Čtvrtek, 29. září, 2022

V roce 2020 bychom bez kompenzační vyhlášky zbankrotovali, letos ji nepotřebujeme, říká ředitel VFN David Feltl

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Hospodaření nemocnic v příštím roce nepochybně ovlivní růst cen energií i očekávané navýšení mezd. Pokud se ovšem obě položky „potkají“ s nárůstem úhrad od plátců, nemá ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze z nejbližšího vývoje obavy. Situace nemocnice je podle něj letos dobrá a nepředpokládá, že by její produkce klesla natolik, aby potřebovala výpadek pokrýt kompenzační vyhláškou.

Jak se v letošním roce vyvíjí produkce ve vaší nemocnici s ohledem na péči o pacienty s covidem?

Dobře, všechny naše produkční cíle plníme, některé i překračujeme. Zajímavá je mírně odlišná post-covidová skladba pacientů, máme opravdu velké množství těch takzvaně „obyčejných“, jednoduchých diagnóz. Jedná se vlastně o dohánění elektivní péče, na které jsme pořád dokola dotazováni.

Mělo by ministerstvo vydat kompenzační vyhlášku? Proč ano (proč ne)? Jaké by měla mít – podle Vás – parametry?

Nerad bych to zakřikl, ale my ve Všeobecné fakultní nemocnici pro letošní rok kompenzační vyhlášku nepotřebujeme. Jak jsou na tom ostatní, netuším.

Kterých poskytovatelů by se měla kompenzační vyhláška týkat a proč? Kterých nikoliv?

Já osobně chápu kompenzační vyhlášku jako státem uznanou náhradu za omezení péče rozkazem shora. Takže logicky, pokud stát nařídí omezit nějaký segment péče, měl by ho pak i kompenzovat v zájmu finanční stability poskytovatelů. Během pandemie čínského viru se to dělo nemocnicím, v budoucnu se může přihodit podobná situace třeba zase jinému segmentu péče.

Jaké dopady by to mělo na vaši nemocnici, kdyby nebyla kompenzační vyhláška vydána? Jaká byste museli přijmout opatření?

Letos žádná. Ale třeba v roce 2020 bychom bez kompenzační vyhlášky zbankrotovali.

Jaké jiné finanční hrozby pro zajištění zdravotní péče by mělo ministerstvo zdravotnictví (zdravotní pojišťovny, případně vláda) prioritně řešit, případně jakým způsobem?

Nenazval bych to hrozbou. Ale obecně jde o to, aby byl celý systém zdravotní péče stabilní, počínaje pojišťovnami a konče poskytovateli. Pokud rostou ceny vstupů, musejí růst i úhrady, jinak nemáme šanci rozumně hospodařit bez omezení rozsahu či kvality péče. Ale možná mi někdo moudrý vysvětlí, že raketově rostoucí náklady jsou vlastně ohromnou příležitostí, ostatně jako celý Green Deal.

Cítíte nějaké ohrožení objemu a kvality zdravotních služeb, které poskytujete? Jaké?

Záleží na dvou cenovkách, které nám stát vystaví: první je cena energií v příštím roce. Druhou cenovkou je cena lidské práce, tedy mzdový růst v roce 2023. Pokud se tyto dva růsty potkají s růstem úhrad zdravotní péče ze strany plátců, pak bych obavy neměl.

Máte zajištěny dodávky energie (tepla, elektřiny a pod) na dobu po 1. lednu 2023?

Nemáme, nicméně ministerstvo zdravotnictví nám garantovalo, že energie budou nakoupeny centrálně a dodávky budou zajištěny.

Máte uzavřeny dlouhodobé kontrakty na dodávky energií – za jakých podmínek a za jaké ceny?

Zatím ne, viz výše.

Jaký má dopad růst ceny energií na hospodaření vaší nemocnice?

Letos se u nás jedná o 100 milionů korun navíc v nákladech. Přesto hospodaříme v černých číslech díky píli našich zaměstnanců a stabilnímu financování pojišťovnami.

-sed-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY