Včera uplynulo třicet let od první transplantace kostní dřeně dítěti od nepříbuzného dárce v tehdejším Československu. A před čtvrt stoletím odstartoval ve Fakultní nemocnici v Motole celonárodní program nepříbuzenských dětských transplantací. Až do roku 2003 převažovali mezi dárci příbuzní, dnes je to naopak. U dětí je tomu dokonce ve čtyřech pětinách případů, informoval v tiskové zprávě Český registr dárců krvetvorných buněk.
První dětskou nepříbuzenskou transplantaci provedli lékaři 17. června 1992, rok po vzniku registru dárců v IKEM. Proběhla ve Fakultní nemocnici v Motole, kde už od konce 80. let pro dětské pacienty fungoval sourozenecký transplantační program. Nepříbuzný dárce byl z Anglie. Kvalita štěpu ale nebyla dostatečná a pacient poté i vzhledem ke stádiu nemoci žil jen několik měsíců.
V roce 1997 proběhla první zcela úspěšná transplantace a v té době odstartoval i celý program nepříbuzenských transplantací „Šanci na to, mít v rodině vhodného sourozence, má u nás maximálně patnáct dětí ze sta. Takže většina nemohla být transplantována, dokud nezahájily činnost registry nepříbuzných dárců a dokud jsme nezahájili vyhledávání takových dárců,“ popisuje vedoucí transplantační jednotky Kliniky dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice v Motole Petr Sedláček.
Prvnímu pacientovi, jehož transplantace byla před 25 lety zcela úspěšná, je dnes 31 let. Kostní dřeň potřeboval kvůli leukémii, dostal ji v šesti letech od německého dárce. „Dnes mám sice nějaká omezení a jezdím na pravidelné kontroly, ale testy mám v pořádku a žiji běžný život,“ popisuje pacient Jan K.
„Jsme rádi, že registr pomáhá už více než třicet let a výsledkem naší spolupráce jsou stovky zachráněných životů. Bez obětavých dárců by to ale možné nebylo, tudíž velký dík patří všem dobrovolníkům, kteří jsou v registru evidovaní,“ dodává vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk Marie Kuříková.
Odborníci uvažují o změně doporučených postupů i u dětí
Vloni podstoupilo transplantaci kostní dřeně v ČR celkem 36 dětí. Třicet z nich dostalo dřeň od dárce, který nebyl příbuzný. I když se stále hledá zpravidla nejprve mezi sourozenci, lékaři teď řeší, zda by se neměl v některých případech, a zejména u malých dětí, doporučený postup přehodnotit. „V posledních letech transplantujeme 80–90 procent pacientů buňkami nepříbuzného dárce z celého světa. Protože výsledky transplantací při použití velmi vhodného nepříbuzného dárce jsou u dětí stejné, jako při použití vhodného sourozence, začínáme v odborných kruzích diskutovat, zda v situaci, kdy je možno najít velmi vhodného nepříbuzného dárce, zatěžovat odběrem buněk mladší nezletilé sourozence,“ vysvětluje profesor Sedláček.
Nepříbuzenské transplantace převažují i u dospělých. Z celkových 222 dětských i dospělých pacientů, pro které se vloni úspěšně našel dárce, jich 150 dostalo krvetvorné buňky od toho nepříbuzného.
V Českém registru dárců krvetvorných buněk je evidováno přes 35 tisíc aktivních dobrovolníků. Každým rokem přibude do databáze průměrně kolem 1 500 nových dárců, naopak kolem 500 bývá vyřazeno. Do registru se může nechat zapsat zdravý člověk ve věku 18–40 let. Pokud bude osloven k darování, může si vybrat ze dvou možných způsobů. Namísto klasického operačního odběru dřeně z pánevní kosti dárci stále častěji volí ambulantní odběr pomocí separátoru krevních složek.
Vývoj transplantací kostní dřeně v ČR:
- 1976 – první od sourozence (FN Hradec Králové)
- 1986 – zahájen program, dospělému od sourozence (ÚHKT)
- 1989 – zahájen program, první dítěti od sourozence (FN Motol)
- 1991 – první dospělému od nepříbuzného dárce (ÚHKT)
- 1992 – první dítěti od nepříbuzného dárce (FN Motol)
- 1997 – zahájen program od nepříbuzného dárce (FN Motol)
-sed-
