost hnusně. Jak výrobce monoklonálních protilátek Regeneron firma Roche, tak výrobce vakcín Pfizer. Musím říct, že by to nejspíše chtělo nějaký zásah na evropské úrovni, protože to milé firmy poněkud přehánějí,“ uvedl pro nedělní Lidovky.cz Ludvík. K jednání o dodávce nového antivirotika paxlovid pak dodal, že „podmínky jsou dost drsné, jejich styl je vyloženě vyjednávat z pozice síly. V poslední době to ale s farmafirmami zažíváme často, netýká se to jen covidu. Chovají se k nám jak ke koloniím a mně se to přestává líbit. Je to diktát, o podmínkách se nediskutuje. Taháme za hrozně krátký konec provazu.“

I když se jmenované farmafirmy na dotaz Zdravotnického deníku k Ludvíkovu komentáři nevyjádřily, vysvětlily nám svůj současný postup.

„Celosvětová pandemie vytvořila jedinečný soubor výzev. Účinné léky proti covidu-19, jako je REGN-COV2, čelily v posledních 18 měsících mimořádné celosvětové poptávce a nebylo možné zvýšit výrobní kapacitu tak, aby byla poptávka uspokojena. S vědomím, že čelíme celosvětovému nedostatku dodávek, zaujala společnost Roche od samého počátku pandemie postoj, že bude mít jednotnou transparentní celosvětovou politiku pro stanovení cen a přístupu k přípravku REGN-COV2. Tato politika je stejná pro Českou republiku i pro všechny ostatní země a je snahou zajistit, aby všechny země měly stejnou možnost přístupu k tomuto léku a aby veškerou dostupnou nabídku jednoduše nevyužily země, které chtějí ostatní přeplatit. Chápeme, že některé aspekty této politiky nejsou typické, ale právě díky této politice se nám podařilo zajistit dostatečné dodávky důležité léčby pro občany České republiky. Úzce jsme spolupracovali s Ministerstvem zdravotnictví a dalšími partnery v českém zdravotnickém systému, abychom optimalizovali využití a přínos léčivého přípravku REGN-COV2 v Česku,“ napsal ZD vedoucí komunikace společnosti Roche Jiří Pěšina.

„Mnoho světových zemí již uzavřelo smlouvu o dodávkách antivirotika Paxlovid, a právě probíhají další jednání s více než stovkou vlád po celém světě, včetně České republiky. Dokud tato jednání pokračují, jejich průběh nekomentujeme. Naším cílem je dodat Paxlovid co možná nejdříve a za dostupnou cenu,“ říká tiskový mluvčí společnosti Pfizer ČR Tomáš Sazima.

Také Asociace inovativního farmaceutického průmyslu upozorňuje na to, že současná situace je zcela nestandardní a farmafirmy se v ní snaží dělat, co je v jejich silách.

„Koronavirová pandemie přinesla bezprecedentní situaci, tj. masové rozšíření jednoho typu onemocnění po celém světě ve shodný okamžik. Inovativní farmaceutické společnosti za pomoci akademických a výzkumných center dokázaly téměř nemožné, tedy v krátkém časovém horizontu přivést na trh účinné očkovací látky a léčiva. Nyní dělají vše pro to, aby při limitních výrobních kapacitách celosvětovou poptávku uspokojily. V současné pandemické situaci není realistická představa vyjednávání s každým jedním státem, regionem či dokonce zdravotnickým zařízením zvlášť (jako je tomu u většiny běžných léčiv ve standardní situaci). Proto se mnohé společnosti rozhodly o centralizaci objednávek při současném poskytování těchto přípravků za stejných podmínek celému světu (jedná se o tzv. „flat price policy“, výjimky mají pouze některé rozvojové země světa). Vzhledem k situaci však tento přístup vyžaduje bezodkladné jednání všech zúčastněných stran, aby bylo možné přípravky do České republiky včasně dovézt. Závěrem bych rád opětovně zdůraznil, že jsme ve zcela nestandardní situaci, která se vztahuje pouze na centrálně nakupovaná léčiva a očkovací látky proti covidu-19. Většina běžných léčivých přípravků se na trh a k pacientům dostává i nadále standardní cestou,“ vysvětluje výkonný ředitel AIFP Jakub Dvořáček.

Problém pro některé nemocnice představuje garance odběru

Na zkušenosti s farmaceutickými firmami dodávajícími léky na covid se Zdravotnický deník poptal také v dalších fakultních nemocnicích. Žádá z nich ale neoznačila spolupráci za problematickou.

„Dle nás farmaceutické firmy dělají v dané situaci maximum – a to s ohledem na nové léky, nové možností, zásobování i legislativu,“ uvádí Dana Lipovská, mluvčí FN U sv. Anny v Brně.

„Situace s pandemií covid-19 je pro celou oblast zdravotnictví i dodavatelských firem mimořádně složitá. Situaci v oblasti dodávek přípravků na léčbu covidu je možné hodnotit jako relativně slušnou,“ potvrzuje za FN Hradec Králové mluvčí Jakub Sochor.

Stejně to vidí také vedoucí nemocniční lékárny FN Brno Šárka Kozáková. Podle ní lze situaci hodnotit jako relativně slušnou především s přelomem roku 2021/2022. „První dodávky monoklonální protilátky RegnCov2 na jaře 2021 hodnotíme jako ne úplně zdařilou,“ dodává Kozáková.

Problém ovšem podle Evy Libigerové z FN Na Bulovce představuje garance odběru. „Zaměříme-li se na zkušenosti týkající se komunikace, rychlosti dodávek a poskytování informací k dodávkám, musíme konstatovat, že zkušenosti s farma firmami máme dobré. Vše probíhá podle běžných pravidel tak jako u jiných dodávek. Problém však vidíme v tom, že některé firmy žádají od státu garanci odběru. Tím se vystavujeme riziku, že pokud léky z nějakého důvodu nevyužijeme a zůstanou nám skladem nakoupené zásoby, vznikne nemocnici škoda. Predikce spotřeb se v situaci, která se dynamicky mění, vytvářejí obtížně. Někteří výrobci toto riziko nesou sami, jiní ho přenáší na stát či samotné nemocnice,“ přibližuje Libigerová.

Mnohé nemocnice ovšem přímo s farmaceutickými firmami nepřicházejí do kontaktu. „Léčivé přípravky nemocnice odebírají ve většině případů přes běžné distributory, tak je tomu i s přípravky souvisejícími s covid-19. Potíže s distribucí těchto přípravků nebývají,“ říká mluvčí VFN Marie Heřmánková.

„Farmaceutické firmy (kromě firmy Gilead, která nám dodává na základě veřejné zakázky antivirotikum Veclury inj. (Remdesivir)) nám napřímo nedodávají antivirotika na covid-19. Ostatní antivirotika (např. Bamlanvilimab, RegN-COV2/casirivimab/atd.) jsou umístěny ve FN Brno, Thomayerovy nemocnice nebo jsou dodávané přímo ministerstvem zdravotnictví, takže není přímá komunikace s dotyčnými farmaceutickými firmami,“ dodává za FN Ostrava Petra Petlachová.

Michaela Koubová