Pátek, 19. srpna, 2022

Aplikace, nebo telefon? Stále není jasné, kam se v Česku vydá poskytování zdravotní péče na dálku

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

S rostoucí nabídkou i poptávkou po zdravotní péči na dálku roste volání poskytovatelů a plátců po tom, aby stát konečně stanovil jasná pravidla pro její poskytování. Ministerstvo zdravotnictví připravuje legislativní změny a metodiku, oficiálně však zatím není nic k dispozici. Jednou z dílčích, ale významných otázek je forma komunikace na dálku mezi pacientem a lékařem. A telefon, ač nejvyužívanější, není pro to zrovna ideální, zaznělo na neformálním diskusním setkání Zdravotnického deníku na téma telemedicína v praxi.

O poskytování zdravotních služeb na dálku se v českém zdravotnictví mluví již řadu let a v posledních měsících stále hlasitěji v souvislosti s pandemií covid-19. Počet různých telemedicínských projektů rychle narůstá. Zatím ale stále není jasné, jakým směrem se telemedicína v Česku vlastně oficiálně vydá. Bez legislativní a metodické podpory ze strany státu a plátců se přitom její rozvoj a rozšíření neobejde.

„Poskytovatelů je mnoho a všichni potřebují nějaká pravidla pro to, jak poskytovat své služby na dálku. Zda jejich platforma, kterou využívají, má být certifikována jako zdravotnický prostředek či jinak, zda má splňovat nějaké požadavky s ohledem na kyberbezpečnost. Distanční péče není zatím nijak zákonem definovaná a není jasné, jak postupovat lege artis,“ prohlásil na neformálním diskusním setkání Zdravotnického deníku na téma telemedicína v praxi generální ředitel a předseda představenstva sítě zdravotnických zařízení EUC Václav Vachta.

Telemedicína nesmí vést k tomu, že se bez dalšího pouze zvýší objem péče, říká místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, člen Správní rady VZP a ekonom Jan Skopeček (ODS).

Místopředseda Poslanecké sněmovny PČR, člen Správní rady VZP a ekonom Jan Skopeček (ODS) vidí pro telemedicínu v Česku velký prostor jak v kontextu nedostatku lékařů s ohledem na demografické trendy, tak z hlediska finanční udržitelnosti systému. „Telemedicína je jeden z kamínků do celkového řešení zabezpečení financování českého zdravotnictví,“ uvedl Skopeček. Také podle něj však nesmí chybět pevná pravidla a zavedení služeb na dálku by se mělo jasně projevit na poklesu návštěv v ordinacích. „Nesmí to vést k tomu, že se bez dalšího pouze zvýší objem péče,“ dodává poslanec.

Pořád jsou to jen ad hoc pravidla

Náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu a právo Radek Policar již dříve přislíbil předložit návrh základního legislativního zakotvení poskytování distanční péče ještě letos. Potřebná metodická podpora a standardy ze strany ministerstva zdravotnictví a zdravotních pojišťoven by měly přijít spolu s projekty financovanými z Národního plánu obnovy, jak na zmíněném setkání uvedl náměstek pro informační a komunikační technologie Milan Blaha.

Telemedicínské projekty podpoří peníze z Národního plánu obnovy. Náměstek pro informační a komunikační technologie Milan Blaha.

„Potřebujeme doporučené postupy, potřebujeme standardy,“ uvedl Blaha. „A pomůže nám s tím Národní plán obnovy,“ dodal. V současné době se chystá vyhlášení výzvy (původně avizované již na červen), která by měla finančně podpořit právě telemedicínské projekty. Zároveň probíhá debata nad společnými doporučenými klinickými postupy pro poskytování distanční péče a v čele s Národním telemedicínským centrem při Fakultní nemocnici Olomouc vzniká podpůrná platforma, která by měla navrhnout jednotné a transparentní prostředí pro využívání telemedicínských služeb a uceleně řešit jejich technické a bezpečnostní parametry.

To vše jsou nezbytné základy pro to, aby bylo možné diskutovat o zařazení výkonů distanční péče do standardních úhrad a zdravotní pojišťovny je mohly začít řádně proplácet. Doposud se tak dělo a stále děje pouze v režimu bonifikačních programů nebo tzv. náhradních výkonů, které jsou sice legálním, ale stále provizorním řešením. Takto pojišťovny zavedly i samostatný výkon konzultace na dálku, telefonem či emailem, během covidové pandemie.

Pořád máme jen ad hoc pravidla, konstatuje ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Jitka Vojtová.

Ač tedy mají čeští plátci pro úhradu výkonů distanční péče pochopení, i jim zatím chybí jednotné postupy. „Pořád jsou to jen ad hoc pravidla, která máme,“ konstatuje ředitelka Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví Jitka Vojtová. A upozorňuje, že aby se výkon dostal do standardních úhrad, musí jej projednat pracovní skupina rezortu zdravotnictví k seznamu zdravotních výkonů. „Pokud má výkon projít touto pracovní skupinou, tak to už máme minimálně půl roku zpoždění,“ říká s ohledem na plány rezortu.

Potřebujeme včas vědět, na co se máme připravit

Podle ředitelky zdravotního odboru Vojenské zdravotní pojišťovny ČR Markéty Benešové je poskytování péče na dálku určitě cestou, jak zvýšit efektivitu systému. Což je žádoucí obzvláště tam, kde kapacity lékařů již očividně naráží na své limity. „Nerada bych, abychom se ale dostali do podobné situace jako u telefonních konzultací,“ uvedla s odkazem na již zmíněné úhrady telefonních konzultací během pandemie covidu-19, kdy se nakonec projevily problémy s dokládáním výkonu.

Ředitelka zdravotního odboru Vojenské zdravotní pojišťovny ČR Markéta Benešová: Vždy půjde o kombinaci komunikace online a fyzické návštěvy lékaře.

Podle ní je ideální distanční formou komunikace lékaře a pacienta forma chatu, kdy pacient předá základní informace a na základě toho lékař vyhodnotí, jak dál postupovat. „Může třeba dojít k závěru, že je potřeba učinit ještě nějaké kroky, než se s pacientem uvidí. Například požádat o laboratoř. To může ušetřit čas,“ vysvětluje. Jedním dechem ale dodává, že vždy půjde o kombinaci komunikace online a fyzické návštěvy lékaře.

Také Václav Vachta, jehož síť zdravotnických zařízení EUC spustila před třemi lety poskytování služeb na dálku s využitím platformy přední švédské technologické společnosti Doctrin, nepovažuje telefonickou konzultaci za ideální formu distanční péče. A upozorňuje, že stát by se měl připravit na to, že s očekávanou podzimní, a silnější, vlnou pandemie covid-19 poptávka po péči na dálku opět poroste. „Všichni zase budou chtít volat, protože nic jiného nebude k dispozici. Měl by proto existovat plán, kam během dvou tří let bude distanční péče směřovat a jaké budou její nástroje a pravidla. Poskytovatelé se na to pak začnou připravovat. Ale potřebují to vědět dopředu. A nelze to udělat tak, že se v prosinci řekne, že od ledna jsou nová pravidla,“ zdůraznil Vachta.

Poskytovatelů je mnoho a všichni potřebují nějaká pravidla pro to, jak poskytovat své služby na dálku, konstatuje generální ředitel a předseda představenstva sítě zdravotnických zařízení EUC Václav Vachta.

Zkušenosti ze Švédska představila v této souvislosti  Anna-Karin Edstedt Bonamy, dětská lékařka s 25letou praxí a nyní generální ředitelka Doctrin AB, která přijela do Prahy představit zmíněnou platformu Doctrin. Ta je založená na kombinaci úvodní online komunikace a následného osobního kontaktu s lékařem. Podle ní se někteří plátci ve Švédsku nejprve rozhodli jít cestou podpory výhradně videokonzultací. Doctrin je však dokázal na svých datech přesvědčit o tom, že využití jeho či podobné platformy zvyšuje dostupnost péče, produktivitu zdravotníků i spokojenost pacientů (více o tom zde). Změnili pak názor a rozhodli se podpořit i tuto formu distanční péče, popsala Edstedt Bonamy.

Možnost, nikoli povinnost

Markéta Benešová upozorňuje ještě na další výhodu online komunikace, a tou je sběr dat. Nejen pro využití lékařem, ale i pojišťovnami například pro nastavení vhodných preventivních programů. „Můžeme takto získat data nejen co se týče zdravotního stavu, ale také duševního zdraví či obecně kvality života,“ upřesňuje.

Edstedt Bonamy ovšem v této souvislosti připomíná, že pojišťovny by měly klást důraz na to, aby zdravotnická zařízení byla schopná tato data nejen sbírat, ale také se k nim rozumně dostat a analyzovat je. „Některá menší zařízení s tím mohou mít problém,“ vysvětluje. A k tomu ještě dodává, že takto shromážděná data též umožňují lépe dohledávat komplikované případy, když se řeší například odpovědnost za učiněná rozhodnutí. „Vždy takto dohledáte, co se stalo. To u telefonu není možné,“ tvrdí ředitelka Doctrin.

Generální ředitelka Doctrin AB Anna-Karin Edstedt Bonamy v diskusi s šéfredaktorem Zdravotnického deníku Tomášem Cikrtem.

Jitka Vojtová se domnívá, že využívání telemedicínských služeb bude v současné době vycházet spíše z osobních preferencí. „Měly by tedy zůstat nástrojem, který bude možné použít, tedy nikoli z povinnosti. Stále tu budou pacienti, kteří budou vyžadovat osobní kontakt nebo to bude nutné z hlediska jejich diagnózy,“ prohlásila. A připomněla, že jediné zatím existující doporučené postupy pro telemedicínu zveřejněné Společností všeobecného lékařství ČLS JEP vylučují, aby lékař řešil pacienta, kterého nezná a nemá v registraci. „Je to doporučení odborné společnosti a to musí pojišťovny brát v úvahu,“ konstatovala.

Co se týče různých aplikací a digitálních terapeutik, podle Vojtové by bylo vhodné, aby procházely certifikací jako zdravotnické prostředky. „Tam pak určitě přichází jejich úhrada v úvahu. Ale na druhou stranu pokud nějaká aplikace bude označená jako zdravotnický prostředek, tak to automaticky neznamená, že ji budeme hned hradit. To platí pro zdravotnické prostředky obecně,“ upozornila ještě na závěr.

Helena Sedláčková

Foto: Radek Čepelák

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY