Pacientovi nezáleží na procentech v úhradové vyhlášce, ale na úspěšné léčbě bez komplikací. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s pojišťovnami a poskytovateli testuje nový model nastavování úhrad zaměřený na výsledky péče. Změny vítají i samotní poskytovatelé, kteří si pochvalují konec dohadů za zavřenými dveřmi. O podobě nového dohodovacího řízení debatovaly špičky českého zdravotnictví na summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví.
„Nové dohodovací řízení by mělo být mnohem víc zaměřeno na hodnotu. Upřímně řečeno, pacientovi je jedno, jestli lékař nebo nemocnice dostane o dvě, tři, pět procent víc. Chce jít do nemocnice, kde mu bude poskytnuta dobrá péče, aby neměl po operací komplikace a tak dále. To je něco, za co máme do budoucna poskytovatele ohodnocovat,“ uvádí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
V tuto chvíli se pilotuje rozšířené dohodovací řízení, které podle něj funguje velmi dobře a má pozitivní ohlasy. A už nyní leží na stole řada úhradových mechanizmů, které při něm vznikly například v oblasti disease managementu u chronicky nemocných. Což by se mělo otisknout do dohodovacího řízení v příštím roce s tím, že by se podle nich mohla hradit péče v roce 2028.
Celoroční jednání o kvalitě péče i struktuře sítě
A v roce 2028 má také začít platit novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která ukotvuje novou podobu dohodovacího řízení. Díky ní by se měla pilotovaná podoba přepnout do standardního režimu. Jednání o úhradách tak poběží celoročně a jeho součástí se stane i debata o síti poskytovatelů.
„V rámci rozšířeného celoročního dohodovacího řízení se chceme bavit nejen o tom, že budeme hradit nějaký objem péče, ale co za to dostáváme. Jakou kvalitu, dostupnost a strukturu zdravotních služeb dostávají naši pacienti. To by mělo být předmětem vize dohodovacího řízení pro další období,“ doplňuje Adam Vojtěch.
Dvě první vlaštovky bonifikace za hodnotu
Pro jsou i poskytovatelé, kteří se účastní jednání pracovní skupiny pro kontinuální dohodovací řízení. „Pohybuje se to správným směrem. Debatují se dvě hlavní věci. První je uzavírání dlouhodobých dohod. Teď se identifikují prvky jednotlivých segmentů, pro které by šlo uzavírat dohody nad rámec jednoho roku, po čemž dlouho voláme a může to zvýšit předvídatelnost celého systému,“ přibližuje Šimon Toman, předseda Asociace soukromých poskytovatelů zdravotních služeb.
Druhým tématem, okolo kterého se točí diskuze na pracovní skupině, je bonifikace za kvalitu a efektivitu péče. To je prvek, který se alespoň trochu promítl už do úhradové vyhlášky pro příští rok. Podle představitele iniciativy Choosing Wisely Dana Rakušana se tak děje ve dvou indikátorech.
První se týká center pro léčbu mrtvic a bonifikuje měření a zaznamenávání Rankinovy škály (slouží ke zhodnocení soběstačnosti pacienta po cévní mozkové příhodě) při propouštění nemocného a po 90 dnech. To by mělo přispět ke kontinuitě péče i zpětné vazbě pro pracoviště, které se o pacienta v akutní fázi staralo.
Druhým indikátorem je proočkovanost personálu v nemocnicích. Dnes je totiž očkovaných proti chřipce jen 24 % lékařů a 7 % nelékařského personálu. Cílem by přitom mělo být 33 % u lékařů a 15 % u ostatních.
Úspěšná novinka: smírčí panel
Velkou novinkou letošního roku v nastavování úhrad, kterou si vůbec poprvé pilotně vyzkoušeli plátci i poskytovatelé, se ovšem stalo rozhodčí řízení. Do budoucna by totiž nemělo v případě nedohody o úhradách rozhodovat ministerstvo.
„I historicky víme, co se tady odehrávalo. Například bulharské konstanty a podobně. Pak se vydá úhradová vyhláška a nikdo neví, jak se to tam dostalo a všichni jsou překvapení. My chceme maximální transparentnost, tedy primárně tlačit na uzavírání dohod, k tomu to celé směřuje. A pokud není dohoda, proběhne transparentní rozhodčí řízení, kde budou zástupci daného segmentu, pojišťoven a koridor úhrad. V pilotu jsme to dobře vyladili. A reakce jak ze strany pojišťoven, tak i poskytovatelů byla velmi pozitivní,“ popisuje ministr Vojtěch.
Bez postranního lobbingu
Jeho slova skutečně poskytovatelé následné a dlouhodobé péče, tedy segmentu, na němž se smírčí jednání pilotovalo, potvrzují. „Je to krok správným směrem. A to i proto, že je tam zápis a vidíte, kdo pro co hlasoval a jakým způsobem postupoval. Všichni na konferencích s mikrofonem podporujeme ocenění za kvalitu a efektivitu. Pak se ale v dohodovacím řízení můžeme podívat, kdo jak hlasuje. A kdo ocenění kvality skutečně podporoval a kdo ne,“ říká k tomu Šimon Toman.
I předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš prohlásil, že sofistikovanější debatu o úhradách nezažil. A řešení vítají i pojišťovny. „Měl jsem z toho zpočátku obavy. Lekl jsem se toho, jak byl určený koridor v následné péči. Výsledek byl ale výborný a institut se ukázal jako funkční,“ konstatuje ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivan Duškov.
„To je budoucnost. Ne že se to rozhodne někde v kanceláři na ministerstvu zdravotnictví na základě postranního lobbingu. Ale zcela transparentně, se zápisem, přezkoumatelně. Nikdo tak nebude překvapen a nebude si moci stěžovat na úhradovou vyhlášku,“ shrnuje Adam Vojtěch.
Poděkování za podporu summitu patří zdravotním pojišťovnám VZP, ZPMV a ČPZP, společnostem AKESO, Roche, Sanofi, Novartis, MSD, Zentiva, Medicalc, AbbVie, Takeda, Sprinx Pharma, Tiscali Media a Asociaci soukromých poskytovatelů zdravotních služeb.
