Úterý, 5. července, 2022

Příjmy do systému mají být příští rok o sedm miliard vyšší, než se nejdřív myslelo. Dohodovací řízení to ale zřejmě moc nezmění

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Ačkoliv měly být podklady analytické komise dohodovacího řízení k dispozici už na konci března, nakonec je mají plátci a segmenty ve finální verzi k dispozici až nyní. Čekalo se totiž na aktualizované predikce ministerstva financí, které už reflektují i válku na Ukrajině. Podle aktualizované zprávy by přitom mělo příští rok do systému přijít celkem skoro 440 miliard, což znamená růst o 4,3 procenta oproti letošnímu roku. Jde o zhruba sedm miliard více, než s čím počítala původní březnová zpráva.

Podle původní zprávy analytické komise se pro tento rok počítalo s příjmy ve výši 420,58 miliardy korun, což je meziroční nárůst o 5,04 procenta, a pro rok 2023 ve výši 432,69 miliardy, což je proti letošku nárůst o 2,88 procenta. Na základě požadavku z jednání analytické komise 28. března však zdravotní pojišťovny připravily aktualizovaný odhad příjmů na roky 2022 a 2023, který vychází z dubnové makroekonomické predikce ministerstva financí a současných informací o výši platby za státního pojištěnce. Upraveny přitom byly nárůsty výběru pojistného v letech 2022 i 2023 a počet uprchlíků ve druhém pololetí 2022 a v prvním pololetí 2023.

„Na základě aktualizovaných předpokladů vychází odhad příjmů systému veřejného zdravotního pojištění pro rok 2022 ve výši 421,28 mld. Kč (nárůst o 5,22 procenta oproti roku 2021) a pro rok 2023 ve výši 439,39 mld. Kč (nárůst o 4,30 procenta oproti roku 2022),“ píše se v aktualizované zprávě.

Přístup plátců to ale asi zásadně nezmění. „Z hlediska predikce je tam asi o sedm miliard víc, ale jsou to odhady. Všechno se bude odvíjet od toho, jak bude vypadat valorizační zákon. Z našeho pohledu se tak v tuto chvíli příliš nic nemění, jednání běží,“ poukazuje náměstek VZP Jan Bodnár s tím, že další kolo jednání je plánováno na tento týden.

Zdroj: Aktualizovaná zpráva analytické komise DŘ

Podobně to vidí Svaz zdravotních pojišťoven. Jeho prezident Ladislav Friedrich shrnuje, že celkový nárůst pojistného (už se zmíněnými sedmi miliardami) by mohl být asi 18 miliard korun. „Ani takový nárůst však nevytváří pro cenová jednání dostatečný prostor. Část nárůstu pojistného musí být použita k odstranění letošní dotace ze zůstatků na fondech zdravotních pojišťoven a další zdroje pohltí specifické nárůsty v některých rozvojových položkách. Již tradičně jsou to rychle rostoucí náklady specializovaných center, reformní náklady v psychiatrii a řada dalších titulů. Pro plošné navýšení úhrad tedy ani podle aktualizovaných zdrojů skoro nic nezbývá. S napětím proto sledujeme, jakou platbu státu nastaví novela zákona pro státní pojištěnce od 1.1.2023. Cenová jednání se stále ještě zabývají diskusí o vhodných nástrojích úhrad a regulací. Konkrétní cenové parametry budou zřejmě diskutovány až v samém závěru,“ vysvětluje Friedrich.

V tuto chvíli tak bude vedle vývoje ekonomické situace záviset hlavně na tom, jaká bude výše plateb za státní pojištěnce v příštím roce. Vládní návrh novely zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, která přichází se snížením ze současných 1 967 Kč za jednoho státního pojištěnce měsíčně na 1 567 Kč v druhém pololetí tohoto roku, by přitom dnes měl jít do prvního čtení ve sněmovně. Jak na tom budeme v příštím roce, zatím také zůstává ve hvězdách – na březnovém Kulatém stole ZD ministr zdravotnictví Vlastimil Válek hovořil o částce mezi 1 850 a 1 980 korunami (více zde). Navýšení o stokorunu na státního pojištěnce měsíčně by přitom do systému veřejného zdravotního pojištění přineslo cca šest až sedm miliard navíc. Protože ale do konce dohodovacího řízení pro příští rok zřejmě nebude jasno, ponese se jednání v duchu velké nejistoty. Jednou z možností je, že by se vytvořilo několik variant podle toho, jaká výše plateb za státní pojištěnce bude schválena.

Kompenzační vyhláška zvýšila náklady za rok 2020 o dalších 10 miliard

V poslední verzi zprávy analytické komise také došlo k upřesnění nákladů za rok 2020. Celkové náklady zdravotních pojišťoven na hrazené zdravotní služby ze základního fondu zdravotního pojištění dosáhly v roce 2021 výše 404,5 miliardy Kč, což v porovnání s předchozím rokem 2020 znamená zvýšení o 45,4 miliardy (12,63 procenta). Oproti zprávě analytické komise z konce března přitom došlo k navýšení nákladů za rok 2020 vzhledem k tomu, že již byly zohledněny i dopady kompenzační vyhlášky. Výsledkem je vzrůst nákladů o 10 miliard na 359 miliard korun.

Zdroj: Aktualizovaná zpráva analytické komise DŘ

Připomeňme, že příjmy systému veřejného zdravotního pojištění se loni vyšplhaly na 400,4 miliardy, kdy příjmy z vybraného pojistného činily 274 miliard a pojistné za státní pojištěnce dosáhlo výše 126,3 miliardy. V porovnání s rokem 2020 se celkové příjmy zdravotních pojišťoven zvýšily o 47,4 miliardy čili o 13,43 procenta. Výběr pojistného přitom vzrostl o 18,3 miliardy (7,17 procenta) a příjmy ze státního rozpočtu o 29 miliard čili o celých 30 procent. Tento nárůst plynul ze zvýšení platby za státního pojištěnce z 1567 Kč na 1767 Kč, výše nárůstu byla ovlivněna i nižší srovnávací základnou v roce 2020, kdy do května 2020 byla výše platby za státního pojištěnce 1067 Kč.

V roce 2021 dosáhla hodnota průměrného ročního příjmu na pojištěnce výše 37 964 korun, což je meziroční nárůst o 4500 Kč (13,45 procenta). Příjmy za státního pojištěnce dosáhly hodnoty 21 204 Kč (růst o 4 889 Kč, tj. o 29,97 procenta), za nestátního pojištěnce to pak bylo 59 720 Kč (meziroční nárůst o 3 968 Kč, tedy 7,12 procenta). Podíl příjmů za státní pojištěnce na celkových příjmech vzrostl z 22 procent v roce 2019 na 31,5 procent v roce 2021.

-mk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY