Reforma nemocnic, ke které se v současné době vyjadřují jednotlivé spolkové země Německa, se neobejde bez dodatečných veřejných výdajů. Za tímto účelem by měl vzniknout zvláštní fond, z něhož by se nemocniční reforma financovala. Myslí si to Christian Karagiannidis, člen nemocniční komise spolkové vlády. „Finančně by mělo být podpořeno i plánování nových budov,“ zdůraznil podle odborného deníku Deutsches Ärzteblatt Karagiannidis na tiskové konferenci Německé společnosti pro interní, intenzivní a urgentní medicínu.
Christian Karagiannidis, který je zároveň prezidentem Německé společnosti pro interní, intenzivní a urgentní medicínu (DGIIN – Deutschen Gesellschaft für Internistische Intensivmedizin und Notfallmedizin), je přesvědčen, že Německo potřebuje kvůli plánované nemocniční reformě speciální strukturální fond.
Ten by měl být jakousi obdobou fondu, z něhož bylo financováno znovusjednocení Spolkové republiky Německo a tehdejší Německé demokratické republiky, k němuž došlo v roce 1990. Finanční zdroje do zmíněného fondu by měla z jedné třetiny dodat spolková vláda, z jedné třetiny jednotlivé spolkové země, a z jedné třetiny zdravotní pojišťovny.
Účelem fondu ale nemá být pouze financování reformy a restrukturalizace nemocniční sítě, ale také financování udržitelnosti zdravotnictví. A to ve smyslu udržitelnosti ve vztahu k životnímu prostředí. Z peněz fondu by se mohlo financovat také například ozelenění střech nemocničních budov, jejich zateplování, instalace tepelných čerpadel nebo fotovoltaických elektráren na střechy budov.
Nemocnice příliš plýtvají, tvrdí šéf jedné z klinik
„Tepelná čerpadla nebo fotovoltaické panely jsou v německých nemocnicích naprostou raritou,“ kritizoval Christian Karagiannidis současný stav nemocničních budov. Podle něho by případný nový strukturální fond mohl pomoci tento trend zvrátit.
S tímto přístupem souhlasí také Matthias Kochanek, přednosta kliniky interní intenzivní medicíny Fakultní nemocnice v Kolíně nad Rýnem. Rovněž podle něho je třeba klást větší důraz na ekologickou udržitelnost německých nemocnic.
Zdravotnictví se podle Kochanka v Německu podílí na téměř pěti procentech emisí skleníkových plynů. Kochanek se rovně odvolával na zaměstnance nemocniční sítě, kteří mají k realizaci takových opatření silnou motivaci. „Tento potenciál je třeba využít,“ cituje Kochanka německý odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
„Udržitelnost by měla být implementována do kultury myšlení všech, kteří se na zdravotnickém systému podílejí,“ zdůraznil dále Matthias Kochanek. Podle něho by se do této oblasti měly také více zapojit zdravotní pojišťovny. Kochanek rovněž kritizoval příliš vysokou a nepromyšlenou spotřebu zdravotnického materiálu na některých klinikách, některá řešení by mohla být nalezena v aplikaci principů cirkulární ekonomiky.
Lauterbach: Nemocnice mají potíže
Jak se k návrhu na zřízení zvláštního fondu pro nemocniční reformu staví spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD), zatím není známo. Šéf zdravotnického rezortu ale na konferenci v Rostocku zdůraznil, že reforma nemocnic je nutná. „Nemocnice mají potíže. Potřebujeme zásadní reformu a dobře na jejích parametrech spolupracujeme se spolkovými zeměmi. Pokud bychom reformu neudělali, čtvrtina nemocnic, možná ještě více, nepřežije,“ uvedl Lauterbach podle deníku Deutsches Ärzteblatt.
Přesto se podle něho nepodaří zcela udržet všechny nemocnice ve stávajícím počtu. Jejich redukce je ale nutná, a to i v zájmu zachování garance dostupné nemocniční péče.
Karl Lauterbach v Rostocku vyjádřil přesvědčení, že během léta bude připraven zákon tak, aby reforma nemocnic mohla začít už na začátku roku 2024. Klíčové body mají být vyjasněny ještě před letní parlamentní přestávkou, a to v koordinaci se spolkovými zeměmi.
Zdeňka Musilová
