Pátek, 30. září, 2022

Pokud přesvědčíme kuřáky, aby snížili rizika svého chování, vyhrajeme důležitou bitvu, tvrdí Fal

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

V důsledku pandemie covidu-19 jsme z očekávané délky života nenávratně ztratili několik roků „vydobytých“ v předpandemických letech a ty je třeba získat zpět. Musíme zásadně změnit přístup ke zdravotní politice a hledat další způsoby, jak ji financovat, prohlásil Andrzej Mariusz Fal, předseda Polské odborné společnosti pro veřejné zdraví, na mezinárodním panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence. Když prosadíme politiky, které sníží rizika kouření nyní, za patnáct až dvacet let dojde k výraznému snížení výskytu rakoviny, zdůrazňuje Fal.

Ztrácíme roky z očekávané délky života a nezískáváme nové. Musíme začít tvrdě pracovat na tom, abychom se vrátili zpět na úroveň před vypuknutím pandemie covidu-19, jinak nebudeme ani přešlapovat na místě, ale vrátíme se do minulosti. Musíme hledat nové přístupy k podpoře veřejného zdraví a mechanismy jejich financování. To vše tvrdí předseda Polské odborné společnosti pro veřejné zdraví a zkušený přednosta kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě Andrzej Mariusz Fal.

Ten na II. ročníku mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence upozornil na nepříliš známý důsledek pandemie covidu-19, a tím je bezprecedentní ztráta jednoho celého roku z očekávané délky života, která proběhla mezi lety 2019 a 2020. Jeden rok je to tedy v případě Česka. V případě Polska jde o číslo o tři desetiny vyšší, v případě USA až o 1,6 roku.

Ztrácíme roky života a nezískáváme nové, varuje Andrzej Mariusz Fal. Foto: Stanislav Pecháček

„Zvykli jsme si na to, že nám postupně délka dožití narůstá. A pak přišla pandemie,“ říká Fal a upřesňuje, že podle analýzy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ztratily země jako Česko a Polsko za první rok pandemie zdravotní „zisk“ z deseti předpandemických let. „Potřebujeme zase tvrdě pracovat, abychom tento náš post-pandemický zdravotní dluh zase vyrovnali,“ konstatuje.

K tomu navíc dochází ve společnosti, kde největším zabijákem i přes smutné statistiky úmrtí v důsledku covidu-19 stále zůstávají chronická onemocnění. Fal upozorňuje, že v této souvislosti Světová zdravotnická organizace (WHO) dokonce přemýšlí o úpravě jednoho z cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, konkrétně cíle 3.4. Podle něj by se do roku 2030 měla s pomocí prevence snížit předčasná úmrtnost na tento druh chorob o třetinu. „WHO zvažuje posunout termín dosažení cíle do roku 2035 nebo dokonce až 2040,“ vysvětluje Fal.

Pokles očekávané délky dožití po roce pandemie covidu-19 v členských zemích OECD (Česko osmé zleva, Polsko čtvrté zleva). Bílý puntík – průměrná roční změna mezi lety 2015 až 2019, tmavě hnědý puntík – změna mezi lety 2019 a 2020. Zdroj: A.M. Fal / OECD, Health at Glance 2021

Investice státu do boje proti pití a kouření přináší finanční úspory pro národní rozpočty

Chronická onemocnění stojí za devadesáti procenty předčasných úmrtí. „Investice do jejich prevence je tak nákladově mnohem efektivnější než léčba,“ říká Fal opět s odkazem na data WHO. Ta spočítala, že například jeden dolar investovaný do prevence kouření znamená ušetřit 7,43 dolaru, v případě soli, resp. zdravější stravy, je to jeden dolar vůči 12,8 dolaru. Podobně vypočítává možnosti „výdělku“ při prevenci dalších zlozvyků způsobujících rozvoj chronických onemocnění, jako je alkohol (1 ku 9,13 dolaru) či nedostatek pohybu (1 ku 2,8 dolaru). „Na prevenci tak lze pohlížet jako na oblast, která může systému přinést velké zisky,“ je přesvědčený Fal.

Politici totiž podle něj příliš často vnímají především přímé náklady na léčbu chronických onemocnění a nejsou zvyklí uvažovat o nákladech nepřímých, které vznikají například tím, že člověk je nemocný a nepracuje. Z tohoto pohledu stojí například v USA nádorová onemocnění národní ekonomiku ročně 900 miliard dolarů. „Chronická onemocnění se rozvíjejí především u osob starších padesáti let, protože na nich potřebujete „pracovat“. Pít alkohol, kouřit….Čím jsou lidé starší, tím jich mají více. Starší osoby je proto dražší léčit. A populace jako taková stárne. O to důležitějším se stává každý, kdo je zdravý a pracuje,“ zdůrazňuje Fal.

První blok konference na téma Účinné politiky prevence a dlouhodobá finanční udržitelnost zdravotních systémů v kontextu demografických změn. Zleva: Marek Krajčí, poslanec Národní rady Slovenské republiky a bývalý ministr zdravotnictví, Tomáš Cikrt, šéfredaktor Zdravotnického deníku, Andrzej Mariusz Fal, prezident Polské společnosti pro veřejné zdraví, a Jörg Pietsch, ředitel kanceláře německého Úřadu komisaře federální vlády pro protidrogovou politiku. U pultíku hovoří Karl-Erik Lund, vedoucí výzkumník Norwegian Institute of Public Health. Foto: Radek Čepelák

Proto je tak zásadní věnovat pozornost prevenci, a všem jejím podobám. Podle Fala se například často opomíjí otázka vzdělávání a podpora zdravotní gramotnosti, která by měla začínat již v mateřských školkách. „Ukazovat pro a proti, co je správné a nesprávné chování. Protože jakmile se jednou začnete chovat nesprávně, začne se vám to líbit, a skončit je pak velmi těžké,“ vysvětluje.

Na druhém konci pomyslné preventivní osy stojí prevence terciární, tedy u již nemocných lidí, kteří odmítají se svým zlozvykem přestat. „Třicet procent pacientů v našich ordinacích říká – nechte mě být, já prostě potřebuji něco kouřit. Pokud ale říkají to „něco“, tak už jsme vyhráli první bitvu,“ popisuje vlastní zkušenosti z praxe pneumologa. Když už je někdo vážně nemocný, tvrdí Fal, i tak stále může dosáhnout lepší kvality života, žít déle a stát systém méně. Proto je třeba se vážně věnovat otázce minimalizace rizik, v případě jeho odborné profese tedy v oblasti kouření.

Otázky zazněly nejen od moderátora diskuse, ale také z auditoria. Foto: Stanislav Pecháček

Různé způsoby konzumace nikotinu mají různé riziko rozvoje nádorového onemocnění, říká Fal. Proto by lékaři měli pacientům, kteří již odmítají jakoukoli další spolupráci, tj. užívání náhradní terapie nikotinem nebo farmakoterapii, začít předepisovat další intervence, jež jsou v souladu s tímto principem. „V Polsku nabízíme, na základě doporučení odborné skupiny, produkty na bázi zahřívaného tabáku. Ale opravdu výhradně v případech, kdy všechny předchozí postupy selžou,“ zdůrazňuje Fal.

Vláda je ve střetu zájmů

Investice do prevence mají jednu zásadní slabinu. Jejich výsledky se dostaví až za delší dobu, podle Fala to může zabrat i celou generaci. Dokládá to opět na datech z USA, kde odborníci sledovali vztah mezi prodejem cigaret a počtem úmrtí na rakovinu plic. Trvalo celých dvacet let od zavedení prvních opatření omezujících spotřebu, a tedy i prodej, cigaret, než křivka úmrtí na rakovinu plic začala opět klesat. „A to přesahuje časový horizont politiků, kteří nevidí dále než za jedno čtyřleté volební období,“ konstatuje lékař.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (druhý zprava) se zúčastnil debaty ministrů, kterou konference Ekonomika zdravotnictví vrcholila. Došlo však i na diskusi v kuloárech. Vlevo od něj stojí vydavatel Zdravotnického deníku Ivo Hartmann. Foto: Stanislav Pecháček

Vlády se navíc dostávají do trochu schizofrenní situace, kdy na jedné misce vah vidí výdaje spojené s chronickým onemocněním a na druhé příjmy ze spotřební daně. „Pokud  v Polsku dosahují společenské náklady chronického obstrukčního plicního onemocnění sedmi miliard zlotých a na spotřební dani z tabákových výrobků a DPH se dohromady vybere 23,5 miliardy zlotých, tak jsou podle mne politici logicky ve střetu zájmů,“ tvrdí Fal.

Vlády a státy by ale podle Fala měly poskytovat prostředky na prevenci kouření. Poukazuje na skutečnost, že nakonec je to o vůli ministerstev investovat do prevence. Na tomto poli prozatím ztrácíme a nevyhráváme, uzavírá profesor Fal.

Helena Sedláčková

Vydavatelství Zdravotnického deníku děkuje za podporu Mezinárodního panelu generálním partnerům konference Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostem OR CZ, CCA Group a MyCom a partnerům Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovně.

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY