Úterý, 5. července, 2022

Požadavky na nárůst úhrad se točí kolem prevence, kvality či dostupnosti. Ekonomická situace jim však nepřeje

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Prevence (u praktiků), dostupnost (u zubařů) či kvalita (u domácí péče) – to jsou některá z témat, okolo kterých se točí vyjednávání o úhradách pro příští rok. Nutno ovšem připomenout, že plátci zatím do dohodovacího řízení nepřišli s konkrétními návrhy s tím, že je nutno počkat na aktuálnější ekonomické údaje. Podle původního harmonogramu se tak sice měli zástupci poskytovatelů a pojišťoven po zahajovacím jednání v druhém dubnovém týdnu znovu sejít minulý týden, kvůli nejistým ekonomickým výhledům se ale nakonec setkají až na začátku května. Už nyní je ale téměř jisté, že dobře už bylo a poskytovatelé s žádným velkým navyšováním počítat nemohou. Jak ovšem vyplývá ze zápisů z prvního kola přípravné fáze, jsou přesto některé segmenty ochotny se dohodnout za podmínky, že bude zachován rovný přístup ke všem poskytovatelům.

Praktičtí lékaři by si v dohodovacím řízení rádi vybojovali posílení plateb za prevenci. Sdružení praktických lékařů přišlo s návrhem na nárůst o minimálně deset procent, a to jak u kapitační platby, tak u hodnoty bodu u mimokapitačních výkonů. Právě u mimokapitačních výkonů by přitom nejvíce měla být preferována preventivní péče, screeningy a dispenzarizace chronických pacientů s tím, že by měla být nově vytvořena kategorie superpreferenčních výkonů, kde by byla hodnota bodu navýšena o 20 procent. Také u dětských praktiků by pak měl být velký důraz kladen na očkování a prevenci.

Svazové pojišťovny ovšem při prvním kole přípravné fáze jednání poukázaly na to, že jejich záměrem je proporcionální růst. Vzhledem k tomu, jak nyní vypadají ekonomické výhledy, by přitom přísliby vyššího nárůstu mohly vést k rozkolísání systému a ve finále ke zpožďování plateb.

Stomatologové, kteří dlouhou dobu při jednáních o úhradách stáli stranou, by rádi udrželi výši plateb alespoň tak, aby pokryla základní péči pro ty, kdo si ji nemohou dovolit zaplatit z vlastní kapsy (psali jsme také zde). Na jednání přitom šéf České stomatologické komory Roman Šmucler poukázal na to, že v Česku máme o 30 procent více stomatologů, než je průměr EU, ale smlouvu s pojišťovnou nemá více než tisícovka z nich – což se pochopitelně podepisuje na dostupnosti péče. Cílem úhradového mechanismu by tak měla být stabilizace a zlepšení úrovně dostupnosti hrazených stomatologických služeb pro pojištěnce zdravotních pojišťoven.

Podle Šmuclera je prioritou další úprava agregované platby, vyšší úhrada preventivní péče a vyšší ohodnocení kriticky nutných vybraných výkonů tak, aby nedošlo k dalšímu omezení dostupnosti základní péče. Podle něj by bylo možné diferencovat úhrady ve stomatologii podle počtu registrovaných pacientů a nasmlouvávat stomatology dle úvazků, aby bylo možno řídit kapacitu. Smlouvy mezi pojišťovnami a stomatology by přitom bylo možné stavět tak, aby byla nasmlouvaná výše úvazku svázána s počtem pacientů. Pojišťovny na to deklarovaly, že jsou připraveny dál jednat o agregaci péče, spolupracovat s komorou i nasmlouvat další stomatology do sítě.

Záchranky s kraji by chtěly změnu systému financování

Domácí péče by zase v rámci dohodovacího řízení pro příští rok ráda vyjednala větší podporu kvality péče. Ne všechny agentury domácí péče totiž dnes plní kritéria kvality. Proto by je zástupci segmentu chtěli novelizovat tak, aby poskytovatelé byli lépe motivováni k provádění kvalitní péče a plnění kvalitativních ukazatelů. Zvýšení finančních prostředků pro ty, kdo plní kritéria kvality, by přitom bylo kompenzováno snížením úhrady těm, kdo je neplní. Vedle toho by domácí péče ráda dosáhla navýšení výkonů o inflaci a vyjmutí překladů do lůžkového hospice z regulace překladů do lůžkových zařízení.

Lázně prozatím konkrétní návrh na vstupní jednání nepřipravily, preferují ovšem globální dohodu rovnou pro celý systém. Zástupci segmentu tak jsou připraveni se dohodnout za podmínky, že nebudou zvýhodněny jiné segmenty, respektive že budou zajištěny stejné podmínky vývoje úhrady ve všech segmentech.

S výraznou změnou oproti tomu přišly po domluvě s Asociací krajů ČR záchranky. Ty představily požadavek na kombinovanou úhradu, kdy by došlo ke kombinaci platby za výkon a platby za obyvatele v kraji. Návrh přitom vznikl na základě požadavku Asociace krajů ČR s cílem zvýšit podíl úhrady z veřejného zdravotního pojištění a snížit náklady krajů na provoz záchranek, o čemž už předseda asociace krajů jednal s premiérem. Změna by přitom představovala dopad ve výši minimálně 1,85 miliardy pro systém (tedy 45 procent meziročně) plus dále navýšení hodnoty bodu za zdravotní a dopravní výkony. Protože ale změna nebyla dopředu s pojišťovnami projednána, nejsou přinejmenším svazové pojišťovny v tuto chvíli připravené návrh v předložené podobě akceptovat. Problematice se budeme více věnovat v dalších vydáních ZD.

-mk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY