V komplexních onkologických centrech (KOC) při velkých nemocnicích se léčí tři čtvrtiny pacientů s rakovinou. Odborná společnost chce získat více informací o těch 25 procentech, kteří se léčí mimo ně, a důvodech, proč tomu tak je. ČTK to dnes řekl předseda České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Igor Kiss. Podle předsedkyně spolku Hlas onkologických pacientů Petry Adámkové mají někteří na cestě k optimální léčbě problémy, například musí sami shánět lékaře specialistu nebo onkologa. Dostávají se tak k léčbě později.
Ne všichni pacienti podle Kisse musí být v KOC léčeni, vhodné ale je, aby většinu z nich alespoň viděl odborník z KOC, například v ambulanci v regionální nemocnici. „KOC by mělo koordinovat péči v ideálním případě v rámci celého regionu a měly by tam být vazby lékařů,“ řekl na dnešní tiskové konferenci Kiss, který působí v Masarykově onkologickém ústavu.
Lékaři v současné době nemají data o tom, proč se pacient léčí mimo KOC. „Nevíme, zda pacient chtěl léčbu absolvovat, v jakém byl zdravotním stavu nebo jaké měl klinické stadium nemoci,“ uvedl. Pro pacienty s velmi časnými nebo naopak velmi pozdními stadii rakoviny léčba v KOC není nutná. Nevhodná může být intenzivní léčba také pro lidi, které trápí i jiné nemoci, jsou ve špatném stavu a léčbu by nemuseli zvládnout.
Odborná společnost chce data podrobněji analyzovat. „Potřebujeme lepší pohled na tato data podle klinických stadií,“ řekl Kiss. Dodal, že na tom už onkologická společnost pracuje s Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
Důvody, proč se někteří pacienti obtížně dostávají k nejvhodnější léčbě, zjišťuje také pacientská organizace Hlas onkologických pacientů. Lidé, kterým lékaři diagnostikovali rakovinu v posledních pěti letech, mohou vyplnit dotazník. V něm odpovídalo již více než 500 léčených. Z předběžných výsledků podle Adámkové vyplývá například to, že lidé musí nejčastěji obvolat tři specialisty, než se k diagnostice dostali.
Více než tři čtvrtiny specialistů, kteří sdělovali pacientovi výsledky vyšetření, jim podle výsledků přímo doporučili onkologa nebo je k němu objednali. Čtrnáct procent lidí pacientů si ale onkologa muselo najít samo. Po stanovení diagnózy se pak pacienti nejčastěji dostávali na onkologii v řádu dní (55 procent) nebo do jednoho až tří týdnů (31 procent). U 13 procent respondentů to bylo více než tři týdny.
„Diagnózu a zahájení léčby potřebujeme co nejdříve. Ale variabilita se velmi liší podle typu nádorů,“ uvedl Kiss. Pomaleji rostou například nádory prostaty, u rakoviny slinivky může podle něj být problém každý den navíc.
Pro pacienty se šesti druhy rakoviny připravil Hlas pacientů informační materiály, které jim ideální cestu popisují. Do budoucna mají podle Adámkové vzniknout i pro další druhy nádorů. Zároveň Hlas onkologických pacientů plánuje v Praze otevřít speciální centrum, kde by mohli nemocní získat informace nebo sdílet své prožitky s dalšími pacienty.
-čtk-
