Čtvrtek, 29. září, 2022

Zdravotnický výbor přerušil jednání o očkování v lékárnách. Všichni diskutující poslanci však návrhu řekli jasné ne

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Sněmovní zdravotnický výbor měl včera na programu novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která umožňuje očkovat proti covidu v lékárnách a u zubních lékařů. Záměrem však je pozměňovacím návrhem upravit novelu tak, aby zahrnovala také očkování proti chřipce ve věku 18 až 65 let, protože proočkovanost proti této nemoci je u nás trestuhodně nízká. Ačkoliv už ale byla překročena 80 denní lhůta určená na projednávání novely ve výborech (první čtení proběhlo 5. dubna), poslanci včera jednání po zhruba hodinové diskuzi přerušili. Ti, kdo se do debaty zapojili, přitom dali poměrně jasně najevo, že se jim úprava nelíbí.

„Návrh byl předložen poslanecké sněmovně už v prosinci minulého roku, takže jde o legislativní záměr připravovaný minulou vládou. Původně měl umožnit očkování proti covid-19 a měl být platný do konce tohoto roku. Dostáváme se tedy k tomu, zda by se v časovém sousledu naplnilo to, co jsme očekávali,“ uvádí náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Diskuze ovšem není jen o očkování proti covidu, ale i proti chřipce. Ministerstvo zdravotnictví spolu s Českou lékárnickou komorou domluvilo pozměňovací návrh, který by měl být načten v druhém čtení. „Návrh sněmovního tisku 96 tak, jak je dnes ve sněmovně, je i z našeho pohledu špatný – je to bianco šek, který nedává žádné záruky či bezpečnost. To upravuje pozměňovací návrh, který by tyto záruky měl mít. První věc, kterou máme, je rozšíření o očkování proti chřipce – dokonce si troufám říci, že chřipka je primární a nelpíme na tom, aby tam dále zůstal covid. Vakcíny proti chřipce totiž mají nejlepší bezpečnostní profil,“ vysvětlil poslancům viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký.

Zároveň by lékárníci mohli očkovat jen pacienty ve věku 18 až 65 let, kteří jsou samoplátci. „Nechceme očkovat malé děti ani starší občany, kteří mají více komorbidit. Bereme to jako nabídku od lékárníků společnosti i praktickým lékařům, aby se jim ulevilo od očkování. Je to věc, která je dobrovolná, a to jak z hlediska pacienta, tak lékárníka, protože ne všichni lékárníci očkovat chtějí,“ doplňuje Kopecký.

Podle ankety lékárnické komory mezi 1900 lékárníky by přitom polovina stála o to rozšířit si své znalosti a kompetence o očkování. A dle průzkumu agentury Median pro lékárnickou komoru by více než polovina z 1500 respondentů ve věku 18 – 79 let očkování v lékárnách vítala (nejvíce lidé do 50 let a ti, kdo už se někdy očkovat nechali).

Kopecký zároveň připomíná, že v tuto chvíli lékárníci očkovat neumějí, protože to nebylo součástí curricula při studiu na farmaceutických fakultách. Proto by ministerstvo mělo dát kontury vzdělávacímu programu, který by se skládal z teoretické a praktické části. Školení by probíhalo na pracovišti, které má akreditaci pro interní kmen, aby jej skutečně prováděl odborník. Základem by totiž mělo být vedle samotného očkování hlavně poskytnutí první pomoci při případných reakcích.

Je třeba hledat důvody, proč se Češi nechtějí očkovat proti chřipce

K problematice už v úterý uspořádal kulatý stůl ve sněmovně poslanec Petr Fifka (psali jsme zde). Na něm bylo prezentováno společné odmítavé stanovisko některých lékařských společností a sdružení, a v tomto duchu probíhal i včerejší výbor. Nejčastěji přitom poslanci (také lékaři) poukazovali na erudici těch, kdo budou v lékárnách očkovat, a nakolik budou schopni zvládnout nežádoucí účinky. Proočkovanost proti chřipce by tak dle nich bylo vhodnější zvyšovat jinými cestami.

„Mimořádná doba vyžadovala mimořádný opatření a rozumím tomu, proč z pera bývalého ministerstva zdravotnictví vzešla myšlenka, že by se očkování proti covid-19 rozšířilo i do lékáren. Nakonec se ale mimořádná situace zvládla i bez toho, a já se ptám, jaký důvod v tuto chvíli máme, abychom aplikace očkovacích látek rozšiřovali mimo ordinace a nemocniční zařízení. Pokud chceme řešit bídnou proočkovanost proti influenze v ČR, zamysleme se nad tím, proč se lidé nenechávají očkovat. Ničemu přitom nerozumějí tak dobře, jako penězům, takže pokud chceme proočkovanost zvýšit, musí za to lidé dostat nějaké benefity,“ domnívá se Romana Bělohlávková (KDU-ČSL).

„Byl bych rád, kdyby nám farmaceuti pomohli, ale jinak – osvětově, tedy aby se lidí ptali, jestli jsou očkováni, a eventuálně je k nám poslali. Kapacitu očkovat máme, je to tedy spíše o propagaci,“ říká Jiří Mašek (ANO).

Stejně jako na úterním kulatém stole i na výboru vystoupil předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Ten připomněl, že proti očkování v lékárnách se staví všechny odborné společnosti, které očkují. Zároveň připustil, že sice máme velký problém s proočkovaností proti chřipce, řešení je ale dle něj jinde.

„Je to dáno tím, že česká veřejnost nemá z nějakého důvodu k očkování proti chřipce kladný vztah. Důkazem je proočkovanost zdravotnického personálu, která je také dramaticky nižší než v jiných evropských zemích. Měli bychom pátrat po příčině, proč tomu tak je, a snažit se ji odstranit,“ podtrhává Šonka.

Slovenští praktici s očkováním v lékárnách problém nemají

Ne všude je ale postoj lékařů tak zamítavý jako u nás. Očkování v lékárnách už pomohlo zvýšit proočkovanost v zemích, jako je Irsko, a dnes lékárníci očkují v 13 evropských zemích. Tato novinka by se měla brzy objevit i na Slovensku.

„Když jsem postoval úterní kulatý stůl na sociálních sítích, ozval se mi prezident slovenské lékárnické komory s tím, že se diví, proč to u nás praktičtí lékaři nechtějí – na Slovensku očkování v lékárnách praktici podporují,“ říká Martin Kopecký. „Neustále tu zaznívá, že je všechno v pořádku a není důvod očkování v lékárnách zavádět. Osobně si myslím, že po deseti letech, kdy jsme se dostali na pěti až sedmiprocentní proočkovanost populace proti chřipce, to potřeba je,“ dodává Kopecký.

Podle ministerstva přitom ještě bude možné změnu dál prodiskutovat, protože jak během podzimu, tak příští rok by měly jít do schvalování další novely zákona o ochraně veřejného zdraví, kam půjde úpravu zařadit.

„Děkuji za dopis pěti odborných společností, které se k tomu vyjádřily. V něm je i návrh na řešení, která by proočkovanost zejména proti chřipce pomohla řešit. Nabídl bych tedy za ministerstvo zdravotnictví platformu, abychom se k tématu vrátili, využili toho, co odborné společnosti navrhují, a debatu dále vedli,“ dodává Jakub Dvořáček.

Michaela Koubová

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY