Nedostatek léků je žhavým tématem od konce minulého roku, kdy se některých léčiv začalo nejen v tuzemsku kriticky nedostávat. A výpadky dosud trvají. Hnutí ANO proto na 3. května uspořádalo kulatý stůl, na kterém s odborníky a představiteli odpovědných institucí jednalo o možném řešení tohoto problému. Předseda Podvýboru pro lékovou politiku, přístrojovou techniku a zdravotnické prostředky, Kamal Farhan, který akci zaštiťoval a moderoval, jednak představil vlastní desetibodový seznam kroků, které by měly přispět k vyřešení výpadků léčiv a jednak tepal Ministerstvo zdravotnictví, reprezentované náměstkem Jakubem Dvořáčkem. Ten sice zachoval stoický postoj, ale rozlítil se, když popisoval přístup držitelů rozhodnutí o registraci, kteří mnohdy opomínají státy včas informovat o hrozících výpadcích. Jeho slova potvrdila i ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
„Současná situace byla očekávatelná velmi dlouho,“ uvedl viceprezident České lékárnické komory Martin Kopecký. „Nic se ale neřešilo, situace se vyvíjela jako sopka a teď to vybuchlo,“ pokračoval v hodnocení situace, za kterou podle něj částečně může i přílišná benevolence státu vůči výrobcům léčiv. Jeho slovům přitakal Farhan, který připomněl, že na tytéž problémy v minulosti upozorňoval už někdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Přímo se Farhan opřel i do farmaceutických firem, které podle něj selhaly v plánování množství dodávek. „Pokud nejsou schopní naplánovat ani na sezónu, tak plánují špatně,“ konstatoval.
Pod smrští otázek
Předseda České lékařské komory Milan Kubek plísnil vládu za to, že se údajně nepoučila z chyb, k nimž došlo během covidové pandemie. Narážel při tom na nákup nedostatkových ochranných prostředků za „jakoukoliv“ cenu. „Ministerstvo zdravotnictví by mělo zajistit nákup léků tak, aby byly dostupné v momentě, kdy budou výpadky,“ je přesvědčen Kubek a navrhnul, že stát měl mít léky nasmlouvané nebo přímo uložené ve státních hmotných rezervách. Přesun výroby do asijských zemí pak rovnou přirovnal k „zanedbání národní bezpečnosti“. Náměstka Dvořáčka následně zasypal haldou otázek, kdy chtěl vědět, zdali ministerstvo připravuje seznam léků, které zajistí, jak je sežene, kolik na to uvolní peněz a kdo za to zodpovídá. „Pokud na tom neděláte už teď, tak se máme příští rok na co těšit,“ hrozil. Dvořáček odvětil, že seznam vzniká.
Nit suchou na vládě nenechala ani přítomná poslankyně za hnutí ANO Alena Schillerová, která tepala nepřítomného ministra zdravotnictví Vlastimila Válka za to, že situaci s nedostatkem léků údajně neřeší. „Viníků je víc, ale politickou odpovědnost bude mít vždycky ministr,“ dodala. Navázala tak i na předsedu podvýboru Farhana, který Válka kritizoval za „chaotičnost“ při informování o dodávkách léků.
Farhanovo desatero
Došlo ale i na konstruktivnější příspěvky. Farhan představil desetibodový seznam kroků, které by měly přispět k vyřešení výpadků léčiv. Ty mimo jiné zahrnují větší míru zapojení Správy státních hmotných rezerv (SSHR), podporu tuzemských investičních projektů farmaceutických firem, definování kriticky důležité skupiny léčiv a označení těch, jejichž dodávky jsou dlouhodobě ohrožené, snížení byrokracie spojené se vstupem potřebných léků na trh, zvýšení úhrad, zavedení povinného hlášení zásob v lékárnách a u distributorů či povolení dovozu léků ze zahraničí. Současně uznal, že na některých těchto bodech již vláda pracuje, což přisvědčil i přítomný ministerský náměstek.
Dvořáček připomněl, že za současným nedostatkem léků stojí souběh několika faktorů. Ministerstvo však podle něj situaci intenzivně řeší. „Budeme jednat s výrobci o tom, zda jsou schopni navýšit dodávky pro Českou republiku. Pokud ne, budeme vyjednávat s dalšími dodavateli, kteří nejsou registrováni na českém trhu, abychom ty případné zásoby zajistili,“ předeslal další kroky rezortu. Jako problematický vidí celý systém určování objemu dodávek dle předchozích let.
Ministerstvo podle Dvořáčka využívá všech dostupných nástrojů k tomu, aby výpadky léčiv vyřešilo. Mezi nimi je omezení reexportu, specifický léčebný program (povolení neregistrovaných léků) či dovoz léčiva v cizojazyčné šarži. „Nárůst cizojazyčných šarží je skutečně ohromný,“ potvrdil funkčnost nástroje výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) Filip Vrubel. K tomu dodal, že zatímco za krátkodobými výpadky podle něj stojí narušení dodavatelských řetězců a nepredikovaný objem poptávky, dlouhodobé výpadky mají příčinu v cenách a nákladech na výrobu. Do budoucna by tak podle Vrubela mohla podobné problémy odvrátit deregulace cen.
Antibiotika se neztrácí, hlásí SÚKL
Obavy i názorové přestřelky svým vystoupením u kulatého stolu mírnila ředitelka SÚKL Irena Storová. „Přestože dodávky nejsou úplně stabilní, tak i přes tu dramatickou situaci zatím nevidíme žádné extrémní přesuny v rámci dodávek mezi jednotlivými skupinami,” uvedla k monitoringu antibiotik. Představila i grafy, ilustrující množství jejich dodávek za roky 2019 až 2023, z nichž vyplynulo, že letos bylo do České republiky dovezeno vůbec nejvíce antibiotik za sledované období. Ještě vyšší nárůst dodávek byl v letošním roce zaznamenán ve skupině antipyretik. Na jejich konto ovšem Storová upozornila, že je nelze dodávat v cizojazyčných šaržích.
Ředitelka SÚKL u kulatého stolu představila i zcela nové výsledky šetření, jehož zájmem bylo zanalyzovat cestu antibiotik na českém trhu a případně zjistit, zdali se z trhu neztrácí. Sledována byla celkem čtyři různá penicilinová antibiotika od dvou různých dodavatelů. Výsledek? „Všechna balení byla vydána pacientům, nic se neztrácí,“ shrnula Storová, čímž vyvrátila tezi, že by byl nedostatek antibiotik v České republice způsoben nelegálním vývozem.
Filip Krumphanzl
