Pátek, 19. srpna, 2022

Lékařské fakulty zatím v péči o duševní zdraví studentů volí spíše tradiční řešení. Objevují se však i náznaky změny

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Poradny pro studenty nebo volitelné semináře na podporu psychohygieny a zvládání stresu. To je základní podpora, kterou lékařské fakulty nabízí svým studentům, jež se potýkají během svého náročného studia se značnou mírou stresu. Podle autorů nedávného průzkumu Čeští medici v (ne)pohodě však toto nestačí a je třeba se zaměřit i na snižování „zbytného“ stresu, například nastavením předvídatelnějšího prostředí při zkouškách, vymezením jasného objemu vědomostí a také jeho přizpůsobením proměnám současné medicíny. A ač se objevují první náznaky změny, k těmto tématům zatím fakulty přistupují spíše tradičně.

Nedávný průzkum Čeští medici v (ne)pohodě 2021 autorského týmu portálu Po medině poukázal na problémy, s nimiž se potýkají mladí lidé během studia medicíny. Ty nezřídka končí i somatickými potížemi nebo užívání alkoholu či antidepresiv. Zájem o výsledky průzkumu již otevřeně projevil rektor „domovské“ Ostravské univerzity Jan Lata a také vedení ostravské lékařské fakulty vyjádřilo otevřenost k diskuzi nad tím, jak snižovat stres u svých studentů, a začalo s autory průzkumu spolupracovat. A jakou pomoc a řešení nabízí svým „ovečkám“ v nepohodě ostatní lékařské fakulty?

Jak zjistil Zdravotnický deník, standardem je základní podpora prostřednictvím psychologických poraden, a to jak formou osobního setkání, tak i na dálku. V Plzni například pomáhá medikům s psychickými problémy centrum podpory, které pořádá i seberozvojové semináře a semináře zaměřené na duševní zdraví (s tématy jako Kritické myšlení, Konec prokrastinace, Růstové a fixní myšlení, Efektivní studium, Time management nebo Jak zvládat stres).

„Potřeba podpory studentů se v souvislosti s pandemií covidu-19 a válkou na Ukrajině oproti předchozím letům dost zvýšila,“ konstatuje v této souvislosti mluvčí plzeňské lékařské fakulty Barbora Černíková. A dodává, že další nabídku poskytuje Psychiatrická klinika lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Plzeň. Ta pořádá i pravidelné kurzy mindfulness a v době covidové pandemie zorganizovala podpůrnou skupinu pro studenty se zkušenostmi z covidových jednotek.

Pravidelnou konzultační službu a případně i následnou péči prostřednictvím týmu dvou klinických psychologů a dvou psychiatrů nabízí od září loňského roku 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (UK). Ta během vlastního šetření v roce 2020, který se zabýval duševním zdravím mediků, zjistila, že čtvrtina respondentů uvádí příznaky střední až těžké deprese. Významnou roli v tom sehrála již zmíněná pandemie covidu-19. S tímto vědomím zřídila fakulta po vzoru zahraničních zkušeností nízkoprahové kontaktní místo pro duševní zdraví. „Nonstop telefonní linka určená pro řešení akutních problémů studentů funguje nicméně na naší fakultě již dlouhodobě,“ upřesnil Zdravotnickému deníku proděkan pro studium a výuku David Marx. „V praxi se jedná nejčastěji o problémy spojené s akutním somatickým onemocněním či příznaky duševní nepohody jako úzkostné stavy, deprese apod. Studentům je dle potřeby zprostředkována akutní intervence, například v Centru krizové intervence,“ popisuje Marx.

Psychologická poradna je studentům k dispozici i na lékařské fakultě v Hradci Králové. Ta nově nabízí terapii ve skupině. „Společně se studentskými spolky se pak snažíme propagovat extrakurikulární semináře ve spolupráci s Psychiatrickou klinikou, jako canisterapie, muzikoterapie a další,“ uvedla mluvčí fakulty Pavla Sedlářová. A dodává: „V rámci Týdnů duševního zdraví jsme na začátku akademického roku 2021/2022 realizovali outdoorovou hru, která spočívala v hledání schránek obsahujících kvízové otázky z oblasti duševní hygieny a zdraví. Tuto aktivitu plánujeme zachovat i do budoucna a dále rozvíjet.“

Jak zabránit vyhoření

Fakulty také obvykle svým studentům v rámci výuky nabízí, často ovšem spíše formou volitelných předmětů, témata jako zvládání stresu či principy psychohygieny.

„V rámci předmětu Komunikace a základy paliativní medicíny ve 3. ročníku probíráme se studenty hodnoty lékařské profese a zásady profesionality,“ uvádí například přednostka Kliniky paliativní medicíny 1. lékařské fakulty UK Kateřina Rusínová. A pokračuje: „Základem je důraz na empatickou komunikaci, která je prokázána jako prevence syndromu vyhoření zdravotníků. V rámci praktické interaktivní výuky je učíme sdělení nepříznivé zprávy i reakce na emoční obsah komunikace. Zdrojem protrahovaného stresu, zátěže a vyhoření totiž není samotné setkávání se s utrpením nebo se závěrem života, ale to, zda a jak na tyto situace umíme reagovat.“

Rusínová k tomu ještě dodává, že v rámci nepovinného předmětu paliativní medicína mají studenti možnost se seznámit přímo se sebepéčí, psychohygienou i budováním odolnosti na stresové situace.

Témata jako základy psychosomatické medicíny a komunikace s pacientem či lékařská etika jsou součástí povinných předmětů i na královéhradecké fakultě. „Současně jsou pro studenty připraveny předměty volitelné, jako základy sebepoznání a zvládání stresu, psychoterapie, rodinná terapie v medicíně,“ konstatuje mluvčí fakulty Sedlářová.

Profil studenta a seznam minimálních požadavků

Jedním z doposud spíše opomíjených, ale neméně významných, zdrojů stresu, na něž poukazoval průzkum Čeští medici v nepohodě, je neustále rostoucí rozsah požadovaných vědomostí, aniž by byly „odebírány“ vědomosti jiné. „S postupným rozvojem medicíny se vede relevantní akademická diskuze nad tím, které další informace by měly být do výukových plánů přidány a jejich znalost po studentech vyžadována,“ uvedli k tomu autoři průzkumu. „Měli bychom mít na paměti, že medicína dospěla svým rozsahem do bodu, kdy zkrátka nelze pojmout všechny informace a že na většině otázek každé zkoušky by se studiem a výzkumem dalo strávit spoustu času.“ Apelují proto na lepší předvídatelnost a spolehlivost při ověřování znalostí studentů, jasném orámování rozsahu požadovaných vědomostí a dovedností studentů.

Jednu z cest, jak se s tím popasovat, nabízí již zmíněná 1. lékařská fakulta UK. Ta v současné době vytváří tzv. profil absolventa spolu se seznamem minimálních požadavků na znalosti a dovednosti v jednotlivých předmětech. A to včetně definice nepodkročitelného minima, které musí student na konci absolvování předmětu bezpodmínečně zvládnout.

„Profil absolventa je seznam (minimálních) znalostí, dovedností a stavů, a také způsob a rozsah jejich nácviku tak, aby je absolventi spolehlivě zvládali,“ popsal Zdravotnickému deníku děkan Martin Vokurka. „Profil považujeme za klíčový nástroj pro zlepšení výuky, ale také nástroj velmi náročný, jenž bude vyžadovat systematickou, dlouhodobou spolupráci. Aktuálně je sestaven profil pro výuku všeobecné chirurgie a podle něj je zahájena pilotní výuka. Postupně vznikne profil pro interní kmen. Návrhy vycházejí z nejuznávanějších zahraničních zdrojů, zejména kanadského systému Canmeds a švýcarského systému Profiles,“ upřesňuje.

Ve zmíněném pilotu se klinická výuka, která probíhá na klinických pracovištích i v simulačním centru, dělí do tří základních skupin činností a dovednosti, které student na konci bloku musí zvládnout. Mezi povinné technické dovednosti patří diagnostika (fyzikální vyšetření, základní odečtení RTG a CT nálezu, schopnost provést orientační ultrazvukové vyšetření, znalost, kdy a co provést z laboratorních vyšetření atd.) a nejběžnější praktické dovednosti (založení a extrakce stehů, ošetření nekomplikované rány, obvazové techniky, zavedení nasogastrické sondy, močového katétru, punkce hrudníku, ascitu, kolene atd.).

Dále se musí student seznámit se základními farmaky používanými v chirurgii a na léčbu bolesti (podle předem daného seznamu), znát jejich dávkování, nežádoucí účinky a antidota. Součástí výuky je i práce s dokumentací, student se podílí na vypracování příjmu a vedení denního dekurzu. Zde výuka naráží na otázku ochrany osobních dat pacientů, nicméně, jak uvádí Vokurka, „fakulta pracuje na tvorbě separátního oddílu v nemocničním informačním systému pro mediky, kde by mohli nahlížet do dokumentace pacientů a nanečisto pracovat.“

V rámci pilotu dostávají studenti také seznam klinických situací, kdy musí umět zvládnout samostatně prvních třicet minut péče o pacienta. Podle základních symptomů zhodnotí stav, navrhnou vyšetření a zahájí léčbu. Výuka opět probíhá na klinickém pracovišti i v simulačním centru, zde si studenti trénují především život ohrožující stavy.

Do „netechnických“ dovedností, které studenti musí na konci ovládat, patří komunikace s pacientem, práce v týmu a schopnost motivace. „Dalším krokem je na základě výše uvedeného způsobu výuky i postupný upgrade studentského „log-booku“, který by měl vycházet z technických dovedností a řešení výše uvedených stavů,“ uzavírá Vokurka.

Ke zkouškám spíše tradičně

Další lékařské fakulty se, co se týče požadovaného rozsahu vědomostí, zatím drží spíše tradičních metod. Ty zahrnují dokumenty popisující cíle výuky a sylaby předmětů, za něž je obvykle zodpovědný garant daného předmětu. „Aktuální podmínky pro splnění studijních požadavků jsou vždy publikovány před zahájením výuky ve studentském informačním systému,“ uvedla mluvčí královéhradecké fakulty Sedlářová.

Podobně tradičně také fakulty reagují na dotazy ohledně nastavení zkoušek. Autoři průzkumu totiž upozorňovali na skutečnost, že jednou z cest, jak zmírnit „zbytný“ stres u studentů, aniž by zároveň se snižovaly nároky na požadované vědomosti, je větší spravedlnost, spolehlivost a předvídatelnost zkoušení, a to i z hlediska jejich časového rozložení.

„Otázka podoby a načasování termínů je na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v ročním předstihu definována harmonogramem akademického roku. Také formy ukončení předmětu jsou s ročním předstihem stanoveny v rámci sylabů. Fakulta zaručuje, že počet termínů je dostatečný a vždy přesahuje počet studentů oprávněných přihlásit se ke zkoušce,“ sdělila Zdravotnickému deníku mluvčí olomoucké lékařské fakulty Veronika Glogarová.

„Termíny zkoušek však nejsou omezeny jen zkouškovým obdobím a na žádost studentů jsou dodatečné zkušební termíny vypisovány v období, které většinou končí 14 dní před koncem akademického roku,“ doplňuje k tomu Sedlářová z Hradce Králové.

Na 3. lékařské fakultě UK se snaží v současné době zvyšovat počet písemných zkoušek. „Ty jsou ve srovnání s ústními jednak zpětně kontrolovatelné a jednak standardizované,“ dodává proděkan David Marx.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY