„Toto je téma, které by nás mohlo sjednotit,“ prohlásil bývalý ministr zdravotnictví a poslanec Národní rady SR Richard Raši (HLAS – sociálna demokracia) v diskusi u Kulatého stolu Zdravotnického deníku, která proběhla v polovině červa v Bratislavě. Měl na mysli podporu a financování prevence ze strany státu a zdravotních pojišťoven. Shodnul se na tom s dalšími účastníky diskuse – předsedkyní Výboru pro zdravotnictví Janou Bittó Cigánikovou (SaS) a exministrem zdravotnictví a poslancem Markem Krajčím (OĹANO). „Musíme zainvestovat do prevence, to musí být nosná linie pro budoucnost a pro vizi zdravotnictví, už proto, že celý systém stále obtížněji ufinancovatelný,“ zdůrazňuje Richard Raši.
Jak vyplynulo z vyjádření slovenských poslanců, podpora prevence jde dvěma hlavními směry. Jeden mají na odpovědnosti zdravotní pojišťovny, které by měly najít cesty, jak motivovat své klienty k odpovědnému chování za své zdraví a druhým pak promyšlené investování ze strany státu.
Investujme do osvědčených programů
„Nyní jsme ve fázi, kdy bojujeme o to, aby rezort přežil, protože musíme zastabilizovat zdravotnické pracovníky, dořešit léky, plán obnovy. To je opravdu boj o život. Budoucnost má být ale o tom, co bude těžké, ale nevyhnutné – tedy o prevenci. Když se vláda nyní rozhodne, že investuje do prevence velké prostředky, které jí možná budou v daném momentu chybět jinde, plody tohoto stromu, posbírají až další vlády,“ říká Richard Raši a vzpomíná na svou zkušenost z roku 2009, kdy byl ministrem zdravotnictví a podařilo se mu ve vládě prosadit podporu preventivních programů kardiologické společnosti. „Dostával jsem na vládě otázky jako, proč poskytovat podporu nyní, když benefity přejdou do jiného volebního cyklu. Jde tedy o to, aby vláda dokázala učinit rozhodnutí, která jí budou stát peníze, přestože benefity získají ti, kteří přijdou po ní. V prevenci musí vláda myslet dál než na jedno volební období. Až zvládneme boj o život, měla by vzniknout pravidla jistého procenta, které by bylo povinné investovat do racionálních projektů navržených odbornými společnostmi nebo nějakými na Slovensku etablovanými entitami. Kopíroval bych to, co je osvědčené v zahraničí. Už před deseti lety se mluvilo o tom, jak Finové podporou ryb a zdravé výživy změnili kardiální status u obyvatel. Potřebujeme si tedy zvolit nejlepší světovou praxi a nevymýšlet slovenská inovativní řešení. Vybrat to, co během let osvědčilo a kde je jasně garantováno, jaký benefit přinese vložené euro do prevence za pět nebo deset let. Mám na mysli především dlouhodobé investice do harm reduction, čili snižování rizika u kouření, alkoholu, nezdravého stravování,“ vysvětluje Raši. O prevenci, snižování rizika a vůbec efektivním rozhodování v oblasti veřejného zdraví se vedla také slovensko-česká debata v mezinárodním panelu Zdravotnického deníku, který se také uskutečnil v Bratislavě – více v článku zde.
Za prevenci snížení pojistného
„Kdybych byla já ministryní, tak to udělám tak nařídím pojišťovnám, aby se zaměřily na konkrétní přínosy u konkrétních diagnóz. Když mám třeba dnes nějaký počet diabetiků, tak chci, aby jich bylo za pět let méně a když pojišťovny dosáhnou určitého procenta, dostanou zisk. Cíl by si stanovily samotné pojišťovny, když ho nedosáhnou, tak zisk nedostanou. Zisk je motivací, aby vytvářely programy, které dlouhodobě motivují pacienty k určitému chování,“ vysvětluje svoji „filosofii“ předsedkyně Výboru pro zdravotnictví Jana Bittó Cigániková. Zároveň by podle ní měla být možnost hýbat s cenou pojistného a odměňovat lidi, kteří chodí pravidelně na preventivní prohlídky, dodržují doporučení lékařů apod., což znamená, že ti, kteří by se tímto žádoucím způsobem nechovali, by na odměnu nedosáhli. „Nenazýváme to sankcí, ale benefitem pro ty, kteří doporučení dodržují. Bylo by to nějakých deset položek, které si stanoví pojišťovny podle své vlastní politiky. Nazýváme to program deset za deset. Nekouříš, nepiješ, snižuješ BMI index, chodíš na preventivní prohlídky, očkuješ se atd – za všechno toto by mohla jít desetinka procenta z pojistného dolů a o celé procento budeš mít nižší pojistné, když dodržíš všech deset. Tuto představu mám prodiskutovánu s pojišťovnami, k realizaci by ale bylo třeba změnit zákon tak, aby bylo možné hýbat pojistným, což by bylo velmi zdravé a pomohlo například i k tomu, aby pojišťovny začaly reálně soutěžit,“ popisuje přístup strany Sloboda a solidarita její poslankyně a přidává zajímavý postřeh z návštěvy Holandska, kde spolu soutěží 23 zdravotních pojišťoven. „Ptala jsem se: Na co získávají pojišťovny nejvíce pojištěnců? Nebyly to benefity ani zuby zadarmo, ale cena. Oni tam mohou hýbat cenou pojistného základního balíčku. Sníží cenu a tehdy naberou víc pojištěnců. Jsou nuceni k soutěži a musí bojovat snížením ceny. Zároveň je ale ně zákonem stanovený standard, který musí plnit, pod který nesmějí jít,“ dodává Jana Bittó Cigániková s tím, že takový princip by se jí líbil i na Slovensku.
Také další bývalý ministr a nyní poslanec Marek Krajčí říká prevenci „určitě ano“. Ostatně, podílel se na přípravě programu své strany, kde byl zadefinován způsob, jakým by měli být odměňováni pojištěnci, pokud budou odpovědní ke svému zdraví. „Měly by si to měly regulovat pojišťovny. Je to nakonec v jejich zájmu, protože pokud by do prevence investovaly dostatečné zdroje, měly by zdravější kmen a potom by i vyšší zisky. Upřímně ani toto nefunguje u nás tak, tak jak by mělo, proto jsme navrhovali bodový motivační systém – v případě, že má pojištěnec nějaké prevence, získává benefity, které by se mohly zavést centrálním regulátorem a povzbudit tak preventivní chování našich občanům,“ říká Krajčí.
Tomáš Cikrt
