Čtvrtek, 29. září, 2022

Evropská komise navrhuje rozšířit národní screeningové programy i na rakovinu prostaty, plic a žaludku

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová včera představila návrh novely dvacet let starých Doporučení Rady EU o screeningu rakoviny. Ten vedle současných tří druhů screeningu, které běží i v České republice, tedy rakoviny prsu, kolorektálního karcinomu a děložního čípku, doporučuje začlenit do národních programů i testování na rakovinu prostaty, plic a za určitých okolností i žaludku. Na realizaci Doporučení se Komise chystá uvolnit téměř sto milionů eur (přes 2,5 miliardy korun). Ministři zdravotnictví členských států by měli dokument schválit na svém zasedání v prosinci pod vedením českého předsednictví.

Rakovina je hned po kardiovaskulárních onemocněních druhou hlavní příčinou úmrtí v evropských státech. V roce 2020 si tuto diagnózu vyslechlo 2,7 milionu lidí a dalších 1,3 milionu jí podlehlo. Podle odhadů se počet případů rakoviny bez dalších účinných opatření zvýší do roku 2035 o čtvrtinu, a nádorová onemocnění se tak stanou hlavní příčinnou úmrtí v EU. „Jsme si vědomi, že včasné odhalení zachraňuje životy a zlepšuje kvalitu života,“ prohlásila včera eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová při představení svého návrhu Doporučení Rady EU ke screeningu rakoviny, který novelizuje současná Doporučení z roku 2003.

„Naším cílem je zajistit, abychom splnili ambiciózní závazek uvedený v Evropském plánu boje proti rakovině a zajistili, že do roku 2025 90 procent lidí v EU s nárokem na screening prsu, děložního čípku a tlustého střeva a konečníku tento screening skutečně absolvuje,“ uvedla Kyriakidesová. Nová doporučení rovněž navrhují rozšířit plošný onkologický screening tak, aby zahrnoval rakovinu plic, prostaty a za určitých okolností i rakovinu žaludku.

„Díky novým doporučením se bude program EU pro onkologický screening vztahovat na typy rakoviny, které společně představují téměř 55 procent všech nových případů diagnostikovaných každoročně v EU a způsobují 51 procent úmrtí. Tato doporučení založená na vědeckých důkazech a excelenci posílí naše úsilí v celé EU, abychom mohli jednat včas a zaplnili mezeru, která vznikla v důsledku dopadu onemocnění covid-19 na diagnostiku rakoviny a onkologickou péči,“ dodala komisařka.

Screening by měl být cílenější a méně invazivní

Prvním záměrem Evropské komise je u doposud doporučovaných tří typů plošných screeningů zavádět jejich cílenější a méně invazivní podobu. Cílovou skupinu screeningu rakoviny prsu tak specifikuje na ženy ve věku 45 až 74 let (ve srovnání se současnou věkovou skupinou 50 až 69 let) a doporučuje členským státům, aby zvážily zvláštní diagnostická opatření, včetně magnetické rezonance, u žen s mimořádně hustou prsní tkání.

Dále dokument navrhuje, aby se testování na lidský papilomavirus (HPV), namísto cytologického vyšetření (PAP testu), s cílem odhalit rakovinu děložního čípku provádělo u žen ve věku od 30 do 65 let každých pět a více let (s přihlédnutím ke stavu očkování proti HPV).

U screeningu rakoviny tlustého střeva a konečníku vyzývá k provádění triážových testů u osob ve věku 50 až 74 let prostřednictvím fekálního imunochemického testování s cílem příp. odeslat je k následné kolonoskopii, resp. endoskopii, namísto screeningu stanovení okultního krvácení ve stolici.

A za druhé, jak již bylo zmíněno, na základě nejnovějších důkazů doporučuje Komise rozšířit plošný screening o tři další druhy nádorového onemocnění. A to o vyšetřování na rakovinu plic (běží již pilotně i v Česku) u současných těžkých a bývalých kuřáků ve věku 50 až 75 let s anamnézou kouření 30 krabičkoroků, což odpovídá kouření 20 cigaret denně po dobu 30 let.

Dále na rakovinu prostaty u mužů do 70 let na základě testování prostatického specifického antigenu (PSA) – jako krevního testu – a následného vyšetření magnetickou rezonancí.

V zemích nebo regionech s vyšším výskytem rakoviny žaludku a vyšší mírou úmrtnosti na ni pak navrhuje Komise zavést screening na bakterii Helicobacter pylori, která může způsobit žaludeční vředy a v některých případech vést k rakovině žaludku. Komise rovněž doporučuje screening prekancerózních žaludečních vředů z jiných příčin.

Doporučení také počítají se zpracováním pokynů pro screening rakoviny plic, prostaty a žaludku a aktualizací stávajících pokynů ohledně rakoviny prsu, tlustého střeva a konečníku a děložního čípku.

Rozhodnou ministři zdravotnictví v prosinci

Pokud jde o ostatní druhy rakoviny, důkazy doposud podle komisařky Kyriakidesové nepodporují screening celé populace. Nové technologie, včetně krevních testů na více typů rakoviny, dosud nejsou podle Komise připraveny k rutinnímu použití. Připouští však, že výzkum postupuje rychlým tempem a EU musí být připravena na zavedení nových metod, pokud to důkazy podpoří.

Materiál dále zdůrazňuje, že je zároveň nezbytné zajistit návaznou léčbu, psychologickou podporu a péči. Doporučení kromě toho zavádí pravidelné systematické sledování screeningových programů prostřednictvím Evropského systému informací o rakovině a Registru nerovností v oblasti onkologických onemocnění.

Návrh Doporučení je jednou z klíčových inicativ již zmíněného Evropského plánu boje proti rakovině, který komisařka představila vloni. Na jeho realizaci Komise přidělila v rámci svých finančních programů EU pro zdraví a Horizont Evropa téměř sto milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun) a další finanční podpora určená přímo na screening se ještě plánuje. Komise odhaduje, že celkový hospodářský dopad nádorových onemocnění v Evropě převyšuje 100 miliard eur.

Dokument nyní musí projednat experti členských států EU. Ministři zdravotnictví by jej následně měli schválit na svém zasedání v prosinci pod vedením českého předsednictví. Tento záměr ostatně potvrdil i český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek počátkem září na tiskové konferenci s komisařkou Kyriakidesovou. Ta se uskutečnila po setkání ministrů zdravotnictví členských států EU v Praze. Onkologie je jednou z klíčových tematických priorit českého předsednictví v Radě EU.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY