Některé zásahy dokážou ovlivnit biologické ukazatele stárnutí výrazněji než jiné. Překvapivě malý efekt se ale ukázal u přípravků, které se prodávají jako podpora dlouhověkosti. Upozornil na to web Nature Medicine.
Stárnutí sice zastavit neumíme, ale některé procesy, které ho provázejí, mohou být ovlivnitelné. Naznačuje to analýza 51 intervenčních studií publikovaná v časopise Nature Medicine, která porovnávala účinky různých zásahů na takzvané epigenetické hodiny. Ty zaznamenávají změny v DNA související s biologickým věkem a mohou zachytit určité posuny mnohem dříve, než se projeví například v podobě onemocnění nebo změny délky života.
Co prozradí DNA
Biologický věk se nemusí shodovat s tím chronologickým. Vypovídá o tom, v jakém stavu se organismus nachází, a dva lidé stejného věku tak mohou být z hlediska svého zdraví a tělesné kondice na značně odlišné úrovni.
Jedním z nástrojů, kterými lze tyto rozdíly zkoumat, jsou epigenetické hodiny. Sledují metylaci DNA, chemické značky ovlivňující aktivitu genů, aniž by měnily samotnou genetickou informaci. Jejich uspořádání se v průběhu života proměňuje a může souviset mimo jiné s rizikem některých onemocnění nebo úmrtí.
Mohlo by vás zajímat
Tým vedený Raghavem Sehgalem z Lékařské fakulty Yaleovy univerzity vyhodnotil data z více než tří tisíc vzorků. Zaměřil se na 16 epigenetických hodin a dalších 94 ukazatelů metylace DNA. Díky jednotnému postupu mohl porovnat, jak na různé změny stravy, pohybové aktivity nebo léčbu jednotlivé ukazatele reagují.
Jak dopadly léky?
Největší průměrné změny epigenetických biomarkerů vykázaly farmakologické zásahy. Mezi přípravky, u nichž se projevil výraznější účinek, patřil metformin používaný při léčbě diabetu 2. typu, semaglutid předepisovaný při diabetu a obezitě nebo léky blokující zánětlivý faktor TNF.
Výsledky však nelze chápat tak, že by tyto léky měly začít užívat i zdraví lidé, kteří chtějí zpomalit stárnutí. Část výzkumů totiž zahrnovala pacienty s už existujícími onemocněními. Zlepšení biomarkerů tak mohlo souviset také s lepší kompenzací diabetu, úbytkem hmotnosti nebo potlačením chronického zánětu. Nelze proto jednoduše oddělit účinek na samotné procesy stárnutí od zlepšení zdravotního stavu.
Podle genetické inženýrky Şebnem Ünlüişlerové z London Regenerative Institute, která se na výzkumu nepodílela, je právě tento rozdíl při interpretaci výsledků zásadní. Pozorované změny jsou zajímavé, samy o sobě ale nejsou důvodem k užívání uvedených léků mimo jejich schválené indikace, řekla pro web Medical News Today.
Doplňky stravy slibují hodně, důkazy ale pokulhávají
Určitý pozitivní signál se objevil také u změn životního stylu. Příznivě reagovaly biomarkery například na středomořskou stravu, ale také na některé nízkosacharidové či nízkotučné jídelníčky a pravidelnou fyzickou aktivitu. Zatímco léky vykazovaly v průměru větší účinky, zásahy do životního stylu měly tendenci působit konzistentněji napříč různými ukazateli.
Podstatně méně přesvědčivé byly výsledky u volně prodejných doplňků stravy. Výzkumníci nenašli dostatečné důkazy, že by tato skupina přípravků dokázala epigenetické známky stárnutí spolehlivě ovlivnit.

To samozřejmě neznamená, že doplňky nemají žádné využití. Mohou být důležité například při prokázaném nedostatku konkrétní živiny nebo v určitých zdravotních situacích. Z výsledků však nevyplývá, že by jejich preventivní užívání u jinak zdravých lidí přinášelo měřitelný efekt proti stárnutí.
Vedoucí autor studie Raghav Sehgal proto doporučuje nepřeceňovat přípravky propagované jako prostředky na prodloužení života. Větší oporu v dosavadních poznatcích mají podle něj základní opatření: nekouřit, pravidelně se hýbat, zdravě jíst, dostatečně spát a kontrolovat krevní tlak, cholesterol i hladinu cukru v krvi.
Změna biomarkeru ještě neznamená pomalejší stárnutí
Autoři zdůrazňují, že jejich výsledky mají důležitá omezení. Epigenetické hodiny sice dokážou zachytit biologické změny v relativně krátkém čase, zatím ale není dostatečně prokázáno, že každá příznivá změna jejich hodnot znamená také delší život nebo více let prožitých ve zdraví.
Čtěte také
- Babiš hladoví, měří si metabolický věk a propaguje dlouhověkost. Odborníci ale varují před mýty
- Játra by vydržela tisíce let, srdce a mozek ne. Experti vypočítali překvapivý limit lidského života
- Chcete žít déle? Odborníci upozornili na faktor, který často obětujeme jako první
Některé biomarkery navíc reagují citlivěji než jiné. Zvláště výrazné změny zaznamenaly ukazatele DunedinPACE a PCGrimAge, které se zaměřují na tempo biologického stárnutí či riziko úmrtnosti. Ani jejich výsledky však zatím nelze považovat za definitivní měřítko toho, jak dlouho bude konkrétní člověk zdravý.
K potvrzení skutečného přínosu bude potřeba další výzkum, který propojí změny epigenetických ukazatelů s konkrétními zdravotními výsledky. Teprve pak bude možné spolehlivěji určit, které zásahy skutečně pomáhají zachovat fyzické a kognitivní schopnosti, předcházet nemocem a prodloužit období života strávené v dobrém zdraví.
