Klimatické změny způsobují i extrémní sucha. Ilustrační foto: Freepik

Následky klimatických změn ohrožují ženy více než muže, varují experti

Změny klimatu dramaticky ovlivňují život lidí v nejzasaženějších oblastech. Přinášejí totiž sucho, nedostatek jídla, masovou migraci, konflikty o zdroje a z nich vyplývající dopady na fyzické i duševní zdraví. Ne všechny ale tyto jevy postihují stejně silně. Odborníci tvrdí, že větší dopad mají změny klimatu a jejich následky na ženy a dívky, které mají – ve srovnání s muži – méně prostředků na přípravu k přizpůsobení se. Takové jsou závěry odborné práce sumarizující různé studie, která byla publikovaná v časopise Nursing Outlook.

Data naznačují, že v zemích, které čelí válečnému konfliktu a hladu, jsou ženy upozaďovány a často jedí až jako poslední poté, co se nají ostatní členové rodin. Jde přitom o jistou formu vědomého sebeobětování žen pro rodinu. Z 349 milionů lidí, které nyní celosvětově trápí velký hlad, tvoří téměř 60 procent ženy a dívky, uvádí OSN. Ženy a dívky se k jídlu i vodě obvykle dostávají jako poslední a nejméně, což ohrožuje jejich zdraví především během dětství a reprodukčního období života.

Krom častějšího hladu a nedostatku pitné vody uvádějí odborníci i další klíčové oblasti, v nichž jsou ženy kvůli kombinaci různých biologických a sociálních faktorů v zemích zasažených následky klimatických změn zranitelnější než muži – patří mezi ně migrace, genderově podmíněné násilí, infekční choroby a sexuální zdraví.

Zodpovědnost za obstarávání zdrojů

OSN prostřednictvím UN Women (entita OSN pro rovnost žen a mužů a posílení role žen ve společnosti) upozorňuje i na fakt, že jsou to právě ženy, které jsou v rozvojových zemích převážně zodpovědné za obstarávání zdrojů. A nejde jen o vodu, ale i o palivové dřevo a krmivo pro hospodářská zvířata. Sběr dříví a píce, který v mnoha regionech patří mezi téměř výhradně ženám vyhrazené práce, se na mnoha místech světa stává mnohem obtížnější kvůli postupujícímu odlesňování.

S ekologickými událostmi provázejícími klimatické změny často souvisí i migrace – jejím důvodem mohou být záplavy, lesní požáry, hurikány nebo třeba zvětšující se plochy pouští. „Změny způsobené klimatem vedou k měřitelnému zvýšení lidské mobility, aby se přizpůsobila nebo unikla přírodním silám, které jsou výsledkem desetiletí a v některých případech staletí lidského chování,“ cituje zpráva Mezinárodní organizaci pro migraci. Experti přitom upozorňují na to, že ženy a dívky tvoří nadpoloviční většinu těch, kdo v rámci migrace opouští své domovy, přitom ale mají na takových rozhodnutích obvykle minimální podíl, a to i proto, že ve srovnání s muži mají výrazně omezenější přístup k systémům včasného varování.

Velké nebezpečí pro těhotné

Vysídlené ženy a dívky navíc čelí i dalšímu zásadnímu nebezpečí – ve srovnání s muži a chlapci se násobně častěji stávají obětí sexuálních útoků, uvádí IPPF (Mezinárodní federace pro plánované rodičovství). Migrující ženy a dívky jsou také nezřídka nuceny k prostituci a stávají se obecně častěji obětmi trestných činů – a to například i včetně násilného odebírání orgánů. „Násilí páchané na ženách vzrůstá spolu s klimatickými událostmi, což je fenomén, který se opakuje v celé historii. Se zvýšenými hrozbami vyplývajícími ze změny klimatu je rozumné předvídat nárůst násilí na ženách a dívkách a proaktivně hledat řešení,“ konstatuje text v Nursing Outlook.

S klimatickými změnami – a to především se změnami povětrnostních podmínek a teplot – souvisí i riziko většího rozšíření nemocí přenášených komáry, jako jsou malárie, filarióza nebo virus Zika. Kvůli globálně rostoucím teplotám se stávají větší hrozbou i nemoci přenášené klíšťaty. A ženy jsou vystaveny většímu riziku nákazy z výše uvedených důvodů – kvůli častější podvyživenosti, přepracování i stresu.

Obzvlášť velké nebezpečí pak představují uvedené nemoci pro těhotné ženy a jejich plody. Malárie prodělaná v průběhu těhotenství zvyšuje riziko potratu, vir Zika může způsobit abnormality plodu. Krom toho jsou kvůli výše zmíněným průvodním jevům klimatických změn – jako jsou vyšší teploty, extrémní povětrnostní podmínky nebo nedostatek potravin – častější i další negativní jevy, například eklampsie, nízká porodní hmotnost, mrtvě narozené děti nebo vrozené vady.

-jkn-