Když ostatní utíkají od místa nebezpečí, oni spěchají k němu. Příslušníci hasičského záchranného sboru dennodenně přicházejí do kontaktu nejen s ohněm a kouřem, ale i řadou toxických látek, které mohou vážně ohrozit jejich zdraví. Jak se proti nim chrání? Mají čeští hasiči v arzenálu nějaké potenciálně zdravotně závadné látky? A jaké druhy zranění se u nich vyskytují nejčastěji? Nejen na to jsme se zeptali tiskové mluvčí generální ředitelství Hasičského záchranného sboru (HZS) ČR Martiny Götzové.
Jaké nemoci z povolání a druhy zranění se u hasičů vyskytují nejčastěji?
Vzhledem k charakteru jednotlivých činností u zásahů se můžeme setkat s různými druhy úrazů – většinou to bývají různé pohmožděniny, odřeniny, zlomeniny, podvrtnutí, popáleniny, alergické reakce po bodnutí hmyzem, úrazy v souvislosti s výskytem nebezpečných látek apod. Při zásazích také často hrozí rizika pádu, úrazu elektrickým proudem, přehřátí, fyzického vyčerpání organismu, infekce, intoxikace, opaření, podchlazení a omrznutí, poleptání, výbuchu, apod. Nemoci z povolání eviduje Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra. Od roku 2015 zaznamenalo devět šetření nemocí z povolání, patřily mezi ně případy onemocnění covid-19, erysipel (růže) a poškození dýchacích cest po zásahu u ohně (nadýchání se zplodin hoření).
Jak často a které zdravotní problémy způsobuje hasičům práce s různými toxickými látkami?
Pokud k takové situaci dojde, jedná se spíše o úrazy v souvislosti se zásahem u výskytu nebezpečných látek. Z dlouhodobého hlediska může být problematické prokázat příčinnou souvislost mezi činností hasiče a konkrétním onemocněním – většinou se pak řeší v rámci úrazu nebo pozbytí zdravotní způsobilosti. Roli hrají i stresové faktory a fyziologická reakce. Existují na podobné téma různé zahraniční studie, zejména v USA. Obecně je ale shoda, že hasiči jsou exponováni specifickým rizikům, která skutečně mohou způsobit onemocnění.
Zmínila jste kolegy ze Spojených států. Nedávno bylo zjištěno, že tamní hasiči již desítky let pracují s hasicí pěnou obsahující perfluoroalkylové a polyfluoroalkylové látky bez toho, aniž by často věděli o jejich toxicitě. Tyto látky přitom bývají spojovány s výskytem rakoviny varlat. Používají čeští hasiči tento druh pěn a pokud ano, jsou zavedena nějaká bezpečností opatření ve snaze omezit jejich vliv na zdraví hasičů?
V rámci běžných hasičských sborů je pěna používaná pouze při specifických požárech. Větší expozice může být v průmyslových podnicích. Hasič je vystaven i působení dalších škodlivých látek, vždy jsou ale stanovené jasné postupy a ochranné prostředky, které musí být využívány.
Mají čeští hasiči ve svém arzenálu nějaké jiné potenciálně zdravotně závadné látky? Pokud ano, jsou poučeni o jejich toxicitě? Jak se proti nim chrání?
Mohou to být látky na dekontaminaci, výbušniny a další. Samozřejmě jsou příslušníci pravidelně proškolováni a prochází také odbornou přípravou. Jsou stanovené jasné postupy a ochranné prostředky jaké mají hasiči používat.
Existuje nějaký systém sledování dlouhodobých zdravotních rizik spojených s prací hasiče, jako jsou expozice kouři nebo chemikáliím?
Ano, Hasičský záchranný sbor České republiky vede jak evidenci osob u zásahu, tak evidenci použití ochranných prostředků.
Jaká opatření mají hasiči k dispozici pro prevenci psychického stresu a vyhoření?
Příslušník, jehož služební poměr trvá alespoň 15 let, má nárok na poskytnutí ozdravného pobytu k upevnění tělesného a duševního zdraví v délce 14 kalendářních dní v roce ve formě lázeňské péče nebo tělesných rehabilitačních aktivit. Pro příslušníky je zajištěna také bezplatná psychologická péče. Ve svém volném čase mohou příslušníci využívat také celou řadu resortních sportovních zařízení.
Jedním ze základních pilířů psychologické služby Hasičského záchranného sboru České republiky je poskytovat posttraumatickou péči hasičům i jejich rodinám. Psychologové a asistenti psychologů hasičského sboru tak mimo jiné nabízejí pomoc v těžkých profesních i životních situacích, či poskytují psychologické poradenské služby v oblasti vztahů k sobě i druhým.
Jaké jsou v současné době hlavní výzvy spojené s bezpečností práce a péčí o zdraví hasičů?
Na bezpečnost práce se nezaměřujeme jen při samotné zásahové činnosti, ale už v organizačním řízení, zjednodušeně řečeno při běžných činnostech prováděných na stanici.
Naším cílem je reflektovat vývoj a výzkum v zahraničí, snažíme se organizačními opatřeními už při stavbě stanic reagovat na hygienická rizika pojená s možnou kontaminací stanice – zavlečením kontaminovaných věcí do areálu stanice (rozdělení prostor na čistou a špinavou zónu) v návaznosti na údržbu technických prostředků a osobních ochranných prostředků. U HZS je dlouhodobě zaveden systém sledování rizik na pracovištích a jejich vyhodnocení z pohledu Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP).
Pro všechny typy zásahové činnosti máme zpracované metodické postupy, nicméně vždy existuje určitý druh rizika, na který musíme umět reagovat. Je to dáno specifičností každého zásahu.
Musíme čelit například náhlým rizikům mechanického charakteru, například pádu, propadnutí, uklouznutí, přetížení části těla. Dále to jsou rizika jako je působení tepla či toxických látek (kouř, chemické látky), mechanické účinky výbuchu, dopravní nehody při přepravě nebo zásahu a podobně. Z dlouhodobého hlediska mohou hasiči čelit také následkům vystavení nízkým koncentracím chemických látek, sekundární kontaminaci osobních ochranných prostředků, působení stresu a nelehkého režimu práce.
Jak na tyto výzvy reagujete?
Na vše se snažíme adekvátně reagovat, ať už je to pravidelná analýza rizik, vyhodnocování studií, postupů, nabytých zkušeností z řešení specifických situací. Aplikujeme systémová opatření, abychom eliminovali působení rizik na zasahující, ať už je to cestou využívání osobních ochranných prostředků nebo moderních technických prostředků, které mohou nahradit přítomnost člověka v rizikovém prostředí. Pokud je to žádoucí, provádí se pozásahová dekontaminace, screening zdravotního stavu, případně regenerační aktivity.
-fk-
