Pátek, 19. srpna, 2022

Sdílet zdravotnická data ve velkém znamená přesvědčit veřejnost, že ví, co se s nimi děje, a má nad nimi kontrolu

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

V Bruselu se pomalu rozbíhají diskuze o návrhu Evropské komise na vznik společných pravidel pro sdílení a využívání zdravotnických dat mezi státy EU. Pokud chceme digitalizovat a sdílet data napříč EU, musí se státy připravit na to, že velký díl práce budou muset odvést doma před veřejností, shodli se včera účastníci online diskuze pořádané Stálým zastoupením Dánska při EU. Pokud však chce Evropa udržet krok se současným technologickým vývojem, bez schopnosti sdílet a využívat data ve velkém se neobejde.

Klíčovým slovem je důvěra, prohlásila eurokomisařka Stella Kyriakidesová, když v květnu veřejnosti představovala svůj návrh předpisu, který popisuje pravidla pro sdílení a využívání zdravotnických dat napříč EU. Ta se netýkají jen sdílení zdravotnické dokumentace, ale také sekundárního využití dat pro výzkum a vývoj nových terapií či formulaci zdravotnických politik.

Nedostatek důvěry může být totiž i příčinou, proč se digitalizaci nedaří, jak včera popsal zástupce velvyslance Nizozemí při EU Michael Stibbe v online diskusi pořádané Stálým zastoupením Dánska při EU. „U nás skončila pravidla pro digitalizaci zdravotnické dokumentace v dolní komoře parlamentu,“ konstatoval Stibbe. Vláda podle něj totiž nedokázala přesvědčit veřejnost, že bude s jejími údaji nakládáno bezpečně. Pokud chceme digitalizovat a sdílet data napříč EU, tvrdí, musí se státy připravit na to, že velký díl práce budou muset odvést i doma před veřejností. „Jinak to nebude fungovat. Lidé musí mít stále pocit, že mají nad svými osobnímu údaji kontrolu a ví, co se s nimi děje. To je ten klíč,“ je přesvědčený Stibbe.

Vždycky tu bude část společnosti, které se to nebude líbit, upozorňuje Dipak Kalra, předseda Evropského institutu pro inovace s využitím zdravotnických dat (The European Institute for Innovation through Health Data). „Žádná vláda nemůže o sobě prohlásit, že jí důvěřují úplně všichni občané. Ale může se pokusit přesvědčit větší část z nich,“ myslí si. Proto je podle něj zásadní, aby vlády postupovaly naprosto otevřeně a do diskuse zapojily i veřejnost.

Ale lidem je třeba to objasnit i technicky, zdůrazňuje programový manažer z belgického Úřadu pro zdravotnická data Hans Constandt. „Ano, otevřenost je důležitá, ale ani technické zajištění není zase tak triviální záležitost. Je třeba to lidem vysvětlit,“ uvedl.

Pacienti chtějí sdílet svá data

Na druhou stranu pacienti chtějí sdílet svá data se svými lékaři, myslí si hlavní hygienik z univerzitní nemocnice v Aarhusu Jørgen Schøler Kristensen,. „Dokonce to od nás očekávají,“ tvrdí.

S tím souhlasí ředitelka pro pacientská data Jelena Malininová z mezinárodní nevládní organizace EURORDIS, která zastřešuje několik desítek organizací zastupujících pacienty se vzácným onemocněním. „97 procent pacientů se vzácným onemocněním je ochotno sdílet svá data, aby podpořili výzkum o své nemoci. 95 procent nemá problém se sdílením svých dat kvůli výzkumu nemoci jiné. Ovšem 80 procent si chce nad svými daty udržet kontrolu,“ konstatuje Malininová.

V této souvislosti upozorňuje, že u nemocí genetického původu data nemohou být z principu nikdy zcela anonymizována. „Proto je tak důležité, aby pacienti věděli, co se s nimi děje,“ zdůrazňuje. A proto je podle ní nezbytné, aby pravidla pro sekundární využití dat byla v rámci EU sjednocena. Lidé jsou různí, mají různé preference, někteří se starají o své soukromí více, někteří méně, pokračuje Malininová. Někteří pacienti se dokonce mohou nacházet v tak zranitelné situaci, že to, co se bude dít s jejich osobními údaji, je to poslední, co řeší.

„Proto je nutné vytvořit nějaký základní systém, který bude platit pro všechny bez ohledu na jejich preference, bude důvěryhodný, a zároveň nebude vytvářet zbytečnou zátěž,“ říká Malininová. Velká očekávání se však budou muset také vyrovnat s realitou, protože lidem často chybí potřebné praktické dovednosti. „Musíme zdravotníky i pacienty také naučit, jak nové možnosti využívat,“ zdůrazňuje ředitelka.

Viceprezident společnosti Novo Nordisk pro oblast dat Thomas Senderovitz nabízí v této souvislosti poněkud radikální pohled. Podle něj nesdílení dat přímo brání výzkumu nových a lepších terapií či zvládání zdravotnických krizí. „Můžeme se dokonce ptát, zda nevyužívat data není vlastně neetické, proti zájmům nás samotných,“ dodává poněkud provokativně.

Potřebujeme se zvětšit

Dánsko je příkladem země, která své zdravotnictví plně digitalizovala. „Byla to ale dlouhá cesta, pracovali jsme na tom 27 let,“ popisuje ředitelka dánského Úřadu pro zdravotnická data Lisbeth Nielsenová. Takový počin vyžaduje podle ní kvalitní legislativu, značnou digitální vyspělost společnosti a také vysokou úroveň veřejné důvěry vůči tomu, jak stát s jejich daty nakládá.

Země zároveň dává k dispozici zdravotnická data i pro sekundární využití například ve výzkumu. „Základem je, že se pracuje s důvěryhodnými národními registry,“ vysvětluje Nielsenová. „K těmto datům lze přistupovat jen v zabezpečeném prostředí, které je kontrolované. Tím zajistíte, že se vám osobní údaje nerozletí po celé zemi,“ konstatuje.

Dánsko sice chápe význam digitalizace a sdílení dat, navazuje na Nielsenovou její krajan Jørgen Schøler Kristensen, i přes to však ani zde zatím nedokáží plně využít potenciál, který nabízí. „K tomu potřebujeme více dat, jsme malá země. Proto potřebujeme evropský prostor pro sdílení dat, potřebujeme se zvětšit,“ uvedl.

To potvrzuje programový manažer z belgického Úřadu pro zdravotnická data Hans Constandt, podle něj to platí i pro Belgii. „Možnost sdílet data na evropské úrovni je unikátní příležitostí, jak podpořit rozvoj preventivní zdravotní péče založené na robustních datech,“ je přesvědčený Constandt.

Thomas Senderovitz v této souvislosti zdůraznil, že průmysl si dnes již nevystačí s výsledky klinických studií, ale potřebuje i data z reálné klinické praxe. Proto má vznik společných pravidel pro jejich sdílení jasnou podporu farmaceutických společností.

Bez velkého množství kvalitních dat se neobejde ani rozvoj umělé inteligence, doplňuje zástupce velvyslance Estonska při EU Marten Kokk. Podle něj zrovna na tomto poli Evropa ztrácí dech v srovnání s USA či Čínou. „Umělá inteligence potřebuje velké množství dat. Bez toho nebudeme schopní těmto velkým trhům konkurovat,“ upozorňuje.

Bude to ještě dlouhá cesta

Evropskou unii nicméně ještě čeká dlouhá cesta. Každá z 27 členských zemí se nachází na jiném stupni digitalizace a elektronizace svého zdravotnictví. „Skutečná práce se bude odehrávat o úroveň níž, kdy bude nutné se dohodnout na konkrétní realizaci základních pravidel daných legislativou,“ říká Dipak Kalra.

Marco Marsella, vedoucí oddělení pro eHealth, duševní pohodu a stárnutí z generálního ředitelství Evropské komise pro komunikační sítě a technologie, však upozorňuje, že Evropská unie nezačíná na žádné zelené louce. Spolupráce v oblasti eHealth se rozvíjí již řadu let a státy i Evropská komise již mají zkušenosti. „Kráčíme vpřed postupně. Máme už pacientské souhrny, elektronický předpis a na dalším pracujeme. Máme covidové pasy, které sdílí všechny státy mezi sebou a které ukázaly, že se domluvit dokážeme,“ zdůrazňuje Marsella.

Právě konkrétní úspěšné příklady, jako jsou covidové pasy, ale třeba i evropská průkazka zdravotního pojištění nebo elektronický předpis, by mohly pomoci přesvědčit veřejnost, že má smysl digitalizovat a postupovat společně.

„Data se jednou stanou společným zbožím,“ říká na závěr Andrzej Ryś, ředitel pro zdravotnické systémy, zdravotnické prostředky a inovace z Generálního ředitelství Evropské komise pro zdraví a bezpečnost potravin. „Potřebujeme sdílet stejná data, z nichž pak bude vycházet naše zdravotní politika,“ konstatuje.

Návrh nařízení na vznik evropského prostoru pro sdílení zdravotnických dat musí nyní prodiskutovat poslanci Evropského parlamentu i ministři zdravotnictví členských států EU, přičemž debatu ministrů bude v následujícím půl roce řídit Česká republika (tedy český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a jeho lidé). „Když budu optimistický, finální text bychom mohli mít na stole na konci navazujícího švédského předsednictví (v červnu 2023 – pozn.red.),“ uzavírá Ryś.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY