Rozhodnutí podstoupit interrupci není jednoduché, ale jedině sama žena má právo jej učinit a nesmí být přitom ani ona, ani její lékařka či lékař kriminalizováni. Foto: Pixabay

Bezpečné interrupce patří mezi základní zdravotní péči. Jejich kriminalizace ohrožuje zdraví i životy žen

Zajistit ženám přístup k bezpečným interrupcím má být zcela nezbytnou součástí základní zdravotní péče. Tak zní oficiální stanovisko Světové zdravotnické organizace (WHO), která dlouhodobě upozorňuje na závažná rizika, k nimž dochází, pokud ženy nemají možnost absolvovat tento zákrok legálně a v bezpečných podmínkách. Kriminalizovat interrupce, tedy trestat zdravotníky, kteří je provádí, nebo dokonce i ženy samotné, nevede k jejich poklesu, ale pouze k tomu, že probíhají pokoutně. To závažně ohrožuje zdraví žen a dívek, nebo dokonce vede ke zbytečným úmrtím. Dokládají to desítky odborných studií, z nichž stanovisko WHO vychází.

Interrupce vyvolávají řadu silných emocí a jsou tématem, které dokáže štěpit společnost. O to důležitější je vtáhnout do veřejné debaty relevantní vědecká data, nikoliv jen osobní názory či předsudky. Na vědeckých datech a také respektu k lidským právům, včetně ochrany ženských sexuálních a reprodukčních práv, by měla být založena i legislativa a politika jednotlivých zemích v této otázce. To je základní poselství Světové zdravotnické organizace, která letos na jaře vydala aktualizovaná odborná doporučení pro oblast interrupcí. Rozsáhlý dokument se věnuje jak vlastnímu nastavení zdravotní péče o ženy, které se rozhodnou podstoupit interrupci, bezpečnosti těchto zákroků a správné praxi, tak oblasti legislativy a ochrany lidských práv.  

„Ženy by vždy měly mít právo rozhodnout se, když se jedná o jejich těla a jejich zdraví. Omezování přístupu k interrupcím nevede k redukci počtu těchto zákroků, pouze častěji vede ženy a dívky k tomu, aby vyhledávaly ty nebezpečné. Mít přístup k bezpečným interrupcím zachraňuje životy,“ uvedl před několika dny na svém facebookovém profilu Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO. Toto prohlášení vydal krátce poté, co mezinárodní magazín POLITICO zveřejnil uniklé záznamy o jednání amerického Nejvyššího soudu, jež ukazují, že konzervativní soudci zvažují zvrátit rozhodnutí v případu Roe versus Wade, které před více než 50 lety fakticky otevřelo cestu k legalizaci interrupcí v USA. Nyní však hrozí, že se země vrátí o desetiletí zpátky a provádění interrupcí v zájmu „ochrany života“ bude zásadně omezeno nebo dokonce zcela zakázáno.

Odborné gynekologické společnosti odmítají zákazy interrupcí

Podle statistik odborné společnosti American College of Obstericians and Gynecologists (ACOG), která zastupuje více než 58 tisíc lékařů a lékařek, interrupci podstoupila každá čtvrtá žena mladší 45 let. Tato odborná společnost se již v minulosti opakovaně jednoznačně postavila proti restrikcím, které by měly omezit přístup k interrupcím. „Jako lékaři, kteří pečují o zdraví žen, jsme odhodláni zajistit bezpečnou zdravotní péči pro ženy. Pokud mají být interrupce bezpečné, musí být současně legální i dostupné,“ stojí ve stanovisku společnosti z roku 2020. Vytvářet bariéry, které mají bránit ženám v tom, aby interrupce podstoupily, nedává z medicínského hlediska smysl, pouze to zhoršuje již tak náročnou situaci žen a vede podle ACOG k tomu, že jejich zdraví a životy budou zbytečně v ohrožení. „Medicína jako věda není subjektivní a pevná osobní víra by nikdy neměla převážit nad vědeckými důkazy, standardy lékařské péče nebo dokonce řídit politiku, která ohrožuje zdraví a životy lidí,“ konstatovala ACOG ve svém stanovisku v roce 2019 s tím, že interrupce patří k základní zdravotní péči.   

International Federation of Gynaecology and Obstetrics (FIGO), mezinárodní odborná společnost, pak upozorňuje, že právě nemožnost podstoupit interrupci legálně a bezpečně vede k tomu, že 45 procent ze všech těchto zákroků na světě je prováděno rizikově. Celosvětově je pak celkem 13 procent úmrtí těhotných žen a matek způsobeno právě nebezpečnými různě pokoutně prováděnými interrupcemi. Jedná se o úmrtí, kterým by bylo možné předejít tím, že ženy získají možnost podstoupit interrupci bezpečně, tedy s odpovídající zdravotní péčí.

Kvůli nebezpečným interrupcím ročně zemře 39 tisíc žen

Globálním cílem WHO je dosáhnout toho, aby interrupce byly prováděny bezpečně. To znamená, že budou legální, bude zajištěna potřebná zdravotní péče a zároveň s respektem k reprodukčním a sexuálním právům žen. Podle statistik WHO je celosvětově každý rok provedeno 25 milionů nebezpečných interrupcí, při kterých ženy a dívky riskují své zdraví a mnohdy i životy. Craig Lissner, ředitel programu WHO pro sexuální a reprodukční zdraví, upozorňuje, že mít přístup k bezpečně prováděným interrupcím je klíčovou součástí základní zdravotní péče: „Téměř každému úmrtí a zranění, k nimž dojde v důsledku nebezpečných interrupcí, je možné předejít. Proto doporučujeme, aby ženy a dívky měly přístup k interrupcím a dalším službám plánovaného rodičovství, když je potřebují.“

Pokud jsou interrupce prováděny metodami, které doporučuje WHO, ať již chirurgicky nebo farmakologicky, a současně je provádí dostatečně kvalifikovaný personál, jedná se o jednoduchý a extrémně bezpečný výkon. Avšak zhruba polovina ze všech interrupcí, které jsou na celém světě provedeny, není vykonána za bezpečných podmínek. Při rizikových a mnohdy různě pokoutně prováděných interrupcích každoročně zemře 39 tisíc žen, a dívek a další miliony žen a dívek pak musí být hospitalizovány kvůli následným komplikacím.

Čím více zákazů a omezení, tím nebezpečnější interrupce jsou

WHO považuje za důležité, aby ženy a dívky měly možnost podstoupit bezpečnou interrupci bez zbytečných bariér. Ony bariéry totiž nevedou k tomu, že by počet interrupcí klesal, ale pouze k tomu, že se ženy a dívky stáhnou do „šedé zóny“ a podstoupí zákrok pokoutně, tedy s výrazně vyšší mírou zdravotních rizik. Mimo jiné to znamená, že část žen se sama pokusí si na základě různých pověr a nijak neověřených doporučení vyvolat potrat. Současně také vzniká „černý trh“, v rámci něhož jsou prodávány různé léky bez jakékoliv kontroly či interrupce prováděny v improvizovaných podmínkách a mnohdy i lidmi bez potřebného zdravotnického vzdělání a odborné praxe. Tlak na „zachování života“ za každou cenu pak dle dostupných dat vede i k tomu, že zdravotníci v obavách z možné kriminalizace odmítají provést interrupci i v případech, kdy plod není životaschopný, což vede k dalším zdravotním rizikům pro ženu i k její zbytečné traumatizaci.

Většina zemí světa umožňuje legální interrupce, nicméně 20 států je zakazuje úplně bez výjimek. Další státy pak různě kriminalizují jak ženy samotné, tak zdravotníky nebo jiné osoby, které jim poskytnou pomoc a umožní podstoupit interrupci. V Polsku například nyní probíhá soudní líčení s Justynou Wydrzyńskou, která se snažila pomoci oběti domácího násilí a zaslala jí léky způsobující farmakologickou interrupci. Ženě nyní hrozí až tři roky odnětí svobody.

„Je přímo životně důležité, aby byla interrupce bezpečná z lékařského hlediska, ale to samo o sobě nestačí. Stejně jako u jiné zdravotní péče je třeba zajistit, aby bylo respektováno rozhodnutí a potřeby žen i dívek, bylo s nimi zacházeno důstojně, bez stigmatizace nebo odsouzení,“ vysvětluje Bela Ganatra, ředitelka programu WHO pro prevenci nebezpečných interrupcí. Nikdo by podle ní neměl být trestně stíhán nebo jakkoliv jinak penalizován jen proto, že podstoupí interrupci nebo poskytne ženám či dívkám během náročné životní situace pomoc. WHO kritizuje bariéry, které některé země zakotvily v legislativě se zdůvodněním „ochrany života“, jako jsou například povinné čekací lhůty, nutnost písemného souhlasu dalšího člena rodiny nebo striktně nastavené limity, do kdy je možné interrupci provést, či přísně nastavené důvody, kdy je vůbec zákrok možný. Výsledkem těchto nařízení je ve skutečnosti pouze to, že jsou interrupce prováděny pokoutně, tedy výrazně rizikověji.

Podle statistik WHO v zemích, kde platí přísné restrikce pro provádění interrupcí, je bezpečný pouze jeden z čtyř provedených zákroků. Zatímco v zemích, kde platí liberálnější legislativa, je bezpečných devět z deseti provedených výkonů. „Důkazy jsou jasné. Pokud chcete zabránit nechtěným těhotenstvím a nebezpečným interrupcím, musíte ženám poskytnout komplexní sexuální výchovu, potřebné informace, péči v oblasti plánování rodičovství a možnost absolvovat interrupci bezpečně,“ dodala doktorka Ganatra.

„Potratové pilulky“ jsou cesta

WHO, ACOG i FIGO ve svých stanoviscích také podporují interrupce, které jsou prováděny pomocí léků. Tento způsob je prokazatelně bezpečný a současně může být použit i tam, kde je přístup ke zdravotní péči velmi omezený, například v rozvojových zemích. Farmakologická interrupce je legální a dostupná mimo jiné i v Česku a je na rozhodnutí ženy a jejího lékaře či její lékařky, zda zvolí tuto možnost.

„Farmakologicky provedená interrupce je bezpečná a v klinických studiích se její úspěšnost pohybuje mezi 92,5 až 100 procenta v závislosti na gestačním stáří, časovém intervalu mezi mifepristonem a misoprostolem, způsobu podání misoprostolu a podané dávce,“ konstatoval Nafissa Osman, gynekolog a porodník působící na Eduardo Mondlane University v Mozambiku a současně člen výboru FIGO pro bezpečné interrupce. Možnost podstoupit interrupci pomocí léků, kdy je konzultace se školenými zdravotníky provedena na dálku, umožňuje podle FIGO i WHO zajistit bezpečný zákrok i pro ženy a dívky, které nemají přístup ke zdravotní péči, případně čelí stigmatizaci a odsouzení ze strany svého okolí. Navíc se jedná o diskrétní proces, což je velmi důležité zejména pro ženy a dívky, které se nachází ve složité osobní situaci, například čelí domácímu násilí nebo se pohybují v silně náboženském restriktivním prostředí.

Pozornost je nyní upřena ke Spojeným státům, kde prudce vzrostly prodeje léků způsobujících interrupci poté, co se na veřejnosti objevily informace o úmyslu Nejvyššího soudu interrupce v zemi zcela postavit mimo zákon. Jak však připomíná deník The Washington Post, v zemi se opakovaně objevují snahy ze strany konzervativních republikánských zákonodárců postavit mimo zákon i možnost získání těchto léků na dálku.

Ludmila Hamplová