Vlády německých spolkových zemí stále více tlačí spolkový kabinet kancléře Olafa Scholze k odpovědnosti za financování nemocnic. Už během tohoto týdne vznesou požadavek na jejich dofinancování, protože kliniky nejsou schopny dál nést zátěž zvýšených nákladů v důsledku energetické krize a všeobecného zdražování. Vyplývá to z návrhu usnesení pro nadcházející konferenci premiérů spolkových zemí, který má k dispozici odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
Spolkové země ohledně financování nemocnic stále více přestávají jednat v rukavičkách. „Spolková vláda nedostatečně dostává svým finančním závazkům v nemocničním sektoru. V duchu duálního financování musí okamžitě provést úpravy provozních nákladů a zajistit adekvátní financování,” stojí v návrhu komuniké, který cituje odborný deník Deutsches Ärzteblatt.
O financování nemocnic mají mimo jiné jednat předsedové vlád spolkových zemí na třídenním summitu, který se bude konat od 11. do 13. října ve Frankfurtu nad Mohanem. Na programu tak budou požadavky na kompenzace nárůstu nákladů nemocnic v průběhu let 2022 a 2023, které dosud nebyly dofinancovány.
Pět miliard eur na pokrytí dodatečných nákladů
Politici rovněž chtějí využít příležitost a dojednat způsob, jakým se rostoucí náklady budou kompenzovat v následujících letech. Podle nich se musí příspěvek spolkové vlády ze spolkového rozpočtu adekvátně upravit tak, aby byly zohledněny zejména nárůsty mzdových nákladů v jednotlivých spolkových zemích.
Vlády spolkových zemí v návrhu usnesení vyzývají spolkový kabinet, aby spustil jednorázový program nouzové pomoci, v jehož rámci by mezi nemocnice rozdělil pět miliard eur (v přepočtu asi 122 miliard eur), a to prostřednictvím předběžného zákonného opatření. Peníze tak prý mají nemocniční prostředí stabilizovat a dodat mu patřičnou finanční jistotu v těchto zlých časech.
Premiéři vlád spolkových zemí v dokumentu navíc apelují, že „hrozivé signály ekonomické situace nemocnic již registrují” ve všech spolkových zemích. Německá nemocniční společnost (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft) předpokládá, že nemocnice budou ke konci letošního roku hospodařit se schodkem ve výši kolem 10 miliard eur (bezmála 250 miliard korun).
Zástupci nemocnic sice připustili, že od spolkové vlády získali kompenzace v rámci energetické pomoci, ty jsou ale podle nich nedostatečné. Hovoří o 2,5 miliardách eur.
Nemocniční reforma v ohrožení?
Spolkové země jsou zodpovědné za financování investičních nákladů nemocnic, fondy systému zákonného zdravotního pojištění pak hradí náklady provozní. Řada nemocnic však z provozních peněz hradí i jiné náklady, protože chybí peníze od spolkových zemí, uvádí Deutsches Ärzteblatt.
Spolkové země v této souvislosti opět zmiňují plánovanou nemocniční reformu. Premiéři spolkových zemí se obávají, že kvůli současnému nedostatku financí tak může být reforma ohrožena. Přitom právě nový způsob financování nemocnic považují za její základ, stejně jako nastavení správné kvantity a kvality péče.
A právě intenzivní veřejná debata o reálně hrozící vlně bankrotů obavy občanů o „svou” místní nemocnici se podle DKG stává zátěží při dojednávání posledních detailů nemocniční reformy. DKG proto zdůrazňuje, že pokud se nemocnicím nepodaří dodat včas chybějící finance, řada z nich už se nemocniční reformy ani nedočká.
Zdeňka Musilová
