Polský národní protidrogový koordinátor Piotr Jablonski na II. ročníku mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence. Foto: Radek Čepelák

Klíčovou roli v oblasti prevence mají neziskové organizace, tvrdí polský národní protidrogový koordinátor Piotr Jablonski

Oblast prevence v Polsku celá léta zastřešují tamní samosprávy a neziskové organizace. Podle polského národního protidrogového koordinátora Piotra Jablonského jsou přitom hlavním aktérem v této oblasti právě neziskovky, které v léčbě finančně zastřešují 80 procent aktivit a v prevenci je to více než 90 procent. Na II. ročníku mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence v Praze připomněl, že peníze jsou v tomto směru zásadní, ale důležité je i to, jak je jednotliví aktéři využívají.

U alkoholu a drog je Polsko v rámci poměru konzumentů k počtu obyvatel na průměrné úrovni Evropské unie. Prevalence užívání alkoholu v populaci 15 až 64letých lidí byla loni na úrovni 79,9 procenta. Co se pak týče užívání drog, je prevalence na úrovni 5,4 procenta. „V tomto směru patříme ke skupině zemí, kterým se podařilo snížit prevalenci užívání drog,“ tvrdí Jablonski.

Tamní vláda totiž považuje závislosti za jeden z nejzávažnějších problémů veřejného zdraví. Nechce se proto zaměřovat jen na osoby, které už závislosti podlehly, ale také na další. „Závislosti v obecné definici zahrnují nejen osoby, které jsou klinicky závislé, ale i lidi jako například sousedy, pracovníky, kolegy, děti, rodinné příslušníky a podobně,“ vysvětlil koordinátor.

Důležité jsou neziskové organizace

Namísto toho, aby se polské orgány zaměřily na každou závislost zvlášť, vytvořily (podobně jako v Česku) národní protidrogový program, který zahrnuje alkohol, ilegální drogy nebo takzvané behaviorální závislosti, jako jsou například gamblerství, problematické on-line hraní či závislost na samotném internetu. I díky zpřísnění protidrogové politiky se podle Jablonského snížila prevalence u drog.

I když je v oblasti boje proti závislostem stále základní institucí je ministerstvo zdravotnictví, polský parlament letos schválil vznik Národního centra pro prevenci závislostí, jehož rozpočet je v kompetenci resortu zdravotnictví. Kromě toho, že bude zastřešovat preventivní programy všech typů závislostí, bude se zaměřovat i na domácí násilí.

Blok s názvem „Role mezioborového přístupu při tvorbě politik veřejného zdraví (hlavní aktéři, osvěta, veřejné mínění)“, zleva: Leonard Savage, kreativní ředitel McCann Worldgroup, Piotr Jablonski, Národní protidrogový koordinátor, Polsko, Jindřich Vobořil, Národní protidrogový koordinátor, Česká republika, Ján Mikas, hlavní hygienik Slovenské republiky, Tomáš Cikrt, šéfredaktor Zdravotnického deníku, Richard Raši, poslanec Národní rady Slovenské republiky, bývalý místopředseda vlády a ministr zdravotnictví Slovenské republiky, Ivan Duškov, náměstek ředitele VZP, a Martin Smatana, předseda dozorčí rady slovenské Všeobecné zdravotní pojišťovny. Foto: Radek Čepelák

To v jiných zemích není běžné. Jablonski to na konferenci odůvodnil tím, že při stanovení strategie chtěli problematiku závislosti brát v širším kontextu. „Zahrnuli jsme do toho akce, které by měly vést ke snižování domácího násilí, protože je propojeno se spotřebou alkoholu,“ vysvětlil s tím, že to neplatí jen pro Polsko, ale zřejmě pro všechny země na světě.

Celá léta také podle národního koordinátora platí, že důležitými aktéry jsou při prevenci místní samosprávy a neziskové organizace. „Aktérem realizace jsou hlavně neziskové organizace, které zastřešují v léčbě 80 procent aktivit a v prevenci více než 90 procent. Místní samosprávy využívají jejich zdroje pro různé aktivity jako například školení či různou prevenci,“ vysvětlil Jablonski.

Vyšší daně z alkoholu a tabáku

Polská vláda také zavedla systém, kdy se prevence realizuje na místní a na regionální úrovni. Finance přicházejí zejména ze zvýšeného zdanění alkoholu. „Jelikož se pití alkoholu nedá úplně vyloučit ze života, máme alespoň díky tomuto mechanismu dost peněz na realizaci preventivních programů. Každá z 2500 polských samospráv je povinna zavést vlastní preventivní aktivity,“ řekl protidrogový koordinátor.

V budoucnosti by přitom měly být tyto finance ještě vyšší. V průběhu následujících pěti let totiž budou polské spotřební daně z alkoholu a tabáku růst každý rok o pět až deset procent. „Dostupnost alkoholu v Polsku je poměrně vysoká. Budeme se snažit vytvořit i nové ekonomické zásady, které budou bránit právě snadnému přístupu obyvatel k alkoholu,“ odůvodnil daňová opatření Jablonski.

Uprostřed polský národní protidrogový koordinátor Piotr Jablonski, vpravo český národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil, vlevo Leonard Savage, kreativní ředitel McCann Worldgroup. Foto: Radek Čepelák

Státní orgány spolupracují s neziskovými organizacemi či univerzitami i na jiných úrovních. Rozjetý je například systém doporučení v programu podpory zdraví. Je to společná iniciativa více institucí a tímto způsobem by se měly k tamním samosprávám dostávat seznamy preventivních programů, které jsou založeny na důkazech. Hodně peněz jde podle polského protidrogového koordinátora i do vzdělávání veřejnosti.

Národní centrum pro prevenci také každý rok uzavírá více než 200 smluv na téma prevence a léčby. Většinu z nich spravují nevládní organizace. „Teď budeme řešit, jak rozšiřovat programy v dalších letech, například programy snižování škod. Věříme, že změny ve složení politik v oblasti závislostí zlepší situaci s prevalencí užívání alkoholu, drog či jiných závislostí,“ dodal na konferenci Jablonski.

Auditorium II. ročníku mezinárodního panelu konference Zdravotnického deníku Ekonomika prevence. Foto: Stanislav Pecháček

Vydavatelství Zdravotnického deníku děkuje za podporu Mezinárodního panelu generálním partnerům konference Všeobecné zdravotní pojišťovně, společnostem OR CZ, CCA Group a MyCom a partnerům Zdravotní pojišťovně ministerstva vnitra a Vojenské zdravotní pojišťovně.

Miroslav Homola