Čím více je potravina zpracovaná, tím méně má mikroživin; zato obsahuje více kalorií, nasycených tuků, cukrů a soli. Ultrazpracované potraviny jsou jedním z největších nešvarů takzvané západní diety. Jsou totiž úzce navázány na civilizační choroby. Shodli se na tom účastníci tiskové konference na téma Smart food, která proběhla 27. dubna na půdě děkanátu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. A tak zatímco nezdravé jídlo škodí, to zdravé – neboli „funkční“ – je lidskému tělu naopak prospěšné. O budoucnosti tohoto druhu potravin hovořili na konferenci i další odborníci. Co stojí v cestě tomu, aby si zdravější a odolnější plodiny našly své místo na českých talířích?
„Současná strava je více energeticky bohatá, ale nutričně méně kvalitní. Chybí v ní mimo jiné kvalitní proteiny a stopové prvky,” zhodnotil na konferenci lékař a pedagog z Interní kliniky FN Motol Jan Piťha. Nekvalitní stravování vede k celé řadě civilizačních chorob od diabetu, přes vysoký krevní tlak až po různá nádorová onemocnění. Tyto nemoci Piťha ve svém příspěvku přirovnal k pravěké šelmě dinofelis, a to v tom smyslu, že zatímco dříve „nositele nadváhy“ usmrtilo divoké zvíře, dnes tuto roli plní civilizační choroby.
O důležitosti kvality potravin a jejich vlivu na zdraví populace na konferenci pohovořila i chemička z Ústavu analýzy potravin a výživy při Vysoké škole chemicko-technologické Jana Hajšlová. „Takzvané funkční potraviny mají potenciál pozitivně ovlivnit zdravotní stav, fyzickou výkonnost a duševní stav,“ uvedla. Připomněla i zavedení nových, nutričně zajímavých potravin, které se ještě před 30 lety v našem jídelníčku vůbec nevyskytovaly, konkrétně zmínila larvy potemníka moučného, chia semínka, cvrčky, houby shiitake a žampiony, u nichž se zjistilo, že po ošetření UV zářením produkují vitamin D. Právě ten je spolu s polynenasycenými mastnými kyselinami, kyselinou listovou, draslíkem a železem jedním z častých nedostatkových nutrientů u české populace.
Deficience specifických mikroživin byla i jedním z témat, kterým se ve své přednášce věnoval děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů na České zemědělské univerzitě (ČZU) Josef Soukup. Pomoci by s tím mohly právě i „chytré plodiny“. Je ovšem třeba využít možností moderních biotechnologií, které dokážou ve velké míře zachovat cenné živiny zpracovávaných plodin a hlavně jejich produkci zásadně urychlit. „V současné době nejvíce těch ‚chytrých plodin‘ vzniká genetickou modifikací… Takto vytvořené produkty jsme schopni dostat na trh během čtyř až šesti let, zatímco konvenční šlechtění kvůli dlouhým vegetačním dobám trvá deset, patnáct let, někdy i déle,“ vysvětlil Soukup přínosy editace genomu.
Přitom poukázal na určité stigma, které ve společnosti ohledně geneticky upravených plodin, panuje a dodal, že ho nechápe, neboť i léky jsou vytvořené v laboratoři a drtivá většina lidí se jim kvůli tomu nevyhýbá. „Nedělám si velké iluze, přinejmenším pro příští desetiletí, že by tady nastal nějaký rozvoj těchto technologií,“ řekl ke genetické modifikaci v následné panelové diskuzi. V cestě tomu prý stojí i přísně nastavená legislativa, která podobné výzkumy činí často nerentabilní. Za pozitivní úkaz v české společnosti ovšem označil změnu výživových preferencí spotřebitelů, tj. zvyšující se zájem o regionální potraviny, farmářské trhy a prospěšné obsahové látky. „Tento trend je velmi pozitivní,“ dodal Soukup.
Filip Krumphanzl
