Dva senátní výbory, zdravotnický a hospodářský, se včera shodně rozhodly dát zelenou novele snižující platby za státní pojištěnce pro tento rok. Spolu s ní odsouhlasily i tři pozměňovací návrhy, z nichž ten nejzásadnější zavádí od roku 2024 automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Druhý pak srovnává pravidla pro tvorbu fondů prevence tak, aby byla pro všechny zdravotní pojišťovny stejná, a třetí se týká prodloužení úhrady ortodontické péče.
„Upravili jsme návrh minulé vlády a snížili platbu za státní pojištěnce o 14 miliard. Návrh 1967 korun na pojištěnce a měsíc byl schválen v červnu loňského roku se dvěma argumenty. Očekával se totiž schodek systému veřejného zdravotního pojištění až do výše 50 miliard, a na konci roku tak na všech účtech zdravotních pojišťoven se tak čekal zůstatek 10 miliard. Naštěstí se tento scénář nenaplnil a v lednu a únoru při přípravě státního rozpočtu se ukázalo, že situace je jiná. Navíc zdravotně pojistné plány pojišťoven vycházely z růstu příjmů od zaměstnanců a zaměstnavatelů o 4,5 procenta, dnes po prvním pololetí ale víme, že rostl výběr o 8,2 procenta,“ uvedl před oběma senátními výbory ministr financí Zbyněk Stanjura s tím, že zatímco v roce 2019 zaplatila vláda za státní pojištěnce 70 miliard, letos i po snížení to bude 130 miliard.
Stanjura také připomíná, že v pololetí bylo na účtech zdravotních pojišťoven v součtu 58,5 miliardy korun a výsledek hospodaření za první půlrok je plus 6,5 miliardy. Zároveň by podle něj měly být letos náklady na covid nižší než v loňské roce.
Protože dosud běžely platby ve výši schválené minulou vládou, tedy 1967 korun, mělo by dojít ke snížení v posledních pěti měsících tohoto roku na 1487 korun tak, že výsledný průměr za celý rok bude 1767 korun. Připomeňme, že zejména pro zaměstnanecké pojišťovny bude snížení znamenat problém. Snad nejvíce se to týká Vojenské zdravotní pojišťovny.
„V kontextu jevů, které se sejdou v polovině roku, kdy se sníží platba a zároveň budou pojišťovny platit významné doplatky zdravotnickým zařízením za rok 2021, se obáváme, že srpen či září budou bodem zlomu,“ uvedl nedávno Josef Křivánek z tiskového oddělení pojišťovny. „Když si uvědomíme, kolik každý den musíme poslat v rámci cash-flow poskytovatelům zdravotní péče, očekáváme, že bychom se ke konci tohoto roku mohli zpožďovat v platbách,“ poukázal ředitel VoZP Josef Diessl (více jsme psali zde).
A dokonce ani VZP, která od začátku avizovala, že snížení plateb za státní pojištěnce zvládne bez toho, aby to pocítili poskytovatelé a pacienti, počítá na podzim s horším hospodářským výsledkem. „Nutno říci, že tu stále působil pozitivně příspěvek na státního pojištěnce, který bude podle rozhodnutí sněmovny snížen. Pozitivní výsledek tak v druhé polovině roku bude klesat, ale zcela neočekáváme, že by došlo k situaci, že by byly závazky po lhůtě splatnosti nebo by byl překročen plánovaný zdravotně pojistný plán,“ uvedl na poslední správní radě VZP její místopředseda Miloslav Kalousek.
Stanjura ve věci zvyšování platů nehodlá ustoupit, počítá i s demonstracemi
Senátoři ovšem ze snížení plateb obavy příliš nemají. Dokonce i končící sociálně-demokratický senátor Jan Žaloudík se vyslovil pro. „Možná že od této garnitury bych čekal i nějakou drsnější revizi, zejména nákladovou,“ říká Žaloudík, podle kterého není jasné, kam přesně výrazné navýšení plateb za státní pojištěnce v uplynulých dvou letech šlo.
Pouze senátor Lumír Kantor si povzdechl, že na jednání zdravotnického výboru nebylo přizváno ministerstvo zdravotnictví, kterého se přitom problematika bytostně týká, a na hospodářském výboru vyslovil připomínku Jaroslav Větrovský (za ANO), který se následně zdržel hlasování.
„Pro návrh nebudu hlasovat ze dvou důvodů. Zdravotnickým zařízením se zvyšují náklady v souvislosti s energiemi, a navíc tu máme téměř 20procentní inflaci, takže určitě přijde na přetřes i odměňování zdravotnického personálu. Proto by tam podle mne prostředky zůstat mohly,“ domnívá se Větrovský.
Co se však týče platů, je Zbyněk Stanjura nekompromisní. „Ve vyjednáváních, která v tuto chvíli vedeme, budeme zdrženliví. Není to populární, budeme ve střetu s odbory, očekávám demonstrace, ale pokud nechceme prodlužovat období vysoké inflace, tak to udělat musíme. A je třeba si říci, že ve zdravotnictví je většina nákladů personálních, takže vliv rostoucích energií není procentuálně zastoupen tak, jako u některých průmyslových podniků,“ reaguje ministr.
Na zasedání zdravotnického výboru zároveň Zbyněk Stanjura vypíchl také to, že vláda ještě letos řeší starší resty. „Minulá vláda předpokládala, že letos prodáme vakcíny za 5,9 miliardy. V novém státním rozpočtu tak snižujeme příjmy o skoro o šest miliard a naopak odepisujeme prošlé vakcíny za 3,2 miliardy. Nechci ani říkat, kolik jich je objednáno na příští roky. Kromě toho vláda například FN Bulovka nařídila nakoupit monoklonální protilátky, které byly k ničemu, takže teď nově počítáme s 900 miliony, protože to nemůžeme přičíst k tíži managementu. Stejně tak sanujeme ztráty z těchto látek všem nemocnicím v krajích, což je 336 milionů. To všechno jsou staré resty, které musíme doplatit, a když to nasčítáme, tak se touto cestou do zdravotnictví dostane tak deset miliard,“ zdůrazňuje Stanjura.
Platby už se nebudou svévolně měnit
Spolu s novelou byly schváleny také tři pozměňovací návrhy, z nichž první se týká automatické valorizace. Ta má začít platit od roku 2024 a bude na podobném principu jako u důchodů. Pro příští rok ještě bude stanovena pevná částka. Původně se počítalo, že půjde o 1878 korun měsíčně, po debatách ale byla suma zvýšena na 1900 korun. Na základě makroekonomických predikcí pak lze počítat, že v roce 2024 bude platba 1982 korun a v roce 2025 2022 korun podle růstu inflace a reálných mezd (pokud dojde k poklesu reálných mezd, bude ve výpočtu nula, ne minus).
„Rozhodli jsme se do systému vnést systémový prvek, tedy automatickou valorizaci plateb tak, aby jakákoliv vláda svým rozhodnutím nečekaně platby neměnila ani jedním směrem,“ podotýká Stanjura.
Druhý návrh sjednocuje pravidla pro tvorbu fondu prevence u všech zdravotních pojišťoven, takže VZP bude moci na tento fond nově dávat mnohem větší peníze než nyní (podrobněji zde). Tuto změnu senátoři velmi ocenili. „Jsem velmi rád za navýšení fondu prevence ve zdravotních pojišťovnách, respektive hlavně ve VZP. Zdá se přitom, že VZP bude mít nastavené kontrolní mechanizmy tak, aby vynaloženou korunu zejména v oblasti sekundární prevence uměla dobře zhodnotit,“ poukazuje například Karel Zitterbart (za STAN).
Poslední změna se týká úhrady ortodontických pomůcek. V rámci dřívější reformy úhrad ortodontické péče totiž bylo stanoveno dvouleté přechodné období, které mělo zajišťovat dostatečný čas na doléčení pojištěnců, kteří do konce účinnosti předchozí právní úpravy měli nárok na úhradu ortodontické léčby z veřejného zdravotního pojištění a nabytím účinnosti nové právní úpravy nárok z důvodu věku překračujícího 22 let ztratili. Přechodné období ale bylo nakonec stanoveno do konce roku 2022, což na doléčení rozléčených pojištěnců nestačí. Proto se pozměňovacím návrhem lhůta prodlužuje do roku 2023.
Oba výbory novelu i s pozměňovacími návrhy schválili, žádný ze senátorů nebyl proti. Dnes by tak úpravu měl na plénu projednat Senát ČR.
Michaela Koubová
