Nově musí platit, že základní pojištění by vždy krylo základní verzi výkonu a připojištění jen rozdíl mezi verzí základní a provedenou," říká předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Foto: Radek Čepelák

Pokud bude vláda trvat na škrtech, pocítí to pacienti. Buď omezováním péče, nebo finančně, varují ambulantní specialisté

Inflace, zdražování, změna spektra pacientů a teď ještě vládní škrty. Ambulantní specialisté jsou rozhořčeni současnou situací, kdy se vláda ve snaze snížit schodek státního rozpočtu rozhodla sáhnout právě do zdravotnictví. Napsali proto premiérovi a ministrům zdravotnictví a financí, aby od záměru upustili, jinak to pocítí pacienti. Podle předsedy Sdružení ambulantních specialistů Zorjana Jojka jinak bude nutné omezovat nákladově nejnáročnější výkony, nebo přibude výkonů přímo hrazených pacientem.

Ambulantní specialisté jsou velmi rozhořčeni přístupem nové vlády, která se rozhodla seškrtat peníze na zdravotnictví pro tento rok o 14 miliard. Napsali proto otevřený dopis premiérovi a ministrům zdravotnictví a financí, v němž se snaží vysvětlit, proč ke škrtům nepřistupovat.

„Sumárně lze jednoznačně říci, že bude-li množství peněz v systému stagnovat, bude to mít jednoznačně za důsledek nedostatečnost úhrad našemu segmentu a tím poškození našich pacientů,“ řekl ZD předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

V dopise vládním představitelům přitom ambulantní specialisté poukazují na to, že dopady pandemie na finanční stabilitu českého zdravotnictví v loňském roce vyžadují vydání kompenzační vyhlášky na tento rok s tím, že je nutné poskytovatelům alespoň dodatečně kompenzovat propady příjmů a zvýšené náklady na péči v minulém roce.

Zároveň v současné době raketově rostou ceny režijních položek včetně nákladů na energie. „Prožíváme zdražování všeho takového stupně, s jakým během dohodovacího řízení nikdo nepočítal,“ konstatuje Jojko.

Tato změna přitom už nyní začíná ohrožovat finanční stabilitu poskytovatelů a podle ambulantních specialistů i kvalitu a dostupnost péče. „Finance nastavené úhradovou vyhláškou ministerstva zdravotnictví pro rok 2022 tedy stačit nebudou. Těžko si lze představit, že by se toto zdražování vyhnulo cenám léků, zdravotnických prostředků a pomůcek. Stále nám také trvají zvýšené náklady v rámci potřeby zajištění osobních ochranných pomůcek, tj. respirátorů a dezinfekce. I u malých ambulancí jde o desítky tisíc korun ročně navíc,“ píše rada Sdružení ambulantních specialistů v dopise.

„Lze očekávat, že zvláště na spotřební materiál náročné obory (všechny chirurgické) svou péči omezí. Jen na osobní ochranné pomůcky máme náklady zvýšené o 60 tisíc ročně na každou dvojici lékař plus sestra. Tam, kde jich pracuje víc, jde o násobky. O inflaci nám zdražuje veškerý spotřební materiál, energie – jako všem – ještě více. Jistě jde v sumě o více než 10 procent. Jsou to peníze, které už dnes chybí, protože takovýto vývoj během dohodovacího řízení na letošek nikdo nečekal,“ doplňuje Zorjan Jojko.

Postcovid i komplikovanější pacienti

Aby toho nebylo málo, změnilo se ambulantním specialistům od druhé poloviny roku 2021 spektrum pacientů. Přibývá totiž lidí s chronickými postcovidovými potížemi a navíc mnozí odkládali péči kvůli strachu z pandemie, takže se nyní lékaři starají o komplikovanější případy. „Limity, které máme stanovené letos dle roku 2019 (z doby míru), přestávají stačit,“ konstatuje Jojko.

„Zdražování režijních položek a změna spektra pacientů bude zcela jistě pokračovat v roce 2023, a to i tehdy, pokud pandemie skončí. Neskončí-li, bude situace spíše gradovat,“ shrnují ambulantní specialisté v dopise.

K tomu, aby náročné období zvládli bez dopadu na pacienty, tak lékaři požadují dostatek peněz na kompenzační vyhlášku na rok 2021 a přípravu kompenzační vyhlášky na rok 2022. Vedle toho by mělo být vytvořeno finanční zázemí pro jednání o úhradách pro rok 2023.

„Nebude-li ze strany zdravotních pojišťoven nabídka pro jednání na rok 2023 odpovídat reálné situaci s přiměřeným navýšením našich úhrad, nejspíše nebude mít smysl se v rámci dohodovacího řízení vůbec scházet. To říkám s velkou lítostí, protože institut dohodovacího řízení považuji za správný a potřebný. Musí být ale o čem jednat,“ konstatuje Jojko.

Náklady vzniklé vládními nařízeními by se měly hradit odjinud

Pokud přitom zůstane úhrada na úrovni loňska, dojde dle SAS k poklesu dostupnosti a kvality ambulantní specializované péče. „Budou-li škrty od vlády, narostou nám náklady, které nebudeme mít z čeho platit. Pak budeme mít, myslím, jen dvě možnosti. Buď šetřit, tedy omezit péči, respektive nákladově nejnáročnější výkony, nebo hledat jiné legální cesty, jak úroveň péče zachovat – například tím, že relativně přibude nabídek na výkony přímo hrazené pacientem. Jiná cesta z toho nebude,“ načrtává Jojko.

Proto rada Sdružení ambulantních specialistů vládní činitele v otevřeném dopise žádá, aby upustili od záměru nenavyšovat platby za státní pojištěnce pro letošní rok, a zároveň nastavili jasný plán, o kolik se zvýší platby v roce 2023 a v dalších letech. Zároveň by měl být ponechán dostatek finančních prostředků pro vytvoření kompenzační vyhlášky pro loňský rok a mělo by se počítat s kompenzační vyhláškou i na rok 2022. Vedle toho by bylo na místě zohlednit aktuální cenovou situaci i vývoj nemocnosti, aby byly navýšeny limity na péči včetně předpisů léků, zdravotnických prostředků a pomůcek. Jinak totiž hrozí, že lékaři z obavy z regulačních srážek omezí preskripci i ostatní péči.

„Osobně mě mrzí, že vůbec vláda uvažuje tak, že chce sanovat problémy státního rozpočtu penězi ze systému zdravotního pojištění. Za nejlepší bych považoval, pokud by od tohoto záměru upustila a zároveň systém zdravotního pojištění přestala zatěžovat všemi náklady, které vznikají na základě jejích nařízení. Mám za to, že vymyslí-li např. hromadné testování, měla by na to dát extra peníze, nikoli je brát z péče o nemocné,“ uzavírá Jojko.

Michaela Koubová