Čtvrtek, 7. července, 2022

Lékaři: Nové léky mohou u pacientů s roztroušenou sklerózou oddálit invaliditu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Dřívější nasazení moderních biologických léků může u pacientů s roztroušenou sklerózou oddálit invaliditu. Podle lékařů se státu vyplatí, pokud budou z veřejného zdravotního pojištění hrazeny více lidem, protože pacienti budou moci déle pracovat, platit daně a nebudou potřebovat sociální podporu. Informace dnes zazněly na tiskové konferenci k blížícímu se Světovému dni roztroušené sklerózy, který připadá na 30. května.

Zdravotní pojišťovny hradí od letošního roku biologickou léčbu více pacientům, dříve byla dostupná až při určitém stupni zhoršení jejich stavu. Omezení bylo dané vysokou cenou těchto léků.

„Takzvaná vysoce efektivní léčba dramaticky mění prognózu pacienta, umí o celé roky odsunout nástup invalidity, která se s nemocí pojí. Dokazují to zahraniční studie,“ uvedla neuroložka centra Neurologické klinicky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Eva Kubala Havrdová.

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, kterou nelze zcela vyléčit a není známá ani její příčina. Postihuje hlavně mladší osoby ve věku 30 až 50 let, více než dvě třetiny pacientů jsou ženy. U nemocných se objevují problémy s pohybem, zrakem či řečí, únava, bolesti i deprese. Typickým příznakem je střídání záchvatů a období zdánlivého klidu.

Každý rok lékaři diagnostikují 700 až 800 nových případů. „Podle našich odhadů by novou léčbu mohlo dostat 50 až 70 procent z nich,“ uvedla neuroložka Dana Horáková, která je garantkou pacientského registru. V něm lékaři shromažďují data o více než 19.000 pacientů z odhadovaných asi 22.000 s touto diagnózou. Podle dat z roku 2021 má biologickou léčbu asi 56 procent z těch, kteří v posledním půl roce navštívili odborné centrum.

Současná uprchlická krize přivedla do ČR asi třicítku pacientů s RS z Ukrajiny. Stres z válečného konfliktu v Evropě ale zhoršuje zdravotní stav i českých pacientů. Vysoká míra stresu totiž přispívá k atakám, tedy období zhoršení příznaků nemoci.

„Prožili jsme covidovou pandemii, na kterou navázala válka na Ukrajině, a čekáme zhoršení ekonomické situace. To vše jsou velké stresory, které naši pacienti silně prožívají a bohužel mohou zapříčinit ataku,“ vysvětlila Horáková.

Silný stres může být i spouštěčem nemoci, samotné onemocnění se pak může pojit s depresemi. Zánět v mozku totiž podle odborníků blokuje vylučování hormonu serotoninu, který má vliv na duševní pohodu. U autoimunitních nemocí, jako je právě RS, se duševní rozpoložení do zdravotního stavu promítá. Pacienti, kteří přestávají vládnout nad svým tělem, tak často potřebují i psychoterapeutickou pomoc.

Rizikovými faktory pro rozvoj nemoci jsou vedle genetické dispozice také kouření, nedostatek vitaminu D a nakažení takzvaným Epstein-Barrové virem, který je původcem infekční mononukleózy a dalších nemocí.

-čtk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY