Pocit, že člověk „najednou zestárl“, nemusí být jen subjektivní dojem. Jak upozornil web ScienceAlert, odborníci při analýze tisíců biomarkerů zjistili, že stárnutí připomíná spíše sérii prudších zlomů než pozvolný proces.

Výzkum amerických vědců naznačuje, že existují dvě výrazná období, kdy se biologické změny v organismu zrychlují. Podle studie publikované v odborném časopise Nature Aging jde zejména o období kolem 44. a poté přibližně 60. roku života.

Autoři studie z roku 2024 analyzovali rozsáhlé množství biologických dat od více než stovky dospělých dobrovolníků a sledovali změny na molekulární úrovni v průběhu několika let. Výsledky podle nich ukazují, že lidské tělo prochází v určitých etapách života výraznými „přestavbami“, které mohou souviset se zvýšeným rizikem některých chronických onemocnění.

Od RNA po mikrobiom na kůži

Výzkumný tým vedený genetikem Michaelem Snyderem ze Stanfordovy univerzity sledoval 108 lidí, kteří pravidelně poskytovali biologické vzorky. Vědci z nich následně analyzovali více než 135 tisíc biologických znaků, od RNA a proteinů přes lipidy až po složení mikrobiomu ve střevech, ústech nebo na kůži.

Právě rozsah dat umožnil zachytit vzorce, které by při běžném sledování zůstaly skryté. Namísto postupných změn se ukázalo, že velká část sledovaných molekul se výrazně proměňuje ve dvou konkrétních obdobích života.

Podle autorů studie vykazovalo přibližně 81 % sledovaných molekul změny právě v jedné nebo obou těchto fázích. První vlna nastupovala kolem 44 let věku, druhá pak okolo 60 let.

„Neměníme se jen postupně v průběhu času; dochází k opravdu dramatickým změnám,“ uvedl po zveřejnění studie Snyder. Podle něj se výrazné biologické proměny objevovaly napříč různými typy molekul bez ohledu na to, na jakou oblast se vědci zaměřili.

Mohlo by vás zajímat

Dvě vlny změn, dvě odlišná rizika

Jednotlivé „vrcholy“ stárnutí měly zároveň odlišný biologický profil. Změny kolem 44. roku věku souvisely zejména s metabolismem tuků, alkoholu a kofeinu. Výrazně se proměňovaly také biomarkery spojené s kardiovaskulárními chorobami nebo funkcí svalů a kůže.

Druhá výrazná vlna změn, která přicházela kolem 60 let, byla spojena například s metabolismem sacharidů, imunitní regulací nebo funkcí ledvin. I zde se znovu objevovaly biomarkery související se srdcem, svaly či stárnutím kůže.

Vědci upozorňují, že některá onemocnění typická pro vyšší věk – například Alzheimerova choroba nebo kardiovaskulární nemoci – často nevznikají zcela postupně. Riziko jejich rozvoje může po dosažení určitého věku výrazně narůst.

Menopauza nevysvětluje vše

První výrazná fáze biologických změn časově odpovídá období, kdy řada žen vstupuje do perimenopauzy nebo menopauzy. Výzkumníci ale upozorňují, že samotná hormonální změna tento jev nevysvětluje.

Významné molekulární proměny totiž zaznamenali i u mužů stejného věku. Podle autorů proto musí existovat i další biologické mechanismy, které stárnutí v této životní etapě ovlivňují. Právě identifikace těchto faktorů by podle vědců měla být jedním z hlavních cílů budoucího výzkumu.

Autoři zároveň upozorňují, že studie pracovala s relativně malým počtem účastníků ve věku od 25 do 70 let. Budoucí výzkum by se mohl tomuto jevu věnovat hlouběji a studovat jej podrobněji na širším spektru subjektů.