Foto: NGHRI, licence Public domain

Rakovina prostaty: péče funguje, ale je co zlepšovat

Péče o tuzemské pacienty s rakovinou prostaty funguje podle názoru odborníků v mnoha ohledech dobře, je na ní ale co zlepšovat. Za slabá místa považují horší dostupnost aktivního sledování, nedostatečné vyšetřování potřebných skupin obyvatel a malé množství pacientů léčených v rámci klinických studií.

Odborníci nacházejí na péči o tuzemské pacienty s rakovinou prostaty pozitiva, ale i negativa. Za největší plus považuje vedoucí Národního screeningového centra Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Karel Hejduk širokou síť praktických lékařů a urologů a obecné povědomí o možnostech vyšetření PSA.

„Hlavní předností je dobrá dostupnost všech kurativních metod – tedy operační léčby, včetně pokročilých miniinvazivních metod – a radioterapie,“ myslí si Tomáš Büchler, přednosta Onkologické kliniky 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.

Pozitivní posun vpřed z pohledu nukleární medicíny popsal primář Ústavu nukleární medicíny David Zogala. „Byly nastartovány kroky k širšímu zavedení pokročilé diagnostiky již prokázaného karcinomu prostaty pomocí pozitronové emisní tomografie s PSMA (prostatický specifický membránový antigenu – pozn. red.) ligandem. Po pilotních projektech plzeňské nemocnice jsme jako Česká společnost nukleární medicíny toto vyšetření v ČR zpřístupnili formou Specifického léčebného programu do více center po republice,“ uvedl Zogala, který dodal, že aktuálně je již dostupná plně registrovaná a hrazená vyšetřovací látka a lze očekávat další rozšiřování této metody a v budoucnu možná i přechod na další, ještě přesnější a produkčně dostupnější radiofarmaka.

Nedostatečné pokrytí v potřebných skupinách

Podle primáře Ústavu nukleární medicíny může nastat problém s nedostatkem financí a kapacit. „V radionuklidové terapii očekáváme v příštím roce dořešení úhrady a dostupnosti registrovaného preparátu Pluvicto, který představuje terapii cílenou také na PSMA a doplňuje tak „teranostický“ koncept radioligandové terapie. K této léčbě však je nutné přistupovat v současném indikačním vymezení střízlivě a nepodléhat přehnaným očekáváním. Komplikací bude zřejmě ekonomika a kapacity. Technickou stránku podání se daří po usilovných jednání se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost postupně vyřešit,“ popsal Zogala.

Obecnější negativa péče o tuzemské pacienty s rakovinou prostaty pojmenoval Büchler. „Nedostatkem je horší dostupnost aktivního sledování, které by mělo být dominantním postupem u pacientů s nádory nízkého rizika,“ sdělil Zdravotnickému deníku.

Jedním z důvodů toho, že rakovina prostaty zůstává významným problémem a třetí nejčastější onkologickou příčinou úmrtí u českých mužů, je podle Hejduka nesprávné pokrytí testované populace. „Vyšetření PSA bývá široce využívané v případech, kdy jeho přínos může být nejistý, například ve vysokém věku a podobně, a naopak nedostatečně pokryto ve skupinách s potenciálním přínosem,“ vysvětlil vedoucí Národního screeningového centra ÚZIS.

Odborné společnosti, pojišťovny i ministerstvo táhnou za jeden provaz

Hejduk ocenil, že se ve snaze o včasný záchyt a diagnostiku rakoviny prostaty podnikají společně kroky odborné společnosti, zdravotní pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví. „Poslední dva roky se to děje poměrně intenzivně. Pravidelně se setkávají zástupci různých odborných společností, jako jsou praktičtí lékaři, urologové, radiologové, onkologové, biochemikové, patologové se zástupci zdravotních pojišťoven a ministerstva na tvorbě jednotné koncepce časného záchytu rakoviny prostaty, minimalizaci zbytných vyšetření a současně co nejrychlejším přístupu ke správné péči,“ popsal Hejduk.

Všichni zmínění aktéři v letošním roce dospěli ke konsensu, a tak je na základě metodiky připravené Komisí pro přípravu programu časného záchytu karcinomu prostaty a vydané ministerstvem chystán program ke spuštění na začátku roku 2024. „Momentálně probíhá intenzivní příprava ve spolupráci se všemi zainteresovanými odbornými společnostmi, která za několik dnů vyvrcholí naší společnou konferencí,“ doplnil Hejduk.

Významné kroky, které byly v poslední době učiněny, ocenil i Tomáš Büchler. „Jedná se zejména o přípravu screeningového programu, který bude zahájen v průběhu pár měsíců. Nyní bude prioritou limitace takzvaného šedého screeningu a převedení těchto pacientů do hlavního screeningového programu,“ uvedl Büchler.

Dobrá dostupnost nejnovějších léčebných metod

A připomněl, že zásadní je včasné odhalení karcinomu prostaty a k tomu právě slouží nově zaváděný program. „Nastavený algoritmus screeningu pak směřuje pacienta do multidisciplinárodního týmu v rámci komplexních onkologických center, nebo do center onkourologické péče, kde budou zváženy všechny léčebné přístupy,“ dodal.

V dostupnosti nejnovějších léčebných metod a terapií pro tuzemské pacienty s rakovinou prostaty oslovení odborníci zásadní problém nevidí, zlepšovat ale podle nich stále co máme. „V České republice jsou dostupné všechny metody moderní léčby s výjimkou cílené systémové radioterapie lutéciem. Ale věřím, že i ta se stane pro pacienty v průběhu roku 2024 dostupnou léčebnou možností,“ uvedl Büchler. A dodal: „Větší procento pacientů by ale mohlo být léčeno v rámci klinických studií, v tom máme rezervy, nejspíše vinou vysokého pracovního zatížení onkologů v mnoha nemocnicích, které již neumožňuje rozvíjet i tyto projekty.“

Přesná diagnostika ve smyslu lokalizace ložisek nemoci, je téměř stejně důležitá jako léčba, připomněl David Zogala. „Dříve používaná radiofarmaka pro PET jsou dostupná prakticky ve všech centrech. Přesnější PSMA diagnostika pak na pěti oděleních – na třech v Čechách a dvou na Moravě. Pokud by se ale tato metoda měla dostat skutečně ke všem potřebným pacientům, bude potřeba další podpory a investic. Terapie s PSMA aktuálně v ČR reálně dostupná není, ale očekává se příští rok. Intenzivně se na to v rámci odbornosti připravujeme,“ uzavřel primář Ústavu nukleární medicíny.

Zdravotnický deník vám v dalším článku o stavu tuzemské péče o pacienty s rakovinou prostaty přinese i názory tuzemských zdravotních pojišťoven na tuto problematiku.

Jakub Němec