Pátek, 30. září, 2022

Koordinátor přímo pod premiérem potlačí resortismus v ochraně veřejného zdraví a podpoří multioborový přístup na Slovensku, navrhuje poslanec Raši

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Prosazovat dlouhodobá řešení v oblasti veřejného zdraví mimo jiné komplikuje i politika a její cyklus. Ministři zdravotnictví jsou totiž omezeni čtyřletým volebním obdobím a musí hledat konsensus mezi jednotlivými resorty. Tento problém by mohlo na Slovensku vyřešit zavedení takzvaného nadresortního koordinátora pro manažování procesů ve zdravotnictví. Praktičtí lékaři by navíc měli být aktivnější v oblasti prevence a snižování rizik. Na II. ročníku mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence v Praze to řekl poslanec slovenského parlamentu a exministr zdravotnictví Richard Raši.

Veřejné zdraví je podle slovenského poslance komplexní a interdisciplinární oblast. Věnuje se péči o zdraví od početí až po smrt člověka. Ta se formuje již před narozením, neboť je vázána životním stylem rodičů a prostředím, ve kterém se nacházejí. „Žádná jiná oblast či resort není tak komplexní a dlouhodobý jako péče o zdraví,“ řekl na konferenci R. Raši.

Oblast zdravotnictví se v současnosti musí vypořádat s problémy jako například stárnutí populace, odliv zdravotnického personálu, potřeba výstavby nových nemocnic a rekonstrukce starých, nedostatek inovativních léků, problémy v ambulantním sektoru, nedostatečná úroveň prevence či neočekávané výzvy jako například pandemie a ceny energií. To vše vyžaduje změny a nezbytné reformy.

Poslanec NR SR MUDr. Richard Raši

Podle slov Richarda Rašiho je problém a zároveň výhoda politiky veřejného zdravotnictví v tom, že do něj zasahuje velký počet různých aktérů. Patří tam zdravotníci a zdravotničtí manažeři, úřady, samosprávy, akademici, poradní orgány vlády, farmaceutické společnosti, zdravotní pojišťovny, nevládní organizace, média či politici. On sám přitom působil hned v několika sektorech a pozicích, které se na zdravotnictví dívaly jinak.

„Můj pohled na zdravotnictví z pohledu lékaře či zdravotnického manažera byl zaměřen na to, abych byl schopen poskytnout zdravotní péči. Zaměření na veřejné zdraví bylo minimální. Když jsem byl už ministr zdravotnictví, snažil jsem se prosadit některé prvky, které souvisejí s veřejným zdravotnictvím jako například program prevence kardiovaskulárních onemocnění. Pohled na zdravotnictví byl u mě zase jiný z pohledu primátora či z pozice místopředsedy vlády pro regionální rozvoj,“ vysvětlil

Panel expertů v rámci bloku Role mezioborového přístupu při tvorbě politik veřejného zdraví (hlavní aktéři, osvěta, veřejné mínění). Foto: Radek Čepelák

Pomoci by mohl nadresortní koordinátor

Největší změny ve veřejném zdraví má možnost provést právě šéf resortu zdravotnictví. Podle Rašiho to komplikuje politický cyklus, který neumožňuje provádět dlouhodobé změny. „Je těžké prosazovat dlouhodobá řešení, když jste v pozici politika, která je omezena volebním obdobím a když chcete přinést výsledky v jednom politickém cyklu. Bohužel na Slovensku stále nedokážeme prosazovat řešení dlouhodobého charakteru, které vyžadují investice hned, ale jejich benefity přijdou až za několik let,“ tvrdí slovenský poslanec.

Problémy způsobuje i takzvaný resortismus. Při některých změnách totiž musí ministerstva mezi sebou spolupracovat. To se ale zpravidla neděje, protože každý ministr prosazuje hlavně změny v rámci své agendy. „Problém je také centrální a regionální pohled například na optimalizaci sítě nemocnic. Je to centrální řešení, jehož výsledkem je optimalizace chodu pacienta od diagnózy až po léčbu. Ale zároveň se mění lůžka z akutních na chronická. Žádný primátor nebo starosta ale neodsouhlasí, aby se jeho nemocnice zrušila,“ vysvětluje příklad z praxe Richard Raši.

Lékař, ředitel nemocnice, ministr zdravotnictví, primátor Košic a místopředseda vlády pro regionální rozvoj – na všech těchto postech získal bohaté zkušenosti – nyní poslanec Národní rady Slovenské republiky Richard Raši. Foto: Stanislav Pecháček

Politické problémy v rámci prosazování změn ve zdravotnictví by podle  poslance Rašiho mohl vyřešit nadresortní koordinátor pro management procesů. Ten by podle něj mohl působit přímo pod předsedou vlády nebo jako jeho zmocněnec pro prevenci. „Koordinátor musí mít dva základní rysy – nadresortnost a proveditelnost rozhodnutí. Každý koordinátor také musí umět definovat, co země potřebuje. Aby byl efektivní, měl by spadat přímo pod předsedu vlády,“ tvrdí exministr zdravotnictví.

Zdravotnictví potřebuje strategii

Nezbytným předpokladem pro změny ve zdravotnictví je podle něj i široká shoda napříč politickým spektrem a aktéry. Kromě toho jsou zapotřebí jasné strategické dokumenty s participací všech „klíčových hráčů“ a jasně zadefinované strategické kroky na dlouhodobé období. Týká se to například oblasti prevence jako je pravidelný a systematický screening.

„Pomohl by i aktivnější přístup pojišťoven, které by měly mít zájem o zdravější pojistný kmen. Všeobecní lékaři jsou zase zanedbanou oblastí na Slovensku. Z jejich strany by mohla být aktivnější intervence v oblasti prevence a snižování rizika,“ míní Raši.

Pohled do auditoria II. ročníku Metinárodního panelu Konference Zdravotnického deníku, Foto: Stanislav Pecháček

Tato opatření by pak měla přinést přímé i nepřímé úspory na výdajích zdravotních pojišťoven a Sociální pojišťovny. „Populace také bude zdravější a pracovně produktivnější, což vytváří národní bohatství a růst hrubého domácího produktu země,“ dodal poslanec.

Miroslav Homola

Vydavatelství Zdravotnického deníku děkuje za podporu Mezinárodního panelu generálním partnerům konference Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostem OR CZ, CCA Group a MyCom a partnerům Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovně.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY